Šachy jsou nejznámější z deskových stolních her. Utkávají se dva soupeři na šachovnici o 64 polích s 16 figurkami (kameny). Cílem hry je dát soupeřovu králi mat.
Hraje se na čtvercové šachovnici rozdělené na 8 X 8 stejných polí, střídavě bílých a černých. Rohové pole po pravé ruce hráče je bílé. Soupeři se střídají v tazích. Jeden hraje bílými (zahajuje), druhý černými kameny. Každý má 16 kamenů, z toho 8 tzv. figur (1 krále, 1 dámu, po 2 věžích, střelcích a jezdcích) a 8 pěšců. Kameny jsou na počátku rozestaveny podle pravidel. Tah znamená přemístění kamene na jiné pole, které je volné nebo obsazené soupeřem. Kromě jezdce nesmí žádný kámen táhnout přes pole obsazené jiným kamenem. Chce-li vstoupit na pole obsazené soupeřem, musí mu jeho kámen vzít. Vstoupí-li kámen na pole, z něhož ohrožuje soupeřova krále tak, že by mohl být v příštím tahu mat, dává králi tzv. šach. Pokud se nikomu nepodaří dát soupeři mat (šach, jemuž nelze čelit), končí partie remízou (nerozhodně). K tomu může dojít i dohodou nebo patem, když hráč nemůže táhnout, aniž by nebyl v šachu. Obvykle k matu nedojde, protože soupeř před ním vzdá. Kameny se pohybují po šachovnici podle pravidel, zvláštním kombinovaným tahem je tzv. rošáda (přemístění krále o 2 pole s přemístěním věže). V utkání má hráč na 40 tahů 150 min. Šachy mají svou podobu soutěžní (turnaje, bleskové turnaje), problémovou (řešení úloh) a korespondenční (partie na dálku). V tzv. simultánce nastupuje hráč proti více soupeřům současně.
Hra podobná šachům vznikla v Indii v 6. stol., odtamtud se rozšířila do Střední Asie, pak do Evropy. V Čechách je šach známý od 11. stol. Prvý velký turnaj se konal r. 1851 v Londýně. Zakladatelem moderní strategie byl Američan Steinitz, rodák z Prahy.
Moderní šachový život na českém území vznikl v polovině 19. století, nejdříve šachová skladba; úloháři zde v 80. letech 19. století vytvořili takzvanou českou školu úlohovou, stylově odlišnou od staroněmecké školy. Prvním šachovým spolkem byl pražský Prager Schachklub (1867), první sjezd šachistů se konal roku 1872 v Praze a první významnější český klub, Český spolek šachovní, vznikl roku 1884, kdy také na krátkou dobu začal vycházet první český šachový časopis Šach-Mat.
Nejlepším českým šachistou před první světovou válkou byl Oldřich Duras, který byl později jmenován jako první Čech velmistrem. Ústřední jednota českých šachistů, zprvu sdružující pět klubů s 200 členy, vznikla roku 1905. Velké mezinárodní turnaje se začaly v českých zemích pořádat v první dekádě 20. století (Karlovy Vary 1907 a 1911, Praha 1908).
Roku 1924 byla založena mezinárodní federace FIDE. V MS jednotlivců (od r. 1886) se hrají pásmové a mezipásmové turnaje. 8 nejlepších hráčů se pak utkává vylučovacím způsobem o právo vyzvat dosavadního mistra světa k utkání o titul, čtvrtfinále, semifinále, finále a vyzývací finále se hrají na větší počet utkání. Šachové olympiády se hrají v sudých letech (čtyřčlenná družstva mužů, tříčlenná žen), MS družstev od r. 1985.
Telegrafní šachový zápas mezi klubem Dobruský a Berliner Schachgesellchaft v roce 1912
Naše archivní fotografie je z roku 1912, kdy se v přednáškovém sále Obecního domu v Praze ve dnech 30. a 31. března konal telegrafní šachový zápas mezi klubem Dobruský a Berliner Schachgesellchaft.
Hraje se na čtvercové šachovnici rozdělené na 8 X 8 stejných polí, střídavě bílých a černých. Rohové pole po pravé ruce hráče je bílé. Soupeři se střídají v tazích. Jeden hraje bílými (zahajuje), druhý černými kameny. Každý má 16 kamenů, z toho 8 tzv. figur (1 krále, 1 dámu, po 2 věžích, střelcích a jezdcích) a 8 pěšců. Kameny jsou na počátku rozestaveny podle pravidel. Tah znamená přemístění kamene na jiné pole, které je volné nebo obsazené soupeřem. Kromě jezdce nesmí žádný kámen táhnout přes pole obsazené jiným kamenem. Chce-li vstoupit na pole obsazené soupeřem, musí mu jeho kámen vzít. Vstoupí-li kámen na pole, z něhož ohrožuje soupeřova krále tak, že by mohl být v příštím tahu mat, dává králi tzv. šach. Pokud se nikomu nepodaří dát soupeři mat (šach, jemuž nelze čelit), končí partie remízou (nerozhodně). K tomu může dojít i dohodou nebo patem, když hráč nemůže táhnout, aniž by nebyl v šachu. Obvykle k matu nedojde, protože soupeř před ním vzdá. Kameny se pohybují po šachovnici podle pravidel, zvláštním kombinovaným tahem je tzv. rošáda (přemístění krále o 2 pole s přemístěním věže). V utkání má hráč na 40 tahů 150 min. Šachy mají svou podobu soutěžní (turnaje, bleskové turnaje), problémovou (řešení úloh) a korespondenční (partie na dálku). V tzv. simultánce nastupuje hráč proti více soupeřům současně.
Hra podobná šachům vznikla v Indii v 6. stol., odtamtud se rozšířila do Střední Asie, pak do Evropy. V Čechách je šach známý od 11. stol. Prvý velký turnaj se konal r. 1851 v Londýně. Zakladatelem moderní strategie byl Američan Steinitz, rodák z Prahy.
Moderní šachový život na českém území vznikl v polovině 19. století, nejdříve šachová skladba; úloháři zde v 80. letech 19. století vytvořili takzvanou českou školu úlohovou, stylově odlišnou od staroněmecké školy. Prvním šachovým spolkem byl pražský Prager Schachklub (1867), první sjezd šachistů se konal roku 1872 v Praze a první významnější český klub, Český spolek šachovní, vznikl roku 1884, kdy také na krátkou dobu začal vycházet první český šachový časopis Šach-Mat.
Nejlepším českým šachistou před první světovou válkou byl Oldřich Duras, který byl později jmenován jako první Čech velmistrem. Ústřední jednota českých šachistů, zprvu sdružující pět klubů s 200 členy, vznikla roku 1905. Velké mezinárodní turnaje se začaly v českých zemích pořádat v první dekádě 20. století (Karlovy Vary 1907 a 1911, Praha 1908).
Roku 1924 byla založena mezinárodní federace FIDE. V MS jednotlivců (od r. 1886) se hrají pásmové a mezipásmové turnaje. 8 nejlepších hráčů se pak utkává vylučovacím způsobem o právo vyzvat dosavadního mistra světa k utkání o titul, čtvrtfinále, semifinále, finále a vyzývací finále se hrají na větší počet utkání. Šachové olympiády se hrají v sudých letech (čtyřčlenná družstva mužů, tříčlenná žen), MS družstev od r. 1985.
Naše archivní fotografie je z roku 1912, kdy se v přednáškovém sále Obecního domu v Praze ve dnech 30. a 31. března konal telegrafní šachový zápas mezi klubem Dobruský a Berliner Schachgesellchaft.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
Email
Tisk
