Už pouhý týden schází do okamžiku, kdy se dozvíme jména nejlepších ragbistů Česka. Vedle zaběhnutých kategorií hráčů, hráček, trenérů bude podruhé vyhlášena i nejpůvabnější dívka, které učaroval šišatý míč. Nejen o vzniku "Ragbyové krásky Deníku" jsme si povídali s duchovním otcem soutěže redaktorem Pražského deníku Davidem Nejedlým.

Davide, jak vznikl nápad na soutěž krásy?
Naše redakce je součástí regionálních Deníků. V okresech mají anketu volící nejlepší sportovce. Amatérští fotbalisté, hokejisté si tak užijí svých patnáct minut slávy. Rozhodovat se ale v Praze mezi Davidem Lafatou a Jaroslavem Bednářem je nesmysl.

Proč anketa o ragby?
Můj první kontakt s ragby byl veskrze pozitivní. Zaujalo mě přátelství na něm, soudržnost, určitá rytířskost. Když se spolu fotili sparťané a slávisté, stál jsem na hřišti s otevřenou pusou. Proto jsem měl chuť těm lidem pomoci. Ragby je u nás malý sport, Deníky jsou regionální, hodíme se k sobě.

A ta krása?
Na ragby najdeme spoustu pěkných žen i dívek a ankety miss zkrátka fungují od aerobiček po zelinářky. Viděl jsem, co holky svému sportu, své vášni, obětují. Není pochyb o tom, že žijí ve stínu mužů, řada z nich je stále nebere. Dali jsme ženám volební právo, mohou tedy hrát i ragby. (směje se)

Líbí se vám ženské ragby?
Ano, protože v něm nehledám mužské. Ať se podíváte na jakýkoliv sport, nemůžete srovnávat obě pohlaví. Jiný je volejbal, házená, basketbal. Proč by mělo být ragby? Ženy dávají tomuto sportu nevypočitatelnost, nepopíratelný půvab, když vidíte běžet s míčem za pětkou Evu Korniovou, Martinu Hlaváčovou. srdce se vám zatetelí. A taky se zasmějete, dámy prominou, když se ale perou, často mě přivedou k úsměvu.

Zmínil jste Evu Korniovou. Proč není v nominaci?
Jelikož sama nechce, stejně tak například Nina Koubová ze Sparty nebo, což mě moc mrzelo, Hana Erika Radochová z Petrovic. Všechny jsou vážně pěkné a budou i v padesáti, během let na ně budu působit a třeba je zlomím. (směje se)

Nakousl jste věk, loni startovala v anketě mnohonásobná maminka Květa Kottková, která dlouho předtím přesáhla věk miss. Je to dobře?
Stoprocentně, krása je pojem relativní. Květa dává ragby mnoho, jde o tmelící prvek týmu, kolektivu. Nesetkal jsem se ještě s člověkem, který by ji na ragby neuznával. V našich očích je prostě krásná. Ještě k tomu věku. Řada žen si myslí, že nejsou od určité doby přitažlivé, po třicítce by se nejraději odstřelily. Zbytečná práce, mýlí se.

Co obnáší vznik ankety?
O něco víc, než jsem si myslel. Byl jsem u všeho, od promo článku, přes probírání se fotkami, oslovování dívek, jejich oficiálního pozvání do soutěže. Řadu z nich jsem ubezpečoval v tom, že jsou krásné. Složitá byla koordinace výroby portrétů. Nakonec se fotilo na pěti místech ve třech dnech. Poté jsem obvolával kolegy z celé republiky a prosil je o články v jejich regionálních mutacích. Asi už mě neměli rádi, ozýval jsem se několikrát denně.

Jaká byla spolupráce s Českou rugbyovou unií?
Mým parťákem se stal sekretář unie Pavel Myšák, který se mi snažil vyjít vstříc. Problém je v tom, že je jen jeden, do všeho focení organizoval i soustředění reprezentací.  Jeho práce je neuvěřitelně nevděčná, nemůže stihnout všechno a nakonec je na něj naštvaný každý druhý. Během Ragbyové krásky Deníku jsem toto pochopil a myslím, že našel k panu Myšákovi cestu. Nechci zapomenout ani na fotografy Martina Flouska, Ladislava Adámka a Edmunda Kijonku. Martin Charvát z Konektoru pomáhá, i když také on má jiné úkoly a může se anketě věnovat až po jejich splnění. Na závěr poděkuji všem děvčatům za mimořádně tolerantní a vstřícný přístup. Bez nich by soutěž neexistovala.

Jak se vyvíjí?
Dobře, vykazuje desetitisíce otevření stránek, tisíce hlasů. Snad je přijímána pozitivně.

Co negativní hlasy?
Ty jsou samozřejmě také. Někteří ragbisté a ragbistky si myslí, že anketa odporuje duchu ragby. Zaznamenal jsem také hlasy, že je sexistická, dívky, že jsou ošklivé a jsou to všechno lesby, což bylo napsáno v hanlivém kontextu.

Co jim odpovíte?
Ragby ducha má, chybí mu ale propagace. Soutěží krásy je v dnešní době celá řada, neznamenají, že bychom si proto žen nevážili. Žádná z nich se kvůli anketě nepitvoří. Krása je relativní, to už jsme si řekli. Používat slovo lesba v hanlivém kontextu, může pouze silně věřící katolík a muž, který se ještě nevyrovnal s tím, že nezíská všechny ženy, které se mu kdy zalíbí. Anebo lépe, anketa není o sexuální orientaci. Na člověku je řada daleko zajímavějších aspektů než to, s kým spí.

Hlasoval jste v anketě? Máte svou favoritku?
Hlasovat nesmím, favoritky mám, ale neprozradím je.

Jak moc si oddechnete po vyhlášení?
Trochu ano, ragby teď vidím vlevo, vpravo, nahoře, dole, za rohem, kam se jen podívám. (směje se) Píši i o dalších kategoriích Ragbisty roku 2014. Na jednoho člověka hodně šišatého míče. Na druhou stranu se těším na rozhovor s vítězkou, který budu připravovat pro Pražský deník a středočeské Deníky. A chtělo by to ji využít i k propagaci do budoucna. Nejen jí předat pugét, to by bylo škoda.

Co dalšího ragbyového připravujete?
Těžká otázka. Každý ragbista si musí uvědomit, že dělá amatérský sport, já ale musím zaplnit noviny, živí mě. Ragby zoufale chybí stálý tiskový mluvčí a člověk zabývající se PR. Pokud nenajde nějakých 30 000 měsíčně, těžko se mediálně někam posune. Třeba z florbalu vám každý den přijde tisková zpráva, z ragby dvě za rok. Rád bych psal o rozuzlení KB extraligy (semifinále, finále), kluby ale s oblibou hrají ve stejných termínech. Třeba se nějak domluví a bude to možné. A ženy? Neznám termínovou listinu, pokud ale půjdou proti mužům, například obě finále ve stejný den, stěží se o nich někdo zmíní.
Hlasovat o Ragbyové krásce můžete až do 25. února 2015

Anketa nejenom pro příznivce ragby. Volte Ragbyovou krásku Deníku