Za krásného slunečného dne, jako bylo čtvrté srpnové úterý, málokoho z turistů procházejících kolem Památníku obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou napadlo, že toto místo je jedním z nejdrsnějších v celých Krkonoších a zdejší kaplička zde nebyla postavena náhodou. Připomíná tragické osudy mnoha lidí, kteří v horách přišli o život. Památník spravuje Správa KRNAP a po krátkodobé opravě jej dnes opět otevíráme s novým interiérem.

"V minulosti jména obětí hor přibývala tak, jak v horách přibývalo zahynulých. Podklady připravovali různí lidé, a tak se vzhledem nápadně lišily. Věděli jsme, že na panelech jsou dokonce chyby, a tak jsme se rozhodli, že letos celý interiér opravíme, a to jak po stránce technické, tak i po obsahové," řekl ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. Redaktoři časopisu Krkonoše – Jizerské hory ověřili všechny údaje uvedené v Památníku a chyby opravili. Nové dřevěné panely vyrobilo pracoviště Dřevovýroby Správy KRNAP.

Kaplička se nachází v nadmořské výšce 1 509 m n. m. Připomíná špatnou pověst, které se toto místo těší, a to zásluhou častých mlh a sněhových bouří. Má však také spolu s blízkým Rennerovým křížem úzký vztah k bývalým nájemcům Luční boudy a Bílé louky, pro něž bylo sedlo mezi Luční a Studniční horou místem doslova osudným. Kaplička byla postavena na památku Václava Rennera, který tu zahynul v roce 1798 při svážení dřeva z Lahrových Bud. Roku 1856 zde málem zmrzla Monika Rennerová, kterou naštěstí stačil zachránit její syn. Nedaleký Rennerův kříž označuje místo, kde zemřel její otec Jakob Renner, když zabloudil ve sněhové bouři v pravé poledne 11. dubna 1868. Nebezpečno zde bylo nejen pro Rennery. Na stejném místě zahynul ještě 16. září 1871 tiskařský mistr z Čech se svou ženou a kupodivu i se dvěma psy.

V roce 1957 byla kaplička upravena a věnována památce obětí hor. Je tedy pietní vzpomínkou na všechny, kteří v Krkonoších přišli o život a především určitým varováním pro ty, kteří jdou právě kolem.