První Velká pardubická steeplechase se běžela 5. listopadu 1874 o 8000 zlatých. Na startu stálo 14 koní. Vítězství si nakonec odnesli plnokrevný hřebec Fantome s anglickým žokejem Georgem Sayersem v sedle. Dostih dokončilo pouhých 7 koní. Průběh dostihu a výsledek vzbudily ohlas nejen u nás.
Od té doby se Velká běžela každý rok s výjimkou válečných let, z důvodu politických událostí v roce 1968 (sousedící vojenské letiště zabrali sovětští vojáci) a kvůli nepřízni počasí v letech 1876 a 1908. Dnešní podobu má závodiště od prvních poválečných let. Dříve se běhalo až k obci Popkovice a běhalo se též za tribunami, v prostoru, kde je nyní parkoviště.
Dnes se Velká pardubická koná vždy druhou říjnovou neděli. Dráha tohoto dostihu měří 6900 metrů a má celkem 31 překážek, koně ji běží přibližně 9–10 minut. Na startu se setkává asi 15 až 20 koní s těmi nejlepšími žokeji a žokejkami převážně z České republiky.
Irský skok činil značné potíže i Ambře
Kníže Auersperg gratuluje vítězi závodu
Kůň Magon, favorit dostihu, pohřbil své naděje v příkopu při Irském skoku
Pan Beck - dozorce závodní dráhy
Velká pardubická steeplechase v roce 1910
Naše fotografie jsou z roku 1910. Velkou steeplechase tehdy vyhrál žokej Seiffert. Na jedné z fotografií mu gratuluje k vítězství kníže Auersperg. Na ostatních fotografiích je zachycen pan Beck, dozorce závodní dráhy, dále kůň Magon, favorit dostihu, který ale pohřbil své naděje v příkopu při Irském skoku a tento skok činil značné potíže i Ambře, jak je vidět na posledním snímku.
Od té doby se Velká běžela každý rok s výjimkou válečných let, z důvodu politických událostí v roce 1968 (sousedící vojenské letiště zabrali sovětští vojáci) a kvůli nepřízni počasí v letech 1876 a 1908. Dnešní podobu má závodiště od prvních poválečných let. Dříve se běhalo až k obci Popkovice a běhalo se též za tribunami, v prostoru, kde je nyní parkoviště.
Dnes se Velká pardubická koná vždy druhou říjnovou neděli. Dráha tohoto dostihu měří 6900 metrů a má celkem 31 překážek, koně ji běží přibližně 9–10 minut. Na startu se setkává asi 15 až 20 koní s těmi nejlepšími žokeji a žokejkami převážně z České republiky.
Naše fotografie jsou z roku 1910. Velkou steeplechase tehdy vyhrál žokej Seiffert. Na jedné z fotografií mu gratuluje k vítězství kníže Auersperg. Na ostatních fotografiích je zachycen pan Beck, dozorce závodní dráhy, dále kůň Magon, favorit dostihu, který ale pohřbil své naděje v příkopu při Irském skoku a tento skok činil značné potíže i Ambře, jak je vidět na posledním snímku.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
