Kateřina Elhotová, Romana Hejdová i Lenka Kochová sledovaly srdnatý boj svých bývalých spoluhráček a nástupkyň v reprezentačním dresu, které nakonec druhý listopadový čtvrtek na čtvrtý tým letošního mistrovství Evropy Bělorusko v Praze na Královce nestačily. Češky ale dlouho držely naději na dva body a v poločase vedly nejtěsnějším možným rozdílem. V tom samém poločase, kdy svůj reprezentační dres definitivně pověsily na hřebík ještě nedávné opory národního týmu včetně jeho kapitánky či jedné z nejvýraznějších postav historie.
V poločasové přestávce Kateřina Elhotová, Romana Hejdová i Lenka Kochová v basketbalových kruzích známá pod dívčím jménem Bartáková se diváci dozvěděli, že jmenované basketbalistky opravdu pověsily svůj reprezentační dres na hřebík. Tedy alespoň jeho maketu. Byly tak prvními, kdo získal tu čest na nově vznikající stěně slávy českého basketbalu. Domů si navíc jednu maketu odnesly a s ní i ručně kovaný umělecký hřebík s basketbalovou hlavičkou.
Jak říkám...
„Mám z toho smíšené pocity, protože jsem hrála ještě relativně nedávno. Tak se to ve mně pere, ale bylo krásné se s kariérou rozloučit takhle,“ svěřila se Lenka Kochová, kterou už zanedlouho čekají mateřské povinnosti. Pro všechny bylo důležité, že si mohly vychutnat potlesk zaplněné Královky, kam se reprezentační basketbal před diváky vrátil po dvou letech.
Právě možnost live interakce s fanoušky si pochvalovala Romana Hejdová, která kvůli ceremoniálu přicestovala z Francie, kde i po konci hráčské kariéry tráví převážnou část svého času.
Jak říkám...
„Bylo moc fajn tu být v hale s diváky, o to bylo loučení krásnější. Jinak je tempo hry strašně rychlé, to už bych nestíhala,“ usmívala se a jako v dobách, kdy vedla národní tým z pozice kapitánky, utrousila vtipnou glosu.
„Jsem trochu smutná, protože reprezentační dres už asi neobleču, ale nemám ještě v sobě uzavřený úplný konec na palubovce. Uvidíme, jak to bude,“ řekla na Královce i jedna z nejvýraznějších postav novodobého českého basketbalu a poslední aktivně hrající vicemistryně světa z roku 2010 Kateřina Elhotová, která tak svým fanouškům nechala alespoň trochu naděje, i když její dres národního týmu už na hřebíku nejspíš zůstane.
„Jsem alespoň ráda, že se tu neloučím sama a je to s holkama, protože tvoříme takovou pěknou trojici a navzájem se podpoříme,“ prokázala populární Čaki, že i po rozlučce s reprezentační kariérou ji neopustil týmový duch.
Pověsit dres na hřebík, vychutnat si potlesk vestoje a ještě jednou zamávat fanouškům. To je všechno symbolický akt, kterým se funkcionáři českého basketbalu snažili povědět: „Holky, děkujeme. Vážíme si všeho, co jste pro český basketbal obětovaly a čeho jste dosáhly. Ať jste neméně úspěšné i ve svém dalším životě.“ Pod ta slova by se mohl podepsat každý fanoušek českého ženského basketbalu.
Podívejte se na obrázky Miloše Březiny z mezistátního utkání basketbalistek Česko - Bělorusko 60:66
Bělorusko není Rusko, ale basketbalistky košíkovou tam hrát umí. Česko - Bělorusko 60:66
V poločasové přestávce Kateřina Elhotová, Romana Hejdová i Lenka Kochová v basketbalových kruzích známá pod dívčím jménem Bartáková se diváci dozvěděli, že jmenované basketbalistky opravdu pověsily svůj reprezentační dres na hřebík. Tedy alespoň jeho maketu. Byly tak prvními, kdo získal tu čest na nově vznikající stěně slávy českého basketbalu. Domů si navíc jednu maketu odnesly a s ní i ručně kovaný umělecký hřebík s basketbalovou hlavičkou.
Jak říkám...
„Mám z toho smíšené pocity, protože jsem hrála ještě relativně nedávno. Tak se to ve mně pere, ale bylo krásné se s kariérou rozloučit takhle,“ svěřila se Lenka Kochová, kterou už zanedlouho čekají mateřské povinnosti. Pro všechny bylo důležité, že si mohly vychutnat potlesk zaplněné Královky, kam se reprezentační basketbal před diváky vrátil po dvou letech.
Právě možnost live interakce s fanoušky si pochvalovala Romana Hejdová, která kvůli ceremoniálu přicestovala z Francie, kde i po konci hráčské kariéry tráví převážnou část svého času.
Jak říkám...
„Bylo moc fajn tu být v hale s diváky, o to bylo loučení krásnější. Jinak je tempo hry strašně rychlé, to už bych nestíhala,“ usmívala se a jako v dobách, kdy vedla národní tým z pozice kapitánky, utrousila vtipnou glosu.
„Jsem trochu smutná, protože reprezentační dres už asi neobleču, ale nemám ještě v sobě uzavřený úplný konec na palubovce. Uvidíme, jak to bude,“ řekla na Královce i jedna z nejvýraznějších postav novodobého českého basketbalu a poslední aktivně hrající vicemistryně světa z roku 2010 Kateřina Elhotová, která tak svým fanouškům nechala alespoň trochu naděje, i když její dres národního týmu už na hřebíku nejspíš zůstane.
„Jsem alespoň ráda, že se tu neloučím sama a je to s holkama, protože tvoříme takovou pěknou trojici a navzájem se podpoříme,“ prokázala populární Čaki, že i po rozlučce s reprezentační kariérou ji neopustil týmový duch.
Pověsit dres na hřebík, vychutnat si potlesk vestoje a ještě jednou zamávat fanouškům. To je všechno symbolický akt, kterým se funkcionáři českého basketbalu snažili povědět: „Holky, děkujeme. Vážíme si všeho, co jste pro český basketbal obětovaly a čeho jste dosáhly. Ať jste neméně úspěšné i ve svém dalším životě.“ Pod ta slova by se mohl podepsat každý fanoušek českého ženského basketbalu.
SportovníListy rovněž zveřejnily:
Podívejte se na obrázky Miloše Březiny z mezistátního utkání basketbalistek Česko - Bělorusko 60:66
Bělorusko není Rusko, ale basketbalistky košíkovou tam hrát umí. Česko - Bělorusko 60:66
