Pólo není v Čechách sportem, který by se u nás běžně provozoval. Jsme spíše na dostihy nebo překážkové závody, závody koňských spřežení a podobné koňské atrakce. Ovšem pro muže z britské královské rodiny je to sport číslo 1.
Když se před několika lety hrál turnaj v pólu ve Vysokých Tatrách, byla to atrakce nejen pro novináře. Lidi ovšem spíše než tento krásný sport zajímalo, kdo z VIP osobností se turnaje zúčastnil, neboť o sportu samém toho příliš nevěděli. Mnozí jej naživo viděli vůbec poprvé.  Sport sám byl tak nechtěně zatlačen do pozadí.

 
Ve světě má ovšem pólo dlouhou a bohatou historii. Hra nevznikla v Anglii, jak bychom mylně přepokládali, ale v Persii a odtud se rozšířila až daleko do Japonska nebo Indie. Název hry pak pochází z tibetštiny. Do Anglie se hra dostala teprve v 19. století, ale rychle se zde zabydlela. Angličané mají ostatně k neobvyklým jezdeckým sportům blízko, vzpomeňme jen na tradiční a ochránci přírody zatracované hony na lišku.

 
Pólo se ale hraje se ale i v jiných zemích, hodně populární je například v Argentině nebo v Mongolsku, ale třeba i v poměrně konzervativním Švýcarsku. Je ovšem pravda, že se jedná opravdu spíše o sport VIP, neboť je, stejně jako většina jezdeckých sportů, poměrně drahý a vyžaduje dlouhý trénink. Z pravidel hry vyplývá, že hráči musí být opravdu dobří jezdci. Dokonalé ovládání koní, kteří  musí být ke hře vycvičeni je podstatou úspěchu  a také zárukou určité bezpečnosti. Pólo není nic pro měkké povahy a není při něm nouze ani o úrazy. Vidět v akci  při pólu dobrého koně s dobrým jezdcem v sedle  je ovšem intenzivní zážitek, který stojí určitě za to.

Foto © Depositphotos.com/ ChrisVanLennepPhoto