Zdeněk Ertl: Svoboda spolčovacího práva


Občanská společnost je termín pocházející ve své anglické podobě (tj. civil society) již z 18. století, zatímco v podobě českého ekvivalentu občanská společnost se vyprofiloval nejspíše až v 80. letech minulého století v souvislosti s odporem proti tehdejším evropským totalitním režimům.

Za dobu používání tohoto termínu byla vytvořena celá řada jeho nejrůznějších vymezení a definic, zpravidla však vycházejících z toho, že jde o určitý souhrn nevládních organizací či institucí projevujících a do určité míry také prosazujících zájmy a vůli občanů mimo systém politických stran.


V literatuře přitom ale panuje shoda, že občanskou společnost vytvářejí zejména nevládní neziskové organizace, kam se řadí v prvé řadě privátní nepodnikatelské subjekty (právnické, ale případně i fyzické osoby), snažící se ve společnosti prosazovat své zájmy a společné, sdílené zájmy svých členů, a to zásadně nenásilnými prostředky. Jako příklady se uvádějí zejména různé spolky a nadace (ale například i církve anebo náboženské společnosti). Proto je oblast práva, upravující výkon sdružovacího práva, velmi citlivým indikátorem poměrů ve společnosti.

S určitou mírou zjednodušení tak lze říci, že demokratickými režimy jsou právě ty, v nichž není výkonu sdružovacího práva bráněno, kde výkon sdružovacího práva není omezován, ale naopak podporován. Demokracie je jen stěží myslitelná bez občanské společnosti, což ovšem platí i naopak.

Proto se také úprava spolkového práva, podporující (a vlastně také umožňující) jeho rozvoj zejména minimalizací státních zásahů do sdružovacího práva a jeho výkonu objevuje především právě v takových obdobích, kdy společnost nastupuje cestu k demokracii, směřuje k ní anebo k jejímu posílení.

Více v komentáři na Prvnizpravy.cz: Svoboda spolčovacího práva

Současná právní úprava obsažená v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, prakticky sjednotila způsob vzniku téměř všech právnických osob. Spolek tedy vzniká zápisem do veřejného rejstříku úplně stejně jako třeba akciová společnost. Zápis spolku do veřejného, v tomto případě do spolkového rejstříku, se navíc řídí stejnou úpravou jako zápis obchodních společností či družstev, respektive vůbec všech právnických osob, jež vznikají až zápisem do veřejného rejstříku. Tato materie je pro všechny právnické osoby zapisované do veřejných rejstříků upravena zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

(red,sportovnilisty.cz,foto:arch.)