Začátkem října 2015 absolvovali fotbaloví  rozhodčí a jejich asistenti profesionálních soutěží další díl ze seriálu přípravných „kempů“, připravených Komisí rozhodčích FAČR v průběhu podzimní části soutěží, zaměřených na zkvalitnění jak fyzičky rozhodčích, tak jejich odolnosti v herních situacích. Na Strahově se sešli k celodennímu semináři.

Místo  obvyklých praktických nácviků  reakcí rozhodčích v simulovaných herních situacích, odrážející reálné dění z fotbalových hřišť, prošli rozhodčí testem fyzické připravenosti.  Tentokráte plnili rozhodčí podmínky nikoliv klasického FIFA Fitness testu (tedy střídání běhu ve stopadesátimetrových úsecích s recovery fází), ale tzv. YO-YO testu.

Rozhodčí běhali verzi „DYNAMIC“ do obtížnosti 18.8, asistenti rozhodčího pak verzi „ARIET“ do obtížnosti 16.2. To vše pod kontrolou fitness instruktora Jana Hanzla, navíc se záznamem relevantních dat a s jejich přenosem do PC prostřednictvím sporttesterů, jejichž služby pro vyhodnocování stavu fyzické kondice svých svěřenců Komise rozhodčích využívá již delší dobu.

Pak přišla na řadu teoretická část semináře. V ní nejprve v krátkém (ale divácky úspěšném) ragbyovém okénku měli rozhodčí možnost porovnat urputnost a gentlemanství „plejerů“ na právě probíhajícím MS ragby v Anglii s divadelními kousky fotbalistů. Fotbal bezesporu z tohoto srovnání nevychází dobře. K vidění byl mimo jiné i klip ze souboje Jižní Afrika - Skotsko, který obletěl před několika dny internet, kde rozhodčí simulujícímu hráči Skotska s jemnou ironií doporučil, aby se s podobnými kousky vrátil za dva týdny, kdy se na stejném hřišti hraje fotbalové utkání anglické Premier League.

Fotbal nebo ragby?

Třebaže pravidla obou sportů jsou dnes odlišná, základ mají fotbal i ragby stejný - vždyť ještě v první polovině 19. století pravidla fotbalu upřednostňovala kopání, bylo však dovoleno také „čisté zachycení“ míče rukama. Až v roce 1871 vzniklo ragby jako sport odlišný od kopané. I proto by filozofie fotbalu měla být stejná jako u ragby, tj. radost ze hry, přátelství, fair play, týmová spolupráce, respekt k rozhodčím, soupeři, k divákům. A tyto zásady jsou důležitější než vítězství nebo prohra. To jsou morální pilíře, předávané ragbistům od jejich prvních krůčků. Proč by tomu tak nemělo být i ve fotbalu?

Nicméně ukázky z ragby neměly za cíl ani tak dehonestovat fotbal a jeho aktéry, jako spíše vyzkoušet moderní způsob testování rozhodčích pomocí elektronických formulářů, přenášených pomocí wifi.  A to se na sto procent podařilo.

Ve dvou delších blocích pak následovaly již ryze fotbalové záležitosti – přednáška člena KR FAČR Jiřího Ulricha

"Filozofie udělování druhé žluté karty“ a Miroslavem Tulingerem moderovaná analýza klipů s herními situacemi z odehraných kol Synot ligy, FNL a MOL Cupu. Přestože v dosavadních kolech současného soutěžního ročníku absolvovali rozhodčí mnohem početnější řadu úspěšně odřízených utkání, o čemž se ale příliš nepíše a nemluví, nevyhnula se jim ani utkání méně podařená, o kterých se „samozřejmě“ hodně píše a jsou mediálně probíraná, i když jich je výrazně méně. Proto je potřeba se na seminářích neustále vracet jak k dobrým momentům, tak i k těm horším, analyzovat příčiny a hledat ponaučení do dalších utkání.

Na úplný závěr, ještě než se účastníci pozdě odpoledne vydali ke svým domovům, je čekala prezentace PhDr. Miloslava Hrubého na téma „Týmová spolupráce a zvládání zátěžových situací“, spolu s psychologickými testy z této oblasti.