Téměř třicet let trvalo, než se Mezinárodní olympijský výbor (MOV) smířit s myšlenkou, o kterou od počátku bojoval iniciátor moderních olympijských her Francouz Pierre de Coubertin - zařadit do programu her i zimní sporty, ironií je, že největšími odpůrci rozšíření olympijského programu o zimní část byli zástupci skandinávských zemí, především pak vlivný činitel MOV a osobní přítel Coubertinův, plukovník Viktor G. Black (Švédsko).
Proč? Protože Skandinávci si pořádali již od r. 1901 ve čtyřletých cyklech „Nordické hry“, v jejichž programu byly lyžařské soutěže, plavání, šerm a bandy-hokej na ledě, a prostě nestáli o soutěž, která by možná „Nordické hry" ohrozila. A ze zimních sportů se jen nahodile v programu letních olympijských her objevovaly některé „zimní" disciplíny. V r. 1908 v Londýně krasobruslení a v r.1920 v Antverpách mimo krasobruslení i lední hokej. Byl to vlastně první start zámořských hokejistů v Evropě — Kanaďané zvítězili, tým USA byl druhý a českoslovenští hokejisté vítězstvím 1:0 nad Švédskem si zajistili třetí místo a evropský primát.
Ovšem to všechno byly soutěže „neoficiální“. O definitivním zařazení zimních sportů do olympijských her rozhodl až kongres MOV v Praze 27. května 1925. Zasedání bylo pozoruhodné i tím, že naposled mu byl přítomen zakladatel OH Coubertin. V Praze odstoupil a do jeho funkce nastoupil Belgičan Baillet-Latour. Kromě toho „Mezinárodní týden sportu“, pořádaný rok předtím v Chamonix, byl dodatečně prohlášen za I. zimní olympijské hry!
To se rozumí, že nerozhodoval hlas ani tak významného jednotlivce, jakým byl plukovník Black, ale v té době rychle rostoucí vliv mezinárodních federací různých sportů - bruslařské (zal. r. 1892), hokejové (1908) i lyžařské (1924). Federace správně viděly význam ZOH pro propagaci a rozvoj svých sportů, a tak osobní a prestižní zájmy musely ustoupit.
O uspořádání chamonixského týdne sportu se definitivně rozhodlo 8. dubna 1923 na kongresu MOV v Římě s výhradou, že není součástí VIII. OH v Paříži. Ovšem Francouzi jako pořadatelé připravili v Chamonix po všech stránkách „týden sportu“ tak dokonale, že úspěch se nedal jinak než „požehnat“. Proto to spontánní pražské rozhodnutí verifikovat chamonixský týden sportu jako I. ZOH, které mají vlastní statut i ceremoniál, odlišný od letních olympijských her.
Proč? Protože Skandinávci si pořádali již od r. 1901 ve čtyřletých cyklech „Nordické hry“, v jejichž programu byly lyžařské soutěže, plavání, šerm a bandy-hokej na ledě, a prostě nestáli o soutěž, která by možná „Nordické hry" ohrozila. A ze zimních sportů se jen nahodile v programu letních olympijských her objevovaly některé „zimní" disciplíny. V r. 1908 v Londýně krasobruslení a v r.1920 v Antverpách mimo krasobruslení i lední hokej. Byl to vlastně první start zámořských hokejistů v Evropě — Kanaďané zvítězili, tým USA byl druhý a českoslovenští hokejisté vítězstvím 1:0 nad Švédskem si zajistili třetí místo a evropský primát.
Ovšem to všechno byly soutěže „neoficiální“. O definitivním zařazení zimních sportů do olympijských her rozhodl až kongres MOV v Praze 27. května 1925. Zasedání bylo pozoruhodné i tím, že naposled mu byl přítomen zakladatel OH Coubertin. V Praze odstoupil a do jeho funkce nastoupil Belgičan Baillet-Latour. Kromě toho „Mezinárodní týden sportu“, pořádaný rok předtím v Chamonix, byl dodatečně prohlášen za I. zimní olympijské hry!
To se rozumí, že nerozhodoval hlas ani tak významného jednotlivce, jakým byl plukovník Black, ale v té době rychle rostoucí vliv mezinárodních federací různých sportů - bruslařské (zal. r. 1892), hokejové (1908) i lyžařské (1924). Federace správně viděly význam ZOH pro propagaci a rozvoj svých sportů, a tak osobní a prestižní zájmy musely ustoupit.
O uspořádání chamonixského týdne sportu se definitivně rozhodlo 8. dubna 1923 na kongresu MOV v Římě s výhradou, že není součástí VIII. OH v Paříži. Ovšem Francouzi jako pořadatelé připravili v Chamonix po všech stránkách „týden sportu“ tak dokonale, že úspěch se nedal jinak než „požehnat“. Proto to spontánní pražské rozhodnutí verifikovat chamonixský týden sportu jako I. ZOH, které mají vlastní statut i ceremoniál, odlišný od letních olympijských her.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)