Helena Fibingerová

Kdysi o svých začátcích řekla pro jeden časopis toto:
„Byla jsem mlynářova dcera. Vysoká, neohrabaná. Ale chtěla jsem sportovat, i když se maminka o mne bála, a nechtěla mi to dovolit. Našla jsem takový starý rezavý kus železa, to byla má první koule. Z osy žebřiňáku jsem si udělala první činku. A chodila jsem daleko za vesnici.  Nebylo to nic platné, maminka to stejně poznala. Ta improvizovaná, zamazaná rezavá koule zanechávala na krku stejnou skvrnu jako ta pravá, závodní..."