Stachanovskou porci deseti závodů v jedenácti dnech, k tomu přesun přes půlku zeměkoule, má za sebou česká jednička alpských lyžařů Kryštof Krýzl. V ruském Južno Sachalinsku bojoval o potřebné FIS body a teď ho čeká mistrovství republiky ve Špindlerově Mlýně, které se jede první dubnový víkend.
Krýzl absolvoval superG, obří slalomy i slalomy, od FIS závodů přes Far East Cup až po ruské národní mistrovství za slušné konkurence v čele s domácím Pavel Trichičevem nebo Italem Riccardem Tonettim.
"Bylo to docela náročný a s výsledky spíš nejsem spokojený," hodnotí.
Bodově nejlépe mu vyšel slalom ruského šampionátu, kde skončil druhý (10,23 FIS bodu). O den později vyhrál FIS slalom.
"Startovalo hodně dobrých závodníků na úrovni Evropského poháru. Měl jsem vysoké číslo a nepodařilo se mi vyhrát jako loni za šest bodů, což by mi zaručilo do dalších světových pohárů startovní číslo těsně za třicítkou. Dobrý pocit mám ze dvou superG (dvakrát druhý, pozn. aut.), ale ostatní jsem nedotáhl do konce tak, jak bych si představoval," říká ještě.
Závody měly i po organizační stránce vysokou úroveň.
"Vozili nás z hotelu na kopec a zpátky. Ráno ještě vládla zima, bylo pod nulou, někdy i foukalo vlhko od moře. Ten sníh mi neseděl a trenér Fahrner mě na dálku nesrovnal. Už jsem unavený, sezona byla náročná, mám toho plný zuby, musím se nutit. Neudržím pět měsíců výkonnost na nejvyšší hraně."
Kromě závodů stihl poznat i exotickou končinu. Južno Sachalinsk leží na ostrově Sachalin, do roku 1945 patřil Japoncům a nazýval se Tojohara. A jen pár kilometrů moře ho dělí od japonského ostrova Hokkaidó, kam se uvažuje stavět podmořský tunel.
"Je to zajímavé místo, vzali nás na privátní návštěvu do ještě neotevřeného kulturního centra, kde jsme se dozvěděli hodně o historii. Žije tu multikulturní společnost, docela jim to funguje, Rusové, Korejci, Japonci, pravoslavný kostel i sovětské paneláky. Převládá ale atmosféra ruské velmocenské síly. Oblast je hodně bohatá, jenže většina toho prý směřuje do Moskvy," vypráví.
Po čtrnáctihodinové cestě „po čase“ ho teď čekají další důležité závody na mistrovství republiky.
"Mívám horší aklimatizaci tímto směrem, uvidím, jak budu spát. Ale fyzicky už jsem v pořádku, nabral jsem i ztracená kila. Jen mě trochu pobolívá koleno. Chci odjet všechno, slalom, obřák, kombinaci. Měl bych to vyhrát, ale ostatní kluci se budou snažit, jsou nahecovaní, sjíždějí body, a je to něco jiného než světový pohár. Vím, že si na mě brousí zuby."
Ani potom mu však zima nekončí. Vyhlíží ještě dva závody v Itálii a dva ve Švýcarsku. "Asi půjdu trochu dolů bodově ve FIS žebříčcích, tam je trošku složité," uvažuje. Tento stav ho asi donutí vydat se v létě na Nový Zéland.
"Mají tam dobrou šňůru osmi závodů, kde bych tu bodovou šestku mohl dokázat. To bude nejspíš letní priorita, ale rád bych to skloubil s Chile s další přípravou. Záleží na financích," plánuje.
Krýzl absolvoval superG, obří slalomy i slalomy, od FIS závodů přes Far East Cup až po ruské národní mistrovství za slušné konkurence v čele s domácím Pavel Trichičevem nebo Italem Riccardem Tonettim.
"Bylo to docela náročný a s výsledky spíš nejsem spokojený," hodnotí.
Bodově nejlépe mu vyšel slalom ruského šampionátu, kde skončil druhý (10,23 FIS bodu). O den později vyhrál FIS slalom.
"Startovalo hodně dobrých závodníků na úrovni Evropského poháru. Měl jsem vysoké číslo a nepodařilo se mi vyhrát jako loni za šest bodů, což by mi zaručilo do dalších světových pohárů startovní číslo těsně za třicítkou. Dobrý pocit mám ze dvou superG (dvakrát druhý, pozn. aut.), ale ostatní jsem nedotáhl do konce tak, jak bych si představoval," říká ještě.
Závody měly i po organizační stránce vysokou úroveň.
"Vozili nás z hotelu na kopec a zpátky. Ráno ještě vládla zima, bylo pod nulou, někdy i foukalo vlhko od moře. Ten sníh mi neseděl a trenér Fahrner mě na dálku nesrovnal. Už jsem unavený, sezona byla náročná, mám toho plný zuby, musím se nutit. Neudržím pět měsíců výkonnost na nejvyšší hraně."
Kromě závodů stihl poznat i exotickou končinu. Južno Sachalinsk leží na ostrově Sachalin, do roku 1945 patřil Japoncům a nazýval se Tojohara. A jen pár kilometrů moře ho dělí od japonského ostrova Hokkaidó, kam se uvažuje stavět podmořský tunel.
"Je to zajímavé místo, vzali nás na privátní návštěvu do ještě neotevřeného kulturního centra, kde jsme se dozvěděli hodně o historii. Žije tu multikulturní společnost, docela jim to funguje, Rusové, Korejci, Japonci, pravoslavný kostel i sovětské paneláky. Převládá ale atmosféra ruské velmocenské síly. Oblast je hodně bohatá, jenže většina toho prý směřuje do Moskvy," vypráví.
Po čtrnáctihodinové cestě „po čase“ ho teď čekají další důležité závody na mistrovství republiky.
"Mívám horší aklimatizaci tímto směrem, uvidím, jak budu spát. Ale fyzicky už jsem v pořádku, nabral jsem i ztracená kila. Jen mě trochu pobolívá koleno. Chci odjet všechno, slalom, obřák, kombinaci. Měl bych to vyhrát, ale ostatní kluci se budou snažit, jsou nahecovaní, sjíždějí body, a je to něco jiného než světový pohár. Vím, že si na mě brousí zuby."
Ani potom mu však zima nekončí. Vyhlíží ještě dva závody v Itálii a dva ve Švýcarsku. "Asi půjdu trochu dolů bodově ve FIS žebříčcích, tam je trošku složité," uvažuje. Tento stav ho asi donutí vydat se v létě na Nový Zéland.
"Mají tam dobrou šňůru osmi závodů, kde bych tu bodovou šestku mohl dokázat. To bude nejspíš letní priorita, ale rád bych to skloubil s Chile s další přípravou. Záleží na financích," plánuje.
(ps, SportovníListy.cz, foto: Petr Skála)
