125 let od založení svého celosvětového bruslařského svazu si o čtvrtém červencovém víkendu připomínají všichni krasobruslaři a rychlobruslaři planety. Jejich Mezinárodní bruslařská unie – International Skating Union, ve zkratce ISU – se zrodila uprostřed léta, v nizozemských lázních Scheveningen, 23. července 1892. Bruslaři, odkázaní na počátku výhradně na přízeň počasí, jsou tak hrdí na to, že jejich ISU je tak historicky druhou nejstarší mezinárodní federací mezi sporty na zemi.

Starší sportovní svaz mají na světě jen veslaři a to jen o necelý měsíc...

České i československé stopy na ledu jsou přitom významné. A to nejen díky zlaté šňůře medailí a pohárů naší rychlobruslařsky Martiny Sáblíkové v posledním desetiletí.

Do měsíce po veslařích bruslaři. Ostatní jsou mladší, cyklisté kvůli hádce…

Pro srovnání, jak si to pamatuje historie

Mezinárodní federace fotbalu (1904) vznikla až 12 let po rychlobruslařské + krasobruslařské. Mezinárodní federace ledního hokeje (1908) ještě o 4 roky později. Lehcí atleti mají svoji mezinárodní federaci ještě o další 4 roky mladší (1912)…

V témže roce jako bruslaři založili svoji první mezinárodní federaci také cyklisté (1892), ale protože se o pár let později pohádali při mistrovství světa kvůli pravidlům, založili si novou mezinárodní cyklistickou federaci, a až od ní odvíjí svoje kořeny současná mezinárodní cyklistická unie – od roku 1900…

Nejstarší mezinárodní sportovní organizaci na světě mají veslaři – je o pouhé 4 týdny starší než ta rychlobruslařská + krasobruslařská…

Mezinárodní olympijský výbor je mladší než bruslařská ISU přesně o 23 měsíce.

Ponecháme-li archeologům jejich nadšení pro nejstarší objevy bruslí a pohybu člověka na bruslích po zemi, a zmíníme-li, že jedny z nejstarších bruslí byly vykopány u maďarského Balatonu, můžeme přeskočit i středověk. Ve kterém se už brusle stávaly kratochvílí: nejdřív zámeckého panstva, pak i měšťanů a lidu. I na našem území. Pro zábavu se ale začalo na bruslích brzy i soutěžit. Od 18. století už docela často v bruslení na rychlost. S rozvojem hodinařiny i na čas. Ale stanoven výsledků v závodech v krásném bruslení – v krasobruslení od počátku až do dneška závisí zatím jen na úsudku a subjektivním hodnocení lidí.

Přesto tyto dvě vlastně zásadně odlišné větve – na přesný čas a na subjektivní bodování – tvoří po celém světě i díky dostupnosti umělých ledových ploch rostoucí bruslařský strom: Mezinárodní bruslařskou unii.

ISU – má čtyři sporty  pod jednou střechou

● krasobruslení

● synchronizované bruslení

● rychlobruslení na dlouhých ledových oválech (long track)

● rychlobruslení na krátkých ledových oválech (short track).

Tři větve (kromě mladého synchra) jsou už pevnou součástí programu zimních olympijských her. Když se před čtyřmi desetiletími začínal po světě rozvíjet na dostupnějších ledových plochách mezi hokejovými mantinely short track, a nabídl proti klasickému rychlobruslení i kontaktnější dění, nemohlo trvat dlouho, než byl přizván pod pět kruhů i on oficiálně od roku 1992.

Ne dost svorné Česko: každý chtěl mít svůj svaz

Řada zemí má podle vzoru ISU i národní rychlobruslení a národní krasobruslení pod jednou střechou; některé země, například Německo, racionálně jedním národním sportovním svazem pečuje i o novější inlajnové bruslení na čas.

Český krasobruslařský svaz pečuje o svoje disciplíny zvlášť. A Český svaz rychlobruslení také zvlášť. Roky se víceméně opakuje situace, kdy se zástupci krasobruslení a rychlobruslení z ČR prakticky potkávají až cestou na kongresy ISU.

Co s kolečkovým bruslením? Včera hostilo prezidenta MOV

Z řad předních trenérů ledového rychlobruslení, používajících k letním tréninkům brusle na kolečkách, se rekrutovali před dvěma desetiletími zakladatelé Českého svazu kolečkového bruslení.

Bruslení na kolečkách má řadu podob. Rychlostní se už prezentovalo při letní světové olympiádě mládeže. A rádo by i na „dospělé“ OH: zřejmě i proto proběhla včera v polské Vratislavi, při multisportovních World Games, návštěva prezidenta Mezinárodního olympijského výboru na inlajnovém stadiónu…

Program klasických letních OH je ovšem už teď nabitý, hustý – v Tokiu 2020 inlajnisté nebudou. A přiřadit je do programu zimních OH? Nejenže by to znamenalo citelný zásah do sezóny i do startovního pole („ledoví“ by nestihli odskočit i k závodům na kolečkách - nebo naopak?), ale vše by prodražila pořadatelům zimních Her i zřejmě nezbytná stavba inlajnové haly. Pro kolečkové bruslení z pohledu OH reálně dost složitá situace.

A to i kdyby přistoupili na jednu z diskutovaných variant – závodit po dráhových cyklistech na velodromu.


Na kolečkách se ovšem nezávodí jen na čas (na dráhových nebo silničních okruzích). Ale soutěží se i v dalších disciplínách, včetně krasobruslení. A velmi ambiciózně se i v ČR na kolečkách hraje hokej.

Čím větší pestrost, tím víc názorů, složitější organizace… Podstatné by mělo být: jak to vyhovuje zdravě sportujícím, sportům, reprezentaci. A co největší efektivitě vynakládaných prostředků.

A skoro na závěr: Proč jsou vlastně v ISU krasobruslení s rychlobruslením pod jednou střechou?

Snadná odpověď, pokud se vrátíme ke kořenům. K přelomu 19. a 20. století. Kdy – jaksi na to starší pozapomněli a mladí už ani neví – stejní bruslaři dokázali i během dne závodit jak v krasobruslení, tak v rychlobruslení. Ve světě i v Království Českém a v Uhrách.

A nebyla to žádná ořezávátka. Za všechny jedno jméno – Nor Axel Rudolf Pausen (1855 – 1938). Jeho znamenitým vynálezem coby krasobruslaře je skok s 1,5 otočkou (dnes: „axel“). Ale: tento chlapík vynalezl i nový typ prodloužených rychlobruslařských bruslí, pětkrát  překonal světový rekord v rychlobruslení, osm let – až do roku 1990 držel titul mistra světa v rychlobruslení… Když závodil v Hamburku, přihlíželo mu údajně 20 – 30 000 diváků!

Snad je zbytečné se ptát, zda byl víc krasobruslařem, nebo rychlobruslařem… Byl skvělým bruslařem!

Český pomník, který bůhvíproč poněkud zkresluje historii

A na koho – mimo řadu jiných – také navazuje svými skvělými výsledky pětinásobná olympijská medailistka v ledovém rychlobruslení Martina Sáblíková?

Také na chlapíka, který stál u kolébky mnoha sportů u nás: Josefa Rösslera-Ořovského. Ten na rychlobruslích přijel v lednu 1892 – přesně 7 měsíců před zrodem ISU – k šampionátu Evropy rychlobruslařů, svolanému do Vídně. Sprint na 1/3 míle zvládl za 1:22 min., závod na 3 míle za 14:50 min. Jako jediný ze soupeřů bohužel nedokončil závod na 1 míli, takže celkově ve víceboji skončil 4. Ano, 23letý kluk z Prahy, od tehdy ještě zamrzající Vltavy, těsně pod pódiem v tehdejší rychlobruslařské Evropě!

Jo, to je ten mládenec, který si 5 roků předtím napsal s bráchou za už dříve jimi založený Bruslařský klub Praha do Norska o poslání nových bruslí. Ale Norové mu místo nich poslali lyže. Takže Josef pak díky tomuto omylu nejenže za noci jako první sjel nejbližší kopec – dnešní Václavské náměstí. Ale později, díky svému entuziasmu při zakládání a organizaci mnoha sportů, r. 1900 spoluzakládal Český olympijský výbor. A roku 1903 založil i Svaz lyžařů království Českého…

Podíváte-li se na ty roky, tak přinejmenším rychlobruslaři čeští, rychlobruslaři i krasobruslaři, by tedy dnes mohli považovat za naschvál od lyžařů, anebo spíše za nepochopení propagace ze strany svých někdejších činovníků, když ti připustili, že o Rösslerův pomník na pražském Vyšehradě jsou už dlouhé roky opřeny lyže, nikoliv brusle…

Protože Bruslařský klub Rössler založil už roku 1881. I s úředním štemplíkem! Už loni tomu bylo úžasných 135 roků – loni bylo bývalo v Česku co slavit…

Organizovaným rychlobruslařem tedy byl tenhle šikula mnohem dřív než lyžníkem, tenistou, fotbalovým rozhodčím, vodním skautem, kanoistou, zakladatelem skautské pošty, filatelistou atd… Rychlobruslařem, který si dokázal založit sportovní klub, byl nezpochybnitelně už tehdy, když mu bylo pouhých 12 let.)