Nový občanský zákoník je platný od 1. ledna 2014 a podstatně ovlivňuje také život spolků. Ačkoli je úprava spolků v něm velmi podrobná, stejně na všechny otázky neodpovídá, a dokonce mnohé naopak vyvolává. Musí mít pobočný spolek stanovy, nebo je naopak ani mít nesmí? Mohou být spolky opravdu založeny na vůdcovském principu, jak tvrdí důvodová zpráva k občanskému zákoníku, když Ústavní soud rozhodl, že se to nesmí?

Jsou spolky například i honební společenstva? Může mít společenství vlastníků rozhodčí komisi jako spolek a co vlastně má dělat? Kdo je poněkud záhadný svolatel ověřující podle § 223 občanského zákoníku prezenční listinu na ustavující schůzi, když přesně totéž podle § 222 odst. 2 občanského zákoníku dělá někdo jiný (konkrétně svolavatel)?

Tím, že nový občanský zákoník dosavadní sdružení ve spolky nepřeměnil, jen stanovil, že se za ně považují, vytvořil navíc dvě kategorie těchto právnických osob, z nichž některé tím pádem mají podstatně více práv než jiné, takže spolek založený v současnosti nikdy nebude mít tolik práv jako sdružení, které se za spolek jen považuje. Už to s sebou nese nemalá úskalí, neboť bude třeba i po letech nutné zkoumat minulost právnické osoby, aby mohl být určen rozsah jejich současných práv.

Na tyto a další otázky, zejména zda a nakolik je použitelná dosavadní judikatura, odpovídá kniha Úskalí spolkového práva, která je rozdělena do devíti kapitol. Názvy kapitol pak předurčují jejich obsah a zabývají se historickými zdroji a jejich srovnáním, právnickými osobami spolkového typu existujícími před rekodifikací i po její účinnosti, založením a vznikem spolku a pobočného spolku, stanovami spolku, členstvím ve spolku, orgány spolku, specifikou pobočných spolků, zrušením a zánikem spolku.

Kniha Úskalí spolkového práva právě vyšla v nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., autory jsou Milan Kindl, Zdeněk Ertl, Nikola Formanová, Tomáš Kindl a Alexander Šíma a určitě by neměla chybět členům spolků, nebo alespoň těm, kteří mají ve spolku nějakou funkci.