Ve středu 22. června uplyne dvacet let od úmrtí mjr. Miloše Svobody. Muže, který jako jediný Pardubák zvítězil ve Velké pardubické. Poprvé to bylo před sedmdesáti lety, v roce 1946 s tmavým hnědákem Titanem. Podruhé Svoboda zvítězil v roce 1952 v sedle hnědáka s všeříkajícím jménem – Vítěz II.
Mjr. Miloš Svoboda zemřel ve věku nedožitých 83 let. To bylo v roce 1996. Už o rok později nesla kvalifikace na Velkou pardubickou jeho jméno. A má ho dodnes. Memoriál mjr. Miloše Svobody se tradičně běhá v červnu.
Všestranný sportovec se narodil 5. prosince 1913 v Přelouči. Po maturitě v roce 1931 se přihlásil jako dobrovolník do vojenské služby a zcela náhodně byl vybrán k jezdectvu. A to předurčilo další jeho život. V letech 1935 - 36 absolvoval speciální jezdecký kurs v učilišti v Pardubicích, kde zůstal jako asistent jezdeckého výcviku, a začal jezdit závodně military a překážkové dostihy. Poprvé startoval na dráze v Pardubicích v den vítězství Laty Brandisové ve Velké pardubické v roce 1937 a sám zvítězil v Ceně Východočeského jezdeckého klubu, dostihu přes proutěné překážky na klisně Rota. V roce 1947 úspěšně startoval v mezinárodním military v Baden-Badenu. V letech 1950 - 52 se stal třikrát za sebou mistrem republiky v military.
Největší jeho láskou však zůstala Velká pardubická, ve které startoval jedenáctkrát a získal dvě vítězství, dvě druhá místa, jedno páté a jedno sedmé. Své první vítězství si Svoboda připsal v roce 1946 s tmavým hnědákem Titanem, se kterým Velkou absolvoval ještě dvakrát. V roce 1947 dojeli pátí, v roce 1948 upadli na Taxisu. Pak následovalo pět Svobodových startů s hnědákem Vítězem II. V roce 1949 dojeli druzí, v roce 1950 upadli. Pak Vítěze II na jeden rok vystřídal Vilík. Ovšem ten odmítl skočit Velký anglický skok. V roce 1952 se Svoboda vrátil do sedla Vítěze II. Bezchybně spolu prošli kurz a svou jízdu završili vítězstvím. V roce 1953 skončili pátí, v roce 1954 druzí. O rok později Svoboda upadl s klisnou Gera a dostih nedokončil. Naposledy se mjr. Svoboda postavil na start Velké pardubické v roce 1956, kdy s Humorem dojeli sedmí.
Miloš Svoboda byl v roce 1954 jako vůbec první jezdec jmenován mistrem sportu. Dvakrát měl šanci zúčastnit se olympiády, ani jednou mu to však politické události neumožnily. Po skončení aktivní kariéry se stal trenérem pardubického Slavoje a trenérem národního týmu v military. V roce 1977, v 64 letech, vyhrál skokové závody veteránů v Poděbradech. Své zkušenosti, vzpomínky i historická fakta shrnul v několika publikacích. V roce 1994 mu pardubická radnice udělila čestný titul Osobnost města.
Mjr. Miloš Svoboda zemřel ve věku nedožitých 83 let. To bylo v roce 1996. Už o rok později nesla kvalifikace na Velkou pardubickou jeho jméno. A má ho dodnes. Memoriál mjr. Miloše Svobody se tradičně běhá v červnu.
Všestranný sportovec se narodil 5. prosince 1913 v Přelouči. Po maturitě v roce 1931 se přihlásil jako dobrovolník do vojenské služby a zcela náhodně byl vybrán k jezdectvu. A to předurčilo další jeho život. V letech 1935 - 36 absolvoval speciální jezdecký kurs v učilišti v Pardubicích, kde zůstal jako asistent jezdeckého výcviku, a začal jezdit závodně military a překážkové dostihy. Poprvé startoval na dráze v Pardubicích v den vítězství Laty Brandisové ve Velké pardubické v roce 1937 a sám zvítězil v Ceně Východočeského jezdeckého klubu, dostihu přes proutěné překážky na klisně Rota. V roce 1947 úspěšně startoval v mezinárodním military v Baden-Badenu. V letech 1950 - 52 se stal třikrát za sebou mistrem republiky v military.
Největší jeho láskou však zůstala Velká pardubická, ve které startoval jedenáctkrát a získal dvě vítězství, dvě druhá místa, jedno páté a jedno sedmé. Své první vítězství si Svoboda připsal v roce 1946 s tmavým hnědákem Titanem, se kterým Velkou absolvoval ještě dvakrát. V roce 1947 dojeli pátí, v roce 1948 upadli na Taxisu. Pak následovalo pět Svobodových startů s hnědákem Vítězem II. V roce 1949 dojeli druzí, v roce 1950 upadli. Pak Vítěze II na jeden rok vystřídal Vilík. Ovšem ten odmítl skočit Velký anglický skok. V roce 1952 se Svoboda vrátil do sedla Vítěze II. Bezchybně spolu prošli kurz a svou jízdu završili vítězstvím. V roce 1953 skončili pátí, v roce 1954 druzí. O rok později Svoboda upadl s klisnou Gera a dostih nedokončil. Naposledy se mjr. Svoboda postavil na start Velké pardubické v roce 1956, kdy s Humorem dojeli sedmí.
Miloš Svoboda byl v roce 1954 jako vůbec první jezdec jmenován mistrem sportu. Dvakrát měl šanci zúčastnit se olympiády, ani jednou mu to však politické události neumožnily. Po skončení aktivní kariéry se stal trenérem pardubického Slavoje a trenérem národního týmu v military. V roce 1977, v 64 letech, vyhrál skokové závody veteránů v Poděbradech. Své zkušenosti, vzpomínky i historická fakta shrnul v několika publikacích. V roce 1994 mu pardubická radnice udělila čestný titul Osobnost města.
(rp,sportovnilisty.cz,dostihovýspolek,foto:dostihovýspolek)
