Patřila mezi nejpopulárnější sportovce dvacátých a třicátých let minulého století, hrála házenou a výborně házela oštěpem
V roce 1921 chodívala přes ostrov Velké Benátky, kde měli hřiště Úředníci Karlin. Dívala se, jak tam hrají házenou a když míč vylétl ven, házela jej nazpět. Její hody se zdály „podezřelé" tehdejšímu náčelníku klubu Štrossovi a ten k ní přišel s návrhem, aby se naučila hrát házenou. Milá Kamila souhlasila, hodila na zkoušku míčem a druhý den ji pak náčelník zasvětil do všech „tajů“ házené. Za 14 dni byla pak již zařazena do mužstva a hrála v centru kombinovaného týmu proti Sokolu Karlin. Snad se zeptáte jak, ale je to zbytečné, když vstřelila sama 5 branek. V neděli pak nato byla postavena již jako náhradnice IA mužstva. Její kariéra byla však úměrně rychlá jejímu talentu a tak již za měsíc byla stabilně zařazena do prvního mužstva do zálohy.
V mateřském klubu zůstala až do roku 1925, kdy přestoupila do Slavie. Ve 14 letech byla vyslána do Paříže na 1. ženskou olympiádu v Pershingově stadionu. Co pro 141etou dívku znamenala návštěva Paříže, nota bene bez rodičů, nemusíme snad ani podotýkat. Sportovně se však v Paříži ve své disciplíně, hodu oštěpem, neuplatnila. Od té doby toho však již sjezdila více. Byla několikrát v Jugoslávii, dvakrát v Londýně, v Monte Carlu, Bruselu a Stokholmu. Nejvíce se jí ovšem líbilo v Paříži, která byla ideálem jejích snů.
Kamila Olmerová
V házené měla nejlepší kondici v roce 1924 na halfu, v lehké atletice pak v roce 1927, kdy překonala světový rekord v hodu oštěpem obouruč výkonem 58,11 m.
V roce 1921 chodívala přes ostrov Velké Benátky, kde měli hřiště Úředníci Karlin. Dívala se, jak tam hrají házenou a když míč vylétl ven, házela jej nazpět. Její hody se zdály „podezřelé" tehdejšímu náčelníku klubu Štrossovi a ten k ní přišel s návrhem, aby se naučila hrát házenou. Milá Kamila souhlasila, hodila na zkoušku míčem a druhý den ji pak náčelník zasvětil do všech „tajů“ házené. Za 14 dni byla pak již zařazena do mužstva a hrála v centru kombinovaného týmu proti Sokolu Karlin. Snad se zeptáte jak, ale je to zbytečné, když vstřelila sama 5 branek. V neděli pak nato byla postavena již jako náhradnice IA mužstva. Její kariéra byla však úměrně rychlá jejímu talentu a tak již za měsíc byla stabilně zařazena do prvního mužstva do zálohy.
V mateřském klubu zůstala až do roku 1925, kdy přestoupila do Slavie. Ve 14 letech byla vyslána do Paříže na 1. ženskou olympiádu v Pershingově stadionu. Co pro 141etou dívku znamenala návštěva Paříže, nota bene bez rodičů, nemusíme snad ani podotýkat. Sportovně se však v Paříži ve své disciplíně, hodu oštěpem, neuplatnila. Od té doby toho však již sjezdila více. Byla několikrát v Jugoslávii, dvakrát v Londýně, v Monte Carlu, Bruselu a Stokholmu. Nejvíce se jí ovšem líbilo v Paříži, která byla ideálem jejích snů.
V házené měla nejlepší kondici v roce 1924 na halfu, v lehké atletice pak v roce 1927, kdy překonala světový rekord v hodu oštěpem obouruč výkonem 58,11 m.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
