Bruslení má ve Švédsku velmi starou tradicí a historicky je to nesporně také nejčastější zimní sport. O tom, jak oblíben byl tento sport v šestnáctém století, svědčí důkladný spis arcibiskupa Olasen Magnuse, věnovaný historii Skandinávie a vytištěný roku 1555 v Římě. V jedné z kapitol se rozepisuje katolický hodnostář o hrách a tělesných cvičeních severských národů a zmiňuje se též o bruslení. Ze zpráv Magnusových se dovídáme, že byly pořádány v oněch dobách bruslařské závody a že se těšily dokonce značnému zájmu obyvatelstva.
Na švédském severu se vyvinul také zvláštní druh bruslení, bruslení s plachtami - „skridskosegling“. Tento zimní sport se zde rozšířil začátkem dvacátého století a z té doby jsou i naše fotografie. Roku 1901, u příležitosti prvních Severských her, se ustavil v hlavním městě také první klub bruslařů s plachtami.
„Skridskosegling“ je sport, který spojuje řadu předností, jež jen opravdoví přátelé sportu dovedou plně ocenit. Předně rychlost, které lze dosáhnout kombinací bruslí a plachet. Lze ujet dokonce 10 kilometrů za 7 minut čili skoro 24 metrů za vteřinu! Sport ten skýtá, stejně jako lyžování, dost příležitosti k napínavým a dobrodružným situacím, třeba tehdy, kdy bylo nutné po čtyřech se přeplazit přes místa, kde led je slabý nebo kde jsou v lední pláni trhliny. Nelze popřít sice, že bruslení s plachtami bylo dříve spojeno s jistým nebezpečím, ale to se značně změnilo, vysílají se totiž zprávy o síle ledu a o ohrožených místech. Dnes pak je bruslení s plachtami sotva nebezpečnější než lyžování.
„Skridskosegling“ zůstal ve Švédsku oblíbený do dnes. Pro bruslení se používají tři druhy plachet, z nichž nejrychlejší jsou křídlové plachty. Pokud používáte tuto plachtu, můžete dosáhnout rychlosti více než 100 km za hodinu. Křídlová plachta byla vyvinuta koncem sedmdesátých let a první švédský šampionát s touto plachtou byl v roce 1980. Obvykle se rozměr této plachty pohybuje kolem 4 metrů čtverečních, je navržena jako duté křídlo a sportovec stojí uvnitř křídla.