Do Lvova se z Čech a Moravy vypravilo 150 mužů. Jejich příjezd ve Lvově i Krakově byl provázen vřelým, ba nadšeným přijetím a vyvolal všeobecný rozruch v celém Polsku, neboť i zde předcházela příchod českých Sokolů výborná pověst.   

Slavnost sama byla vysoce zdařilým projevem práce sokolské. Cvičiště bylo zbudováno nákladem asi 8000 zl. na výšině krásného stryjského parku, odkud byl úchvatný pohled do nekonečné dálky okolí lvovského, tak že cvičiště poskytovalo velikolepý obraz. Cvičení bylo zahájeno oddílem cvičení prostných, jež provedlo přes 600 cvičenců, mezi kterými bylo i 60 Sokolů českých. Nastoupení a zřízení řad bylo provedeno vzorně, rovněž prostocviky byly vykonány přesně a úhledně, tak že strhly veškeré obecenstvo k nadšeným projevům obdivu.



Po cvičeních prostných přišla řada na cvičení polských družstev a sborů cvičitelských na nářadí, pak na skupiny, hry a společná cvičení s kužely. Ve všech těchto bodech bylo docíleno krásných, neočekávaných úspěchů, svědčících o tuhé, vážné práci a vědomém cíli jednot polských. Cvičeno bylo vesměs s chutí a vybroušenou úhledností, sbory prováděly výkony plné odvahy a zručnosti, při cvičení pak s kužely byl dosažen vrchol ladnosti a přesnosti. Chladná rozvaha náčelníka Ant. Durskiho udržovala v řadách železnou kázeň, jež mile na všechno diváctvo působila. Cvičení českých hostů věnován zvláštní oddíl, i rozumí se samo sebou, že sklidili bouři pochvaly a projevů sympatické přízně, jež se od výkonu k výkonu stupňovaly.

Vedle veřejného cvičení upoutal pozornost celého Lvova velikolepý průvod, který se šel z ulice Zelené do katedrálního kostela a odtud po posvěcení nového praporu Sokola lvovského do krásné nové tělocvičny, kde byla odhalena pamětní deska hlásající jména o jednotu zasloužilých mužů. K těmto dvěma hlavním bodům družily se různé slavnosti, jako na střelnici, v městském sadu, na radnici apod., při čemž polská pohostinnost utvrdila svoji slavnou pověst. Při rautu na radnici byl odevzdán za všeobecného pohnutí Sokolu lvovskému starostou Sokola pražského p. Víškem čestný dar paní a dívek českých, skvostná stuha na prapor se stříbrnou ratolestí lipovou.

Všude, kde se objevili, dostávalo se českým hostům důkazů vzácné pocty a přízně, zejména vlastenecky odchovaná mládež polská, bodré studentstvo, provázelo je na všech stranách nejsrdečnějšími sympatiemi.

Vykonavše poslání své, prohlédnuvše památky města a složivše povinné díky hlavě města odejeli Sokolové čeští do Krakova, kdež je čekalo přijetí neméně okázalé. To je stručný přehled památné druhé výpravy Sokolstva našeho do Polska.