Profesní soutěže, jakou je například populární běh výčepních do schodů Pinkasova noční můra, nejenom poměřují fyzickou zdatnost soutěžicích, ale současně i jejich dovednost. Letos se běžel do schodů již pátý ročník a jak to všechno dopadlo?
Jan Bejšovec z Konviktu - Už páté jméno na historické výčepní zástěře
„Pivo Pilsner Urquell je spojeno s pivnicí spojeno od jejího založení v roce 1843. Jakub Pinkas, původem krejčí, nebyl svazován žádnými tehdejšími gastronomickými stereotypy - jako bylo například servírování piva přeléváním do půllitrů z více objemových nádob stojících na stole - a půllitry naplňoval přímo ze sudů ve sklepě, odkud je následně vynášel hostům. Podstatně tím zvýšil kvalitu podávaného plzeňského piva, ale způsob servírování znamenal ustavičné běhání po schodech nahoru a dolů. A aby se schody šetřil, nakládal si na jednu rundu co nejvíce půllitrů,“ připomenul historické kořeny soutěže Karel Doubek, ředitel společnosti Adria – Neptun, s.r.o. provozující Pivnici U Pinkasů.
Běhání po schodech vydrželo U Pinkasů mnoho let a stalo se tak „noční můrou“ výčepních, kteří byli na konci šichty dosti „uběhaní“.
„Však se také dlouho říkávalo, že sloužit U Pinkasů je za trest,“ připomíná František Novotný, ředitel Pivnice U Pinkasů. „Denní směna musela často schody absolvovat tolikrát, že by to vydalo na minimálně deset Petřínských rozhleden. Dříve obsluhující unesli najednou i patnáct půllitrů. Hlavně aby si ušetřili ony pověstné schody.“
Nejen rychle běhat…
V soutěži je rozhodující nejen čas uběhnutý s deseti půllitry, ale samozřejmě i kvalita načepovaného piva, kterou také letos hodnotila tříčlenná odborná porota v čele se starším obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou. Trestné body za kvalitu ale uděloval i „domácí“ Pilsner Urquell Master Bartender 2012 a držitel letošního hrdého titulu Pan výčepní - Ota Haurythun. I on čepuje Pilsner Urquell právě U Pinkasů a ve sklepě před lety začínal. „Vím, co to je ty schody zdolat. Se soutěžícími jsem soucítil, nicméně kvalitu doneseného moku jsem musel hodnotit velice přísně.“ Trestné body ovšem nebyly jediným „zpestřením“ závodu. Běhalo se totiž za plného provozu, což při pinkasovském šrumci znamenalo proplétat se i mezi hosty.
„Správně načepovat skvělé pivo, to je sice umění, ale důležité je i to, jak rychle ho host dostane. To je úkolem i zásluhou početné armády pozorných a rychlých číšníků,“ pochválil účastníky Václav Berka za celou porotu.
Konečné pořadí pátého ročníku běhu Pinkasova noční můra
1. Jan Bejšovec Konvikt 2:00,46
2. Lukáš Pešík U Pinkasů 2:00,82
3. Tomáš Rédl Šenk na Parkánu 2:08,48
Kromě vítězných cen v podobě vzácné můry, poukazu na konzumaci U Pinkasů a 30l sudu piva Pilsner Urquell se vítěz mohl podepsat na koženou výčepní zástěru, na kterou se již zvěčnili vítězové minulých ročníků běhu. Zástěra visí v horním patře vedle výčepu v restauraci U Pinkasů jako připomínka nejlepšího výkonu pro další ročníky běhu.
Užitečné informace o restauraci U Pinkasů
Málokterá restaurace se může pyšnit mnohaletou historií, téměř stejně tak dlouhou jako samo plzeňské pivo, které se tu čepuje. Je tomu již 171 let, kdy forman Martin Salzmann přivezl z Plzně do Prahy dvě vědra prvního zlatého ležáku Pilsner Urquell, a to necelý půlrok po jeho zrodu datovaném 5. říjnem 1842 v tehdejším Měšťanském pivovaru v Plzni. Když poprvé Jakub Pinkas ochutnal lahodně řízný nápoj, netrvalo dlouho a opustil řemeslo krejčího; místo šití řeholních rouch se k pozdější radosti mnoha vážených pražských osobností i každodenních štamgastů stal hospodským. Kvalita plzeňského piva byla ve zdejším podniku od počátku nade vším a hospodský Pinkas přišel i s originálním způsobem servírování, hlavně aby si pivo zachovalo svou prvotřídní kvalitu a jedinečnou vůni i chuť, díky které se stalo skutečnou pivní legendou a pravzorem všech spodně kvašených ležáků světa.
U Pinkasů se tvořily národní dějiny
U Pinkasů se skutečně stali svědky rodících se českých národních dějin. Díky své jedinečnosti, kvalitě piva i způsobu jeho čepování se zdejší hospoda stala rázem centrem společenského, kulturního i politického dění. Již za národního obrození sem docházely významné osobnosti jako František Palacký, Josef Jungmann, P. J. Šafařík, František Rieger či například K. H. Borovský a osnovali tu vznik samostatného českého státu. Během dlouhých 17 dekád si za vynikajícím plzeňským ležákem našli cestu i takoví čeští velikáni jako básníci J. Vrchlický, J. Neruda, K. J. Erben, vynálezce F. Křižík, prezident T. G. Masaryk, také T. Baťa a nekonečná řada umělců jako J. Hašek, V. Burian, B. Hrabal, S. Zázvorková, R. Hrušínský, M. Forman, V. Havel, kteří patřili ke stálým štamgastům či vzácným hostům této restaurace. Dodnes se restaurace těší přízni řady skalních příznivců a někteří z nich tu mají v prosklené skříňce hned vedle výčepu v přízemí vystaven vlastní půllitr. Nechybí mezi nimi dvojnásobná olympijská vítězka, oštěpařka Barbora Špotáková, kapela Tři sestry, hokejista František Kučera a mnoho dalších. V roce 2013 byl při příležitosti 170. výročí založení pivnice zvolen králem štamgastů herec Jan Werich.