Po vzniku tělocvičné jednoty v Praze začala i další města zakládat svoje tělocvičné jednoty. Po Praze to byla Příbram, Nová Paka, Jaroměř, Jičín, Kutná Hora, Kolín a Turnov, který se také rozhodl založit svoji jednotu. K samotnému rozhodnutí o založení Sokola došlo v roce 1862.

Příprav ke vzniku tělocvičné jednoty se ujali především turnovští vlastenci v čele s Františkem Pazeltem. Ještě před svolanou valnou hromadou, která proběhla v srpnu 1862, se vlastenci sešli v domě ve Skálově ulici, kde hovořili o vzniku tělocvičné jednoty. Tímto „přípravným výborem“ v čele s Františkem Pazeltem byla 2. 8. 1862 svolána již výše zmíněná valná hromada. Schůze se konala v Sobotecké ulici u Václava Šubrta a předsedal jí Václav Sedláček, který pro tělocvičnou jednotu v Turnově sestavil stanovy. Tyto stanovy byly na valné hromadě přijaty a bylo usneseno požádat místodržitelství království českého v Praze k jejich přijetí. Na valné hromadě bylo také usneseno „vkladné“ 1 zlatý. Dne 24. 4. 1863 byly stanovy místodržitelstvím schváleny a 8. 5. 1863 byly schváleny úřadem v Turnově. Tohoto roku také došlo ke schválení řádu domácího a jednacího.

Prvním starostou tělocvičné jednoty Turnov byl zvolen dne 10. 5. 1863 mlynář František Votrubec. Roku 1863 měla tělocvičná jednota již 44 členů, ale cvičilo se v počtu 12 lidí, protože jednota měla členy nejen činné, ale také přispívající. Cvičitelem byl zvolen František Pazelt.

Od vzniku Sokola v Turnově až do konce 1. světové války se v pozici starostů spolku vystřídalo hned několik osobností. Zpočátku bylo velmi rychlé střídání starostů způsobeno tím, že zvolený starosta František Votrubec přestal docházet na výborové schůze. Z toho důvodu byl na rok vystřídán jiným starostou, Františkem Kabeláčem. Po roce starostování F. Kabeláče se na místo opět vrátil František Votrubec. Ovšem jeho starostování probíhalo stejným způsobem, F. Votrubec se opět nedostavoval na výborové schůze, a tak byl v roce 1866 zvolen starostou Josef Radský. Ten byl po roce vystřídán Vilémem Votrubcem. V. Votrubec se stal starostou na 5 let a v roce 1872 byl zvolen starostou Josef Kopal. V letech 1876 - 1882 Sokol žádnou činnost nevyvíjel. Ještě v roce 1875 zde byla snaha jednoty spojit Sokol s hasičským sborem, ke spojení však nedošlo a do roku 1882 nevykazoval Sokol žádnou činnost. V roce 1883 došlo k obnově Sokola a jejím starostou byl zvolen Dr. Josef Vocloň. V roce 1886 ho ve starostování vystřídal Emil Votrubec a od roku 1894 byl neuvěřitelných 40 let starostou Matěj Koťátko.

Turnovská sokolovna byla postavena v roce 1898. Hlavní zásluhu na tom, že Sokol v Turnově získal vlastní střechu nad hlavou, měl právě tehdejší starosta Matěj Koťátko. Sokolovna s tělocvičnou byla přímo spojena nejen s krásným letním cvičištěm, ale i prostrannou jízdárnou.

Sokolovna v Turnově v roce 1927

Starosta Sokola v Turnově je na naší fotografii z roku 1927 zachycen ve věku 66 let, v té době byl 44 let členem Sokola a 33 roky starostou. On také přivedl jednotu v roce 1898 pod vlastní střechu, do tělocvičny, kterou vidíme na horní fotografii, také z roku 1927. Turnovská sokolovna, ať zaváta sně¬hem, jak ji vidíme na obrázku, ať zalita záplavou letního slunce, byla vždy stře¬diskem nejen svěžího života sokolského v Turnově, ale i pohostinným přístřeším pro schůze a podniky sokolské župy Ještědské a národního ruchu na celém okresu.