Před pětadvaceti lety vyšel v tehdejším vydavatelském státním podniku Kartografie Praha unikátní autoatlas Československa zobrazující území celé federace v měřítku 1:200 000. V čem spočívala vyjímečnost tohoto kartografického díla a v čem byl atlas pro motoristy vyjíměčný právě pro motoristy?
Poprvé totiž dostali motoristé do ruky dílo, které zobrazovalo všechny obce a komunikace od dálnic až po liniové stavby třetí třídy z celého území Československa.
Zatímco do té doby měli motoristé možnost si opatřit atlas pro motoristy jen v menším měřítku 1:400 000, nu a ten zobrazoval jen 60 procent sídel a 20 procent liniových staveb. Vydání federálního atlasu předcházelo vydání autoatlasu České tehdy socialistické republiky.
U zrodu českého a následně i československého atlasu pro motoristy byl tehdy dvaatřicetiletý Jiří Kanis.
"Nápad vydat na tehdejší dobu tak podrobný atlas se zrodil ve chvíli, kdy pražský podnik Kartografie dokončil edici jednotlivých automap v měřítku 1:200 000 a tuto edici dokončovali i v kartografickém podniku v Bratislavě. Sestavit pak atlas by se zdálo být jednoduché, ale ono tomu tak nebylo. K atlasu bylo nutné připravit klad mapových listů, kterých nakonec bylo 64. Zahraniční území jsme zaplnili výřezy plánů měst. Musíte si uvědomit, že se všechno tehdy dělalo ručně, nebyly žádné počítače. Liniové prvky se v oddělení kresby ručně ryly, popisy a mapové značky se zase lepily," vzpomíná na začátky výroby autoatlasu Jiří Kanis.
V jakém nákladu tehdy autoatlas vyšel?
"Na současné poměry v neuvěřitelném počtu výtisků. Autoatlas byl unikátní i svým nákladem 210 000 výtisků v prvním vydání a po něm následovalo další v počtu 105 000 výtisků. Atlas se v této podobě pouze aktualizoval a vycházel až do roku 1997. Celkem těch výtisků mohlo být asi 2 000 000."
Vzpomenete si ještě na nějaké další zajímavosti kolem vydání?
"Třeba poprvé bylo využito leteckého snímku na obálce publikace. Byl to snímek Evropské třídy v Praze, který jsme si vybrali pro obálku. Pak také nastal problém, že na Turnovsku bylo tolik komunikací a sídel, že by se nám v měřítku 1:200 000 ani všechny nevešly, tak jsme udělali výřez a ve větším měřítku jej umístili do místa, kde by bylo území Polska. Také jsme v mapové části poprvé uvedli plánek Grand Prix Brno. Fůru práce měli i sestavitelé díla i při sestavování rejstříku, který se tvořil tak, že se názvy jednotlivých obci s označením stránky a pole a řádku na té stránce, na níž byla ta obec zobrazena, psaly na kartičky a ty se postupně dávaly do krabic. Jeden ze sestavitelů je pak rozhazoval do dalších krabiček podle abecedy. Teprve poté se z této kartotéky sestavil seznam obcí pro rejstřík. Byl tak dlouhý, že zabral 25 stran."
Stalo se, že v roce 1992 zanikla federace, co se dělo s aotoatlasem dál?
"Pražský podnik jej musel aktualizovat včetně slovenského území už samostatně. Nutno dodat, že v polovině devadesátých let už se začaly mapy tvořit pomocí programů na počítačích. Motoristé si asi za šest let poté mohli koupit i podrobnější autoatlas v měřítku 1:100 000."
Autoatlas poprvé zobrazil i plánek Grand Prix v Brně
Sem se vešla ve zvětšeném měřítku oblast Trutnovska, která nešla v měřítku 1:200 000 zobrazit se všemi komunikacemi a obcemi
Stejná figurantka, která si prohlížela autoatlas v roce 2015 se stejným autoatlasem v roce jeho vydání 1990
Mapy pro motoristy se brzy poté objevily i na infernetu, používá se navigace. Mají papírové mapy a atlasy ještě svůj význam?
"Autoatlasy se samozřejmě stále vydávají, protože se prodávají, i když ne v tak vysokých nákladech jako před 25 lety. Jsou chvíle, kdy ta navigace může selhat a pak hledáte, kde máte založený v autě ten autoatlas. Navíc při rozevření autoatlasu nebo mapy vidíte větší plochu a můžete mít lepší přehled o plánované cestě. Těch důvodů proč mít v autě aktuální autoatlas je samozřejmě více. Může tím důvodem být i to, že ten autoatlas někomu věnujete a napíšete mu na třetí stránku věnování, zkuste to napsat do mapy v navigaci. Jinak pokud máte ten 25 let starý autoatlas doma, tak jej určitě nevyhazujte. Máte doma unikátní a ve své době převratové kartografické dílo pro veřejnost."
Zatímco do té doby měli motoristé možnost si opatřit atlas pro motoristy jen v menším měřítku 1:400 000, nu a ten zobrazoval jen 60 procent sídel a 20 procent liniových staveb. Vydání federálního atlasu předcházelo vydání autoatlasu České tehdy socialistické republiky.
U zrodu českého a následně i československého atlasu pro motoristy byl tehdy dvaatřicetiletý Jiří Kanis.
"Nápad vydat na tehdejší dobu tak podrobný atlas se zrodil ve chvíli, kdy pražský podnik Kartografie dokončil edici jednotlivých automap v měřítku 1:200 000 a tuto edici dokončovali i v kartografickém podniku v Bratislavě. Sestavit pak atlas by se zdálo být jednoduché, ale ono tomu tak nebylo. K atlasu bylo nutné připravit klad mapových listů, kterých nakonec bylo 64. Zahraniční území jsme zaplnili výřezy plánů měst. Musíte si uvědomit, že se všechno tehdy dělalo ručně, nebyly žádné počítače. Liniové prvky se v oddělení kresby ručně ryly, popisy a mapové značky se zase lepily," vzpomíná na začátky výroby autoatlasu Jiří Kanis.
V jakém nákladu tehdy autoatlas vyšel?
"Na současné poměry v neuvěřitelném počtu výtisků. Autoatlas byl unikátní i svým nákladem 210 000 výtisků v prvním vydání a po něm následovalo další v počtu 105 000 výtisků. Atlas se v této podobě pouze aktualizoval a vycházel až do roku 1997. Celkem těch výtisků mohlo být asi 2 000 000."
Vzpomenete si ještě na nějaké další zajímavosti kolem vydání?
"Třeba poprvé bylo využito leteckého snímku na obálce publikace. Byl to snímek Evropské třídy v Praze, který jsme si vybrali pro obálku. Pak také nastal problém, že na Turnovsku bylo tolik komunikací a sídel, že by se nám v měřítku 1:200 000 ani všechny nevešly, tak jsme udělali výřez a ve větším měřítku jej umístili do místa, kde by bylo území Polska. Také jsme v mapové části poprvé uvedli plánek Grand Prix Brno. Fůru práce měli i sestavitelé díla i při sestavování rejstříku, který se tvořil tak, že se názvy jednotlivých obci s označením stránky a pole a řádku na té stránce, na níž byla ta obec zobrazena, psaly na kartičky a ty se postupně dávaly do krabic. Jeden ze sestavitelů je pak rozhazoval do dalších krabiček podle abecedy. Teprve poté se z této kartotéky sestavil seznam obcí pro rejstřík. Byl tak dlouhý, že zabral 25 stran."
Stalo se, že v roce 1992 zanikla federace, co se dělo s aotoatlasem dál?
"Pražský podnik jej musel aktualizovat včetně slovenského území už samostatně. Nutno dodat, že v polovině devadesátých let už se začaly mapy tvořit pomocí programů na počítačích. Motoristé si asi za šest let poté mohli koupit i podrobnější autoatlas v měřítku 1:100 000."
Mapy pro motoristy se brzy poté objevily i na infernetu, používá se navigace. Mají papírové mapy a atlasy ještě svůj význam?
"Autoatlasy se samozřejmě stále vydávají, protože se prodávají, i když ne v tak vysokých nákladech jako před 25 lety. Jsou chvíle, kdy ta navigace může selhat a pak hledáte, kde máte založený v autě ten autoatlas. Navíc při rozevření autoatlasu nebo mapy vidíte větší plochu a můžete mít lepší přehled o plánované cestě. Těch důvodů proč mít v autě aktuální autoatlas je samozřejmě více. Může tím důvodem být i to, že ten autoatlas někomu věnujete a napíšete mu na třetí stránku věnování, zkuste to napsat do mapy v navigaci. Jinak pokud máte ten 25 let starý autoatlas doma, tak jej určitě nevyhazujte. Máte doma unikátní a ve své době převratové kartografické dílo pro veřejnost."
(ps, SportovniListy.cz & Prvnizpravy.cz, Foto: Petr Skála)
