Písemné zprávy o hrách, ve kterých se používá míč, nacházíme již v dávné historii lidstva.
První zpráva o fotbalu v novém věku, jak jsme již v této rubrice psali, pochází z Anglie z roku 217. Občané města Derventio (později Little Chester) prý oslavili vítězství nad římskými vetřelci hrou s míčem, který kopali k městským bránám. V roce 1175 psal o fotbalu William Fitzstephan ve svých Dějinách Londýna. Tenkrát se hrálo přímo na ulicích, což vyvolávalo řadu královských zákazů. Hra jako taková však i přes různé zákazy nezanikla.
Začátkem 19. století se fotbal začal hrát na školách a to rozhodlo o jeho rychlém rozšíření. Moderní tělovýchovné snahy se tehdy na těchto školách projevily zvýšeným zájmem o hry a závody ve volné přírodě. A stejně jako odtud vyšel popud k vytvoření moderní lehké atletiky, tak také moderní kopaná našla zde své zakladatele.Byly to zejména školy v Cambridgi, Etonu, Harrow, Charterhouse, Rugby Shrewsbury a Westminsteru, kde se začalo uvažovat o reformě dosavadního „fotbalu“, zejména o jeho ukáznění pomocí nových přesných pravidel.
První pravidla dnešní kopané tzv. Cambridge Rules vznikla roku 1848. Univerzita v Cambridgi, která v roce 1848 vydala první pravidla kopané, má tedy velikou zásluhu o současnou kopanou. Škoda, že se tato první tištěná pravidla nezachovala. Cambridgeská pravidla pak putovala po ostatních školách a stala se zakladatelem pravidel dnešní kopané.
Na jejich základě vypracoval pravidla uppinghamský rektor Thring v roce 1862. Jsou to nejstarší dochovaná pravidla kopané a mají toto znění:
Tato pravidla tedy ještě dovolují hru rukou, i když jen ve formě stopování míče, zato pravidlo „mimo hru“ (,,oufof play" a teprve později ,,off-side") znají v daleko přísnější formě. Z dnešního pohledu byla hra podobná fotbalu i ragby.
První zpráva o fotbalu v novém věku, jak jsme již v této rubrice psali, pochází z Anglie z roku 217. Občané města Derventio (později Little Chester) prý oslavili vítězství nad římskými vetřelci hrou s míčem, který kopali k městským bránám. V roce 1175 psal o fotbalu William Fitzstephan ve svých Dějinách Londýna. Tenkrát se hrálo přímo na ulicích, což vyvolávalo řadu královských zákazů. Hra jako taková však i přes různé zákazy nezanikla.
Začátkem 19. století se fotbal začal hrát na školách a to rozhodlo o jeho rychlém rozšíření. Moderní tělovýchovné snahy se tehdy na těchto školách projevily zvýšeným zájmem o hry a závody ve volné přírodě. A stejně jako odtud vyšel popud k vytvoření moderní lehké atletiky, tak také moderní kopaná našla zde své zakladatele.Byly to zejména školy v Cambridgi, Etonu, Harrow, Charterhouse, Rugby Shrewsbury a Westminsteru, kde se začalo uvažovat o reformě dosavadního „fotbalu“, zejména o jeho ukáznění pomocí nových přesných pravidel.
První pravidla dnešní kopané tzv. Cambridge Rules vznikla roku 1848. Univerzita v Cambridgi, která v roce 1848 vydala první pravidla kopané, má tedy velikou zásluhu o současnou kopanou. Škoda, že se tato první tištěná pravidla nezachovala. Cambridgeská pravidla pak putovala po ostatních školách a stala se zakladatelem pravidel dnešní kopané.
Na jejich základě vypracoval pravidla uppinghamský rektor Thring v roce 1862. Jsou to nejstarší dochovaná pravidla kopané a mají toto znění:
- Branky je docíleno, jestliže míč byl dopraven brankou nebo pod brankovou tyčí, aniž by byl vnesen nebo udeřen rukou.
- Jest pouze dovoleno používat rukou k umrtvení míče, aby mohl být kopnut.
- Nohou smí být pouze kopnut míč.
- Hráč nesmí kopat míč, pokud je ve vzduchu.
- Byl-li míč sražen za pomezní čáry, má být dopraven zpět do hřiště od téhož hráče, a to z místa, na kterém přešel pomezní čáru, a sice přímým směrem ke středu hřiště.
- Přešel-li míč přes brankovou čáru, má být dopraven zpět do pole stranou, jejíž brankovou čáru přešel.
- Žádný hráč nesmí být blíže nežli šest kroků od hráče, který míč zahrává.
- Hráč je mimo hru, jestliže je před míčem a musí se vrátit zpět, co nejrychleji možno. Byl-li míč naposledy hrán hráčem jeho strany, nesmí se míče dotknout, kopat ho nebo hnát kupředu dříve, nežli se míče dotkl některý hráč protistrany, nebo jestliže hráči jeho vlastní strany míč předběhli a jsou s to, hrát míč před ním. Vrážení je zakázáno a dovoleno jen tehdy, je-li míč za hráčem.
Tato pravidla tedy ještě dovolují hru rukou, i když jen ve formě stopování míče, zato pravidlo „mimo hru“ (,,oufof play" a teprve později ,,off-side") znají v daleko přísnější formě. Z dnešního pohledu byla hra podobná fotbalu i ragby.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
