Životní výsledek na mistrovství světa i nejlepší v letošní sezoně zajela třetí únorový čtvrtek  Kača v obřím slalomu ve Svatém Mořici, kde skončila devětadvacátá.

"Jsem už tady neskutečně unavená, ale mám obrovskou radost. Trvalo to zase dlouho, ale dokázala jsem si, že na to mám jezdit s nejlepšími,“ svěřila se  na svých stránkách  nejlepší česká reprezentantka na trati obřího slalomu na mistrovství světa FIS v alpském lyžování Kateřina Pauláthová.

V točivých disciplínách je tu ve Švýcarsku na startu kompletní široká špička a to z ní ještě vypadla zraněná Lara Gut. Kateřina se vydala na start s poměrně vysokým číslem 48.

"Už nahoře jsem byla totálně přehřátá, na sjezdovce bylo už ráno vedro. Ale nervozitu z dosavadních nevydařených výsledků v sezoně jsem si nepřipouštěla. Pak bych nemohla jet,“ popisovala Kateřina svůj stav. Však i předevčírem chyběla v "základní sestavě" pro týmovou soutěž.

"Jela jsem naplno, ale neměla jsem z jízdy dobrý pocit. Navíc dole jsem udělala chybu,"  hodnotila sebekriticky. Přitom čas nakonec vydal na 28. místo i pochvaly koučů, což ji překvapilo. V horních mezičasech byla 19. a 20.


Zároveň jí poslal do druhého kola do téměř nedotčené trati ze třetí pozice.

"Atmosféra byla fantastická. Vyšlo počasí, lidi fandili, je to asi můj největší zážitek." 

Stavitel trati Kanaďan Gamper nachystal na Corviglii ještě zavřenější brány?

"Uvědomila jsem si to, a přestože jsem to chtěla víc pustit, podržela jsem to. Potřebovala jsem už konečně sjet. Kdyby se mi zase něco přihodilo, už bych to asi nerozdýchala," přiznala Kateřina Pauláthová.

Spadla třeba hned první závodnice druhého kola Mikaela Tommy z Kanady, později i Kačina kamarádka a mistryně světa ve sjezdu Ilka Štuhec nebo její slovinská krajanka Tina Robnik.

"Ten sníh nebyl ani z počátku kompaktní. Dali tam sůl, ale nechytilo se to, byla tam kaše. Až když se to vyjelo, bylo to rychlejší,“ popsala povrch. Jen otec a trenér Radovan Pauláth dole hudroval, že mohla jet odvážněji, skončila 29.

Přátelé posílali blahopřejné esemesky

Na svém čtvrtém světovém šampionátu poprvé pronikla do „bodované“ třicítky, přestože ji ve druhém kole sjely ještě dvě dámy, které by podle pravidel světového poháru už vypadly. "Top třicet to se vždycky počítá. Tak jak jsem měla, tak jsem jela."

Ještě ráno podstoupila laserovou terapii naražených a opuchlých holení, na lyžích se už mohla spustit bez limitů. "Jen teď nemůžu chodit," postěžovala si pak v cíli. Už delší dobu ji trápí koleno, po nedávném pádu v Garmischi v něm píchá meniskus. "Snad vydrží, nechci se tím teď zaobírat."

Ještě třetí únorovou sobotu  vyrazí na pár jízd mezi brankami a doufá, že nebude muset do kvalifikace. Tu  sobotu ji totiž čeká závěrečný slalom.

"Jsem už strašně unavená, dochází mi energie. Musím šetřit síly."  Za odměnu se chce pořáááádně prospat…