Na turnaj se přihlásilo 10 mužstev, rozdělených do 3 kvalifikačních skupin. První dvě mužstva postoupila do finále, ostatní mužstva hrála o umístění v soutěži útěchy. Hrálo se jednokolově systémem každý s každým.
Na fotografii jsou mistři světa 1949: stojící zleva: místopředseda LIHG Josef Loos, rozhodčí Herman, brankář Jirka, delegát na kongres LIHG doc. dr. Rektořík, Mizera, Zábrodský, coach Vodička, ing. Modrý, O. Němec, Trousílek, zdravotník MUDr. Handzo, vedoucí Matějka, Charouzd. V druhě řadě: Macelis, zraněný Bouzek, Roziňák, Konopásek, Vacovský, Bubník, za ním Pícha, Kobranov a Hajný.
Největší slabinou měla být na šampionátu obrana našeho mužstva. Jediný Trousílek byl starý harcovník, ale ani jemu se příliš nevěřilo, křivka jeho výkonu byla prý již na sestupu. A zatím Trousílek hrál a bojoval jako snad nikdy v životě, byl hrdinou a jedním ze strůjců našeho úspěchu. A o tom, že má porouchaná, možná že zlomená žebra, se dověděl od lékaře až ve vlaku, na cestě domů.
Druhým hrdinou, jehož zásluhy byly rovné těm Trousílkovým a ostatním obráncům, byl ing. Boža Modrý. Byl nejlepším brankářem soutěže, pustil jen 6 branek. Kdo znal Modrého, ten to očekával. V rozhodujících okamžicích uměl zabrat se soustředěností závidění hodnou.
Po celé cestě, při návratu, od pohraniční čáry až do Prahy tisíce lidí radostně zdravilo naše hokejisty.