Snowboardcrossařka Eva Samková si vyjela světový titul, ale dosáhla i na triumf ve Světovém poháru. Pronásledovala ji zranění a hned dvakrát vypadnutá ramena v italské Cervinii a v rakouském Feldbergu. I tam však po závodech stála na stupních vítězů a to jí právě pomohlo k zisku druhého křišťálového glóbu. Se svými postřehy se svěřila zástupcům médií v malé kávárenské místnosti v Praze pod Letnou.
Olympijská vítězka ze Soči a bronzová olympijská medailistka z Pchjongčchangu slavila úspěchy i v roce poolympijském. V seriálu SP prvenství potvrdila posledním vítězstvím ve švýcarském Veyssonaz. Navíc na stupně vítězů vystoupila ve všech pěti závodech SP.
"Myslím, že jsem se ustálila v technice, v tom ježdění. Dokázala jsem tou ne úplně ideální, ale tou lepší technikou projet každý závod. Samozřejmě jsem dělala chyby, ale je lepší vyhrávat i s chybami, protože člověk ví, že se může zlepšovat," řekla Eva Samková novinářům.
Netrápila vás i ramena, se kterými máte dlouhodobé problémy?
"V Cervinii proběhlo nějaké vypadnuté rameno, ve Feldbergu mi taky vypadlo rameno. Je to v tu chvíli nepříjemné a nechceme, aby se to dělo, ale vždycky to zatejpujeme a jde to. Nijak zvlášť mě to neomezuje"
Před sezonou jste vyhlásila hlavně útok na světový titul, protože medaili ze seniorského mistrovství světa jste ještě neměla. Povedl se to na únorovém šampionátu v Park City.
"Vždycky před sezonou je to ožehavé říkat, co chci vyhrát, protože pak se to třeba nepovede. Naštěstí se to povedlo, je to skvělé."
Sezona pro vás začala vlastně už v srpnu 2018. Byla jste s týmem na mistrovství světa juniorů. Seriál SP měl zase jen pět dílů. Jak jste ty dlouhé pauzy využívala?
"Bylo to tak blbě rozprostřené, že jsme si třeba v lednu museli hledat místa na další trénink a soustředění, protože nebyl žádný závod. Ale měli jsme kemp na Dolní Moravě a jeli do Ameriky, což bylo příjemné, že jsme si mohli před mistrovstvím světa zatrénovat."
Co vás ještě čeká?
"Rozloučení se sněhem 30. března 2019 v Krkonoších v Herlíkovicích, kde se podílím na pořádání exhibičního závodu pro své kamarády ze snowboardového i lyžařského prostředí Bude to jarní ježdění na měkkém sněhu. Menší krosovka, zatáčky a hlavně boule. Večer už v uzavřené společnosti nějaká kapelka, promítání, paráda."
(ps, SportovníListy.cz, foto: Petr Skála)
SportovníListy.cz byly na místě děje...
Olympijská vítězka ze Soči a bronzová olympijská medailistka z Pchjongčchangu slavila úspěchy i v roce poolympijském. V seriálu SP prvenství potvrdila posledním vítězstvím ve švýcarském Veyssonaz. Navíc na stupně vítězů vystoupila ve všech pěti závodech SP.
Jak říkám...
"Myslím, že jsem se ustálila v technice, v tom ježdění. Dokázala jsem tou ne úplně ideální, ale tou lepší technikou projet každý závod. Samozřejmě jsem dělala chyby, ale je lepší vyhrávat i s chybami, protože člověk ví, že se může zlepšovat," řekla Eva Samková novinářům.
Netrápila vás i ramena, se kterými máte dlouhodobé problémy?
"V Cervinii proběhlo nějaké vypadnuté rameno, ve Feldbergu mi taky vypadlo rameno. Je to v tu chvíli nepříjemné a nechceme, aby se to dělo, ale vždycky to zatejpujeme a jde to. Nijak zvlášť mě to neomezuje"
Před sezonou jste vyhlásila hlavně útok na světový titul, protože medaili ze seniorského mistrovství světa jste ještě neměla. Povedl se to na únorovém šampionátu v Park City.
"Vždycky před sezonou je to ožehavé říkat, co chci vyhrát, protože pak se to třeba nepovede. Naštěstí se to povedlo, je to skvělé."
Sezona pro vás začala vlastně už v srpnu 2018. Byla jste s týmem na mistrovství světa juniorů. Seriál SP měl zase jen pět dílů. Jak jste ty dlouhé pauzy využívala?
"Bylo to tak blbě rozprostřené, že jsme si třeba v lednu museli hledat místa na další trénink a soustředění, protože nebyl žádný závod. Ale měli jsme kemp na Dolní Moravě a jeli do Ameriky, což bylo příjemné, že jsme si mohli před mistrovstvím světa zatrénovat."
Co vás ještě čeká?
"Rozloučení se sněhem 30. března 2019 v Krkonoších v Herlíkovicích, kde se podílím na pořádání exhibičního závodu pro své kamarády ze snowboardového i lyžařského prostředí Bude to jarní ježdění na měkkém sněhu. Menší krosovka, zatáčky a hlavně boule. Večer už v uzavřené společnosti nějaká kapelka, promítání, paráda."
(ps, SportovníListy.cz, foto: Petr Skála)
