V lednu 1818 získal badenský lesník Karel Drais, „svobodný pán ze Sauerbronnu" (1785-1851), patent pro svůj vynález, pro tzv. Laufmaschine. V tomto je to tedy právě 200 let, co se dostala na svět draisina - předchůdce kola.

Jezdec sedící rozkročmo na draisině se pohyboval střídavým odrážením nohou od země, čímž také udržoval rovnováhu. Drais byl nejen autorem, ale i horlivým propagátorem svého vynálezu. Brzy se draisina dostala do světa, v Praze se na ní proháněli jezdci v Canalově zahradě na Vinohradech ve dvacátých letech minulého století, v roce 1818 údajně dokonce i básník Jan Kollár, který tehdy studoval teologii v Jeně, si takový stroj opatřil a konal na něm jízdy z Jeny do Lobdy za svou milovanou Mínou. Tyto cesty „na draisině“ zvěčnil čtyřicátou znělkou v prvním zpěvu své „Slávy dcery“:

„Abych pak běh zrychlil kroku svého
a si času při tom uspořil,
koupil jsem stroj, kterýž utvořil
v Manheimě Drais roku přítomného;
jest to vůz, kůň, pěchour spolu, trého
prospěch vtip tu v jedno zatvořil,
aby člověk i noh nemořil
a se vyhnul smrti pádu zlého.
Draisina se volá od nálezce,
za půl hodiny lze přijeti
z Jeny k Lobdě v přípravě té hezce;
ona nejen lásce krátí dráhu,
než však učí tělo držeti
tak i ducha vždycky rovnováhu“.


Později „Draisův běhací stroj" zdokonalil pařížský zámečník Michaux přimontováním pedálů na přední kolo. První cyklistické závody světa se uskutečnily někdy koncem roku 1818 poblíž Badenu. Kdy to bylo přesně a kdo vyhrál, to se v archivech nedochovalo.