Vzpomínáte si, jak jste utíkali domů ze školy, hodili domů tašku s učením a hurá na plácek hrát fotbal, vybíjenou, nebo něco dalšího, bez trenérů, bez dohledu rodičů, zda dobře trénujete, aby z vás byl jednou dobře placený profesionál, prostě jen tak pro radost ze hry. Nebyla to jedna, nebo nejvýš dvě odtrénované hodiny, ale hrálo se až do tmy, protože přijít domů po setmění, to už hrozilo průšvihem.
(kp,sportovnilisty.cz,foto:arch.)
