Dvě bronzové medaile z letošní sezony, třetí místo v celkové klasifikaci mistrovství ČR v endurosprintu juniorů i v cross country, naznačují, že osmnáctiletý soutěžní motocyklový jezdec Martin Kulhánek je opravdu velký talent. Přitom až teprve letos se věnoval téměř výhradně enduru. V závodníkovi KBS ÚAMK Teamu Unhošť má do budoucna obrovský příslib také česká reprezentace.
Šestidenní
Ještě loni skončil Martin v juniorském šampionátu ČR v motokrosu na celkově pátém místě. Letos poprvé absolvoval převážně soutěžní sezonu na enduro speciálu a hned obdržel nominaci do juniorského Trophy týmu, před časem známým jako Stříbrná váza, pro 90. Mezinárodní šestidenní motocyklovou soutěž v Košicích.
"Premiéra se mi nepodařila podle představ. Po pádu jsem poškodil motorku tak, že jsem neměl dostatek času závadu opravit. Scházelo mi zhruba půl hodiny. Zklamání to bylo obrovské, ale klukům jsem pomáhal jako najížděč, a pak jsem měl chvíli čas pozorovat světovou elitu, jak na motorce pracuje. To je na druhé straně zkušenost k nezaplacení. Jistě ji využiju v příští sezoně,“ doplnil Martin.
Ve skutečnosti zúročil nové poznatky hned po Šestidenní a stal se druhým vicemistrem republiky v cross country. Následně zabodoval rekordně při finále evropského šampionátu v Německu.
Čtyřletá premiéra
Poprvé na motorku usedl ve čtyřech letech, když rodiče společně s Ježíškem nadělili Martínkovi k Vánocům Yamahu PW 50. "Potrénoval jsem a hned za pár měsíců jsem odjel na první závod, kde jsem bojoval se staršími kluky, kteří závodili na motorkách o objemu 65 kubíků. S některými z nich jsem i tak udržel tempo. Když to viděl táta, navrhnul, že musím mít silnější stroj, abych mohl soupeře i porážet," zavzpomínal s jiskrou v očích borec zvaný Marťas.
Nadšení chlapské části rodiny Kulhánkových však napřed nesdílela maminka. "Byla proti, představovala si moje sportování spíš jen jako jízdu pro legraci, rozhodně ne žádné závody. Jenže když jsme koupili lepší vybavení, spadli jsme do motoristického sportu naplno a vydrželi u něj až doteď," nemá Martin pochyb o správnosti volby.
Otec Martin Kulhánek starší vzpomíná na sportovní začátky syna podobně: "Úplně náhodou jsme se rozhodli pro terénní motorky. V roce 2002 se mi naskytla výhodná koupě dětského motocyklu Yamaha PW 50 a Martin ho dostal od Ježíška. Od té doby má v hlavě jen motorky. Původně měl jezdit jen po zahradě, ale to vydrželo jen do léta 2003, kdy jsme začali zkoušet motokrosové závody. Rok na to jsme se motokrosu věnovali již naplno." Vzpomínka víc než třináct let zpátky je živá, jako by se stala dnes. Když klučina tehdy uviděl pod vánočním stromkem svůj první motocykl, zamumlal: "Táto, to je ta oplavdická na klíček?" vzpomíná otec Kulhánek.
Martin Kulhánek, soutěžní jezdec týmu KBS ÚAMK Unhošť
Věk: 18 let
Stav: singl
Vzdělání: student SOU Praha-Radotín obor automechanik
Záliby: sport - motorka, florbal, posilování, kamarádi, rodina
Oblíbené jídlo: kuřecí řízek s bramborovým salátem
Sportovní vzor: nemá
Sportovní cíle: ty nejvyšší
Osobní cíle: něco v životě dokázat i v práci nebo v čemkoliv
Přechod k enduru
O soutěžním odvětví terénního motocyklového sportu začali Kulhánkovi vážně uvažovat, když bylo Martinovi šestnáct let. V barvách KBS ÚAMK Teamu ale válčil už po své druhé sezoně na stroji 65 ccm, tedy od sedmi let.
"Unhošťský tým je především o enduru, tak jsem loni přestoupil z motokrosu na tuhle disciplínu. Táta s námi jezdil na všechny závody, ale počítám, že příští rok nějaké vynechá, jelikož už můžu řídit auto sám. Na pár cross country závodů a možná i motokrosy pojedu sám, aby se táta mohl věnovat i mojí malé sestřičce a práci," není sobecký Martin a hned se může pochlubit: "Letos jsem byl právě v Bělé pod Bezdězem při cross country sám, táta se tam přijel podívat až odpoledne. Konečně si užil závody jen jako divák a ne jako mechanik."
iumf Martina Kulhánka hned ve druhém závodě kariéry. Psal se rok 2003.
Martin junior studuje na Středním odborném učilišti v Praze-Radotíně na automechanika. Pro něj správná volba. Ladí s nezbytnou šikovností opravit svůj motocykl při soutěži. "Škola se mu hodí, ale zatím by měl Martin přidat ve znalostech při opravě a údržbě motocyklu. Má ještě co dohánět," poznamenal kriticky táta.
Není fotbalista
Jeho syn mu ale dělá radost nejen na sportovním poli: "Myslím, že je Martin hodný kluk, kolektivní typ a moc pro něj znamená rodina, hlavně dvouletá sestra Julie. Kdyby tak měl ještě větší smysl pro pořádek při úklidu v pokoji nebo garáži a hlavně ve škole," bylo možné poznat, že táta kárá s nadhledem, aby v mžiku přeladil na pozitivní notu: "Marťas je upřímný, laskavý a obětavý ke svému okolí. Co se týče sportu, vždy dá do závodu všechno, dokáže snést i bolest. Několikrát se po pádu stalo, že závod dojel v bolestech, nefňukal a teprve v cíli vyhledal lékařské ošetření. Potřebuje ještě fyzicky dozrát, ale rozhodně není fotbalista," vtipně asocioval Kulhánek senior.
Tátu nechával motoristický sport poměrně v klidu až do čtyř let synka: "Motokrosu jsem se začal věnovat až s Martinem, dělal jsem mu mechanika. Teď, co se věnuje enduru, si už udělá spoustu věcí sám, takže jsem už spíš jeho rádce a sponzor."
Toho si je mladík plně vědom a nešetří díky na všechny strany: "Děkuji za všechno své rodině, jsem jí nesmírně vděčný. Pak manažerovi Láďovi Krupičkovi a celému týmu KBS UAMK Unhošť, kde mám úžasné podmínky a skvělé zázemí. Díky také Víťovi Kuklíkovi, který mě skvěle do závodů oblékl.
Letos tak jako tak prožil Martin Kulhánek zatím nejlepší sportovní sezonu. Dva bronzy z domácího šampionátu vylepšil rekordním počtem čtyř bodů za dvanácté místo z finále mistrovství Evropy v klasickém enduru v Německu. V hlavě se mu už však honí myšlenky, jak ji vylepší především na 91. Mezinárodní motocyklové soutěži 2016 ve Španělsku.
Šestidenní
Ještě loni skončil Martin v juniorském šampionátu ČR v motokrosu na celkově pátém místě. Letos poprvé absolvoval převážně soutěžní sezonu na enduro speciálu a hned obdržel nominaci do juniorského Trophy týmu, před časem známým jako Stříbrná váza, pro 90. Mezinárodní šestidenní motocyklovou soutěž v Košicích.
"Premiéra se mi nepodařila podle představ. Po pádu jsem poškodil motorku tak, že jsem neměl dostatek času závadu opravit. Scházelo mi zhruba půl hodiny. Zklamání to bylo obrovské, ale klukům jsem pomáhal jako najížděč, a pak jsem měl chvíli čas pozorovat světovou elitu, jak na motorce pracuje. To je na druhé straně zkušenost k nezaplacení. Jistě ji využiju v příští sezoně,“ doplnil Martin.
Ve skutečnosti zúročil nové poznatky hned po Šestidenní a stal se druhým vicemistrem republiky v cross country. Následně zabodoval rekordně při finále evropského šampionátu v Německu.
Čtyřletá premiéra
Poprvé na motorku usedl ve čtyřech letech, když rodiče společně s Ježíškem nadělili Martínkovi k Vánocům Yamahu PW 50. "Potrénoval jsem a hned za pár měsíců jsem odjel na první závod, kde jsem bojoval se staršími kluky, kteří závodili na motorkách o objemu 65 kubíků. S některými z nich jsem i tak udržel tempo. Když to viděl táta, navrhnul, že musím mít silnější stroj, abych mohl soupeře i porážet," zavzpomínal s jiskrou v očích borec zvaný Marťas.
Nadšení chlapské části rodiny Kulhánkových však napřed nesdílela maminka. "Byla proti, představovala si moje sportování spíš jen jako jízdu pro legraci, rozhodně ne žádné závody. Jenže když jsme koupili lepší vybavení, spadli jsme do motoristického sportu naplno a vydrželi u něj až doteď," nemá Martin pochyb o správnosti volby.
Otec Martin Kulhánek starší vzpomíná na sportovní začátky syna podobně: "Úplně náhodou jsme se rozhodli pro terénní motorky. V roce 2002 se mi naskytla výhodná koupě dětského motocyklu Yamaha PW 50 a Martin ho dostal od Ježíška. Od té doby má v hlavě jen motorky. Původně měl jezdit jen po zahradě, ale to vydrželo jen do léta 2003, kdy jsme začali zkoušet motokrosové závody. Rok na to jsme se motokrosu věnovali již naplno." Vzpomínka víc než třináct let zpátky je živá, jako by se stala dnes. Když klučina tehdy uviděl pod vánočním stromkem svůj první motocykl, zamumlal: "Táto, to je ta oplavdická na klíček?" vzpomíná otec Kulhánek.
Martin Kulhánek, soutěžní jezdec týmu KBS ÚAMK Unhošť
Věk: 18 let
Stav: singl
Vzdělání: student SOU Praha-Radotín obor automechanik
Záliby: sport - motorka, florbal, posilování, kamarádi, rodina
Oblíbené jídlo: kuřecí řízek s bramborovým salátem
Sportovní vzor: nemá
Sportovní cíle: ty nejvyšší
Osobní cíle: něco v životě dokázat i v práci nebo v čemkoliv
Přechod k enduru
O soutěžním odvětví terénního motocyklového sportu začali Kulhánkovi vážně uvažovat, když bylo Martinovi šestnáct let. V barvách KBS ÚAMK Teamu ale válčil už po své druhé sezoně na stroji 65 ccm, tedy od sedmi let.
"Unhošťský tým je především o enduru, tak jsem loni přestoupil z motokrosu na tuhle disciplínu. Táta s námi jezdil na všechny závody, ale počítám, že příští rok nějaké vynechá, jelikož už můžu řídit auto sám. Na pár cross country závodů a možná i motokrosy pojedu sám, aby se táta mohl věnovat i mojí malé sestřičce a práci," není sobecký Martin a hned se může pochlubit: "Letos jsem byl právě v Bělé pod Bezdězem při cross country sám, táta se tam přijel podívat až odpoledne. Konečně si užil závody jen jako divák a ne jako mechanik."
iumf Martina Kulhánka hned ve druhém závodě kariéry. Psal se rok 2003.
Martin junior studuje na Středním odborném učilišti v Praze-Radotíně na automechanika. Pro něj správná volba. Ladí s nezbytnou šikovností opravit svůj motocykl při soutěži. "Škola se mu hodí, ale zatím by měl Martin přidat ve znalostech při opravě a údržbě motocyklu. Má ještě co dohánět," poznamenal kriticky táta.
Není fotbalista
Jeho syn mu ale dělá radost nejen na sportovním poli: "Myslím, že je Martin hodný kluk, kolektivní typ a moc pro něj znamená rodina, hlavně dvouletá sestra Julie. Kdyby tak měl ještě větší smysl pro pořádek při úklidu v pokoji nebo garáži a hlavně ve škole," bylo možné poznat, že táta kárá s nadhledem, aby v mžiku přeladil na pozitivní notu: "Marťas je upřímný, laskavý a obětavý ke svému okolí. Co se týče sportu, vždy dá do závodu všechno, dokáže snést i bolest. Několikrát se po pádu stalo, že závod dojel v bolestech, nefňukal a teprve v cíli vyhledal lékařské ošetření. Potřebuje ještě fyzicky dozrát, ale rozhodně není fotbalista," vtipně asocioval Kulhánek senior.
Tátu nechával motoristický sport poměrně v klidu až do čtyř let synka: "Motokrosu jsem se začal věnovat až s Martinem, dělal jsem mu mechanika. Teď, co se věnuje enduru, si už udělá spoustu věcí sám, takže jsem už spíš jeho rádce a sponzor."
Toho si je mladík plně vědom a nešetří díky na všechny strany: "Děkuji za všechno své rodině, jsem jí nesmírně vděčný. Pak manažerovi Láďovi Krupičkovi a celému týmu KBS UAMK Unhošť, kde mám úžasné podmínky a skvělé zázemí. Díky také Víťovi Kuklíkovi, který mě skvěle do závodů oblékl.
Letos tak jako tak prožil Martin Kulhánek zatím nejlepší sportovní sezonu. Dva bronzy z domácího šampionátu vylepšil rekordním počtem čtyř bodů za dvanácté místo z finále mistrovství Evropy v klasickém enduru v Německu. V hlavě se mu už však honí myšlenky, jak ji vylepší především na 91. Mezinárodní motocyklové soutěži 2016 ve Španělsku.
(ps, ÚAMK, SportovniListy.cz, foto: Archív Martina Kulhánka)