Tak nám zabili hokej, Herr Fasel!“ Možná to byla věta z rozhovoru prezidenta Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomase Bacha se šéfem hokejové federace René Faselem po oznámení vedení kanadskoamerické hokejové ligy, že nepustí své zaměstnance na olympijské hry do Koreje.

Rozhodnutí, které není překvapením a dalo se očekávat. Namyšlenost a arogance obou institucí stoupala tak vysoko, až muselo dojít k tomuto krachu. Diktovat zaměstnavatelům, kteří investují do hráčů nemalé prostředky, že mají pustit bez jakékoliv náhrady a kompenzace svůj zdroj zábavy, aby MOV mohl zpeněžit svůj turnaj, to snad nedokázali ani Marx s Engelsem. A ani když Fasel zjistil, že tahá za kratší konec provazu a před týdnem vytasil náhle předtím neakceptovatelnou nabídku na uhrazení nákladů na cestovné a pojištění hráčů, bylo již pozdě.

Tak to v byznysu chodí, kdo chce moc, nemá nic. Jistě není náhoda, že ani fotbal není na olympijských hrách zastoupený absolutním výkvětem. A snad i vrabci na střeše sídla MOV v Lausanne si špitají, že další basketbalový „dream team“ podle některých komentářů z NBA na olympijských hrách v Tokiu může být pouze oním snem.


Můžeme doufat, že se páni z MOV probudí a začnou se chovat dle ideálů Pierra de Coubertina. Olympiáda se v dnešní době stala největším sportovním byznysem, zájmy sportovců jsou jinam a bohužel i zájmy fanoušků. Diktátem jsou televizní práva, na což zřejmě Bach a spol. spoléhali. Ty MOV prodal za až nesmyslnou cenu soukromým společnostem a spoléhal, že právě tyto přinutí vedení NHL o povolení startu hráčů na OH. Ale ouha, kosa narazila na kámen. Výsledkem takového zahleděného přístupu olympioniků je přeprodej televizních práv soukromým společnostem, které mají své programy zpoplatněné.

Takže celou tuhle vypečenou strategii v duchu olympijských tradic zaplatí nakonec ti, pro které se hry také pořádají – fanoušci. Případně jsou veřejnoprávní stanice nuceny nesmyslně platit více za přenosová práva. A v tomto případě to platí daňoví poplatníci, tedy i ti, kteří se na sport nedívají. Je to moc hezky vymyšlený postup, jak propagovat své ušlechtilé myšlenky.

Naštěstí pomohou ještě političtí kamarádi, kterým v jejich ne zcela demokratickém režimu umožníme pořádat olympijské hry. Předseda MOV pochválí, jak vše v dané zemi je perfektní, diktátoři jsou spokojeni, před celým světem jim běží reklama. Snad jeden ruský konflikt necelý měsíc po skončení olympiády nebude následován podobným výbojem po letních hrách v Pekingu…
Chudák Coubertin…

(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)