I v Krkonoších brzy skončí zima. Alespoň podle místních obyvatel, kteří tvrdí, že dokud neroztaje sněhové pole zvané Mapa republiky, zima ještě neřekla poslední slovo. Právě minulé teplé dny značně zmenšily zbytky sněhu, který zůstával na svahu Studniční hory. V letošním roce zde odborníci ze Správy KRNAP naměřili pouhých 9,5 metru sněhové vrstvy (28. března 2017) oproti běžné výšce přes 13 metrů. Maximální mocnost naměřili v zimní sezoně 1999/2000, kdy zde bylo 15,7 metru. Při včerejším, letos zřejmě posledním měření, odborníci naměřili 6 m vysokou vrstvu. Můžeme odhadovat, že tyto zbytky sněhu roztají do poloviny července 2017.
Obrys sněhové mapy Československa najdete zakreslený i na některých turistických mapách.
"Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderní technologie GPS už osmnáctým rokem. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory," uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik. Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Teprve s použitím technologie GPS přesným zaměřením terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním, získávají odborníci nejpřesnější možná data.
Pro zajímavost, mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v nejpřísněji chráněné části národního parku, pěšky se přímo k ní turista nepodívá. Vidět jej lze ale z turistické cesty z Pece pod Sněžkou na Richtrovy Boudy nebo od Výrovky do sedla mezi Luční a Studniční horou.
O aktualitě tentokrát o mapě republiky z území Krkonošského národního parku i jeho okolí SportovniListy.cz informoval Radek Drahný mluvčí Krkonošského národního parku.
Obrys sněhové mapy Československa najdete zakreslený i na některých turistických mapách.
"Tuto lokalitu zkoumáme za pomoci moderní technologie GPS už osmnáctým rokem. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory," uvedl botanik Správy KRNAP Josef Harčarik. Mapa republiky přitahuje vědce řadu let. Teprve s použitím technologie GPS přesným zaměřením terénu bez sněhu i terénu se sněhovou vrstvou a jejich porovnáním, získávají odborníci nejpřesnější možná data.
Pro zajímavost, mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v nejpřísněji chráněné části národního parku, pěšky se přímo k ní turista nepodívá. Vidět jej lze ale z turistické cesty z Pece pod Sněžkou na Richtrovy Boudy nebo od Výrovky do sedla mezi Luční a Studniční horou.
O aktualitě tentokrát o mapě republiky z území Krkonošského národního parku i jeho okolí SportovniListy.cz informoval Radek Drahný mluvčí Krkonošského národního parku.
(ps, KRNAP, SportovniListy.cz, foto: Petr Skála)
Email
Tisk
