Pro dnešní mladé lidi není žádný adrenalin dost adrenalinový. Jen to, co je dokáže vzrušit až na samou hranici únosnosti, jen to, co je nebezpečné tak, že se do toho nikdo jiný nepustí je to pravé.

Možná proto jezdí mezi vozy metra nebo tramvají, na střechách vlaků,  lezou na stožáry vysokého napětí nebo běhají městem přes všechny možné uměle vytvořené překážky či lezou po balkonech. Zdá se, že nejbezpečnější je asi ležení. Ale i to má svá nebezpečí.

Toto nebezpečné ležení se jmenuje planking. Planking je strnulá poloha vleže na těch nejneobvyklejších a nejriskantnějších místech. Divíme se, jak mohl někdo jen tak spadnout z balkonu nebo se střechy, proč mladík leze na vysoký sloup nebo most. A ještě více se divíme, proč se ukládá do polohy ležícího střelce na nějakém mezním místě, odkud může při sebemenším neopatrném pohybu snadno spadnout, proč riskuje zranění na rušné silnici, kam uléhá na nebezpečná místa a proč tím vystavuje nebezpečí i ty, kdo tudy projíždějí. Proč to mladí lidé dělají a proč to nazývají sportem? Je to prý bezva adrenalínová zábava. Je při ní ale nutné, aby vás někdo vyfotil a fotografii umísil na internet. Teprve pak můžete ukázat, jak jste odvážný, teprve pak je to zábava.

Díváme-li se na artisty, jejich odvážné kousky nám připadají jednoduché a snadno napodobitelné. Nikdo za nimi nevidí talent a dlouhé roky dřiny  a denního tréninku. Lidé, kteří provozují planking ale nejsou ani artisté a většinou ani trénovaní, protože pohybu v dnešní mladé populaci spíše ubývá. Je to tedy sport nebo prima zábava? Inu, jak pro koho. Rodiče mladíků, kteří takto přijdou k úrazu nebo dokonce o život se asi moc nebaví a ten, kdo se přitom zraní tak, že do konce života zůstane invalidní  se už asi taky moc nenasměje.

Foto © Depositphotos.com/ pressmaster