Romana Labounková: Netěšilo by mě, kdybych vyhrála tím, že jsem soupeřku poslala k zemi!!!


Bikrosařka Romana Labounková z ÚAMK Bikrosklubu Jeseník  po nešťastném finále prvních Evropských her , které se jelo poslední červnovou neděli v Baku, má  před sebou zřejmě již jen dva zásadní sportovní vrcholy této sezóny.  První červencový  víkend pojede  mistrovství republiky v Brně a o týden později evropský šampionát v nizozemském Erpu. Osobní „Everest“ zdolala krátce před hrami v Ázerbájdžánu, když úspěšně složila náročnou státní zkoušku z fyzioterapie a obdržela akademický titul Bc. na Masarykově univerzitě v Brně.

Sport tentokrát kolidoval ve vašem případě se studiem. Jak jste se s tím vypořádala?
"Státnice jsem složila deset dnů před závody v Baku. Jen jsem se učila, na trénink nezbýval čas. Ale svého rozhodnutí nelituji. Po hodně dlouhé době jsem teď na hrách jezdila bez toho, aby mysl sklouzávala ke studiu. Pravda, fyzicky jsem na tom zvlášť dobře nebyla, ale z psychického hlediska mi velmi prospělo, že mám školu úspěšně za sebou. Před odjezdem do Baku jsem se svezla jen při závodech King of Prague."  


A vy jste kdo ?

Romana Labounková (26 let)  ÚAMK Bikrosklub Jeseník
Vzdělání: Absolventka Fakulty sportovních studií, obor fyzioterapie Masarykovy univerzity v Brně
Sportovní výsledky: 2008 - 3. MS 4cross; 2010 – 1. ME 4cross; 3. MS 4cross; 2012 – 2. MS 4cross; 3. MS bikros; 11. OH bikros
Hobby: Všechny sporty, zejména lyžování a basketbal, pes a rocková hudba (Imagine Dragons)


Tréninkový výpadek ale na Evropských hrách na vás moc vidět nebyl. Skoro do třetiny tratě ve finále i v předchozích jízdách jste porážela krajanku Anetu Hladíkovou, která nakonec získala bronzovou medaili.
"Velmi jsem si užila časovky i kvalifikační jízdy. Docela se mi při nich dařilo. I ve finále jsem až do okamžiku havárie podala lepší výkon, než jsem čekala. Pak ale přišel konec nadějí. Šance na medaili vzaly šmahem za své."

Z pohledu fanouška se zdálo, že se na vás Hladíková ze strany tlačila a vy jste si uhýbáním dojela naproti následnému vybočení Vanhoofové…
"Anetu jsem zaregistrovala, až když jsem byla v kotrmelcích. Ani periferně jsem o ní předtím nevěděla. Na bikrosové trati, zvlášť když byla nerovná jako v Baku, má každý hodně starostí sám se sebou. Pro finále jsem si vybírala startovní pozici jako šestá. Vzala jsem dvojku uvnitř, i když jsem měla kolem sebe soupeřky s lepšími starty. První skok jsem najela z druhé řady, to není nejlepší, ale docela se mi podařil a byla jsem třetí s Belgičankou. Jela jsem ve středu dráhy. Ani nevím, co při karambolu udělala Belgičanka špatně, ale vybočila ke mně, vzala mně řidítka a otočila je o devadesát stupňů. Všechno proběhlo tak rychle, že si vlastně na nic pořádně nepamatuji. Zastavila jsem se až o hranu dalšího skoku, a pak mě ještě přejela Lotyška Aleksejevová, která už neměla kam uhnout."

 

Pedál vrytý do zad

Na rozdíl od soupeřek jste dojela do cíle hodně pomalu. Mělo na tom vliv nějaké zranění?
"Cítila jsem se pořádně pošramocená. Než jsem se posbírala, Belgičanka a Lotyška sedly na kolo a byly pryč. Už nebylo kam pospíchat. Navíc jsem měla pocit, že se mi ohnula řidítka.  Při pádu jsem se udeřila do hlavy a ta mě trochu bolí stejně jako krk ještě dnes. Lotyška Aleksejevová mně vryla pedál do zad, mám na nich dvě lajny a spoustu modráků. Jsem teď na cestě za fyzioterapeutkou, aby mě dala před víkendem dohromady."

Hladíková jezdí hodně agresivně. Nepomohlo by více důrazu i vám?
"No nevím. Nemám v sobě touhu někoho srazit. Mám větší radost, když jsem rychlejší technickým zvládnutím tratě. Rozhodně by mě netěšilo, kdybych vyhrála tím, že jsem soupeřku poslala k zemi."

Znamená nedělní výsledek snížení vašich ambicí pro účast na olympiádě v Rio de Janeru? V roce 2012 jste byly v Londyně s Hladíkovou obě a skončily jste na desátém a jedenáctém místě.

"Asi ano. Mistrovství světa koncem 25. července 2015 v Belgii zřejmě nepojedu, protože na něm má Česko jen jedno účastnické místo a Aneta je na tom bodově lépe než já. Protože konkurence hodně narostla, budeme rády, když si pro olympiádu vyjedeme alespoň jeden flek."

Co kdybyste se ale v Nizozemsku stala mistryní Evropy?
"To by byla rána! Při evropském šampionátu bude dvojnásobná konkurence než při hrách v Baku. Zejména Francouzky, Holanďanky a Angličanky budou ještě silnější než teď v Ázerbájdžánu. Republiku teď pojedeme ve dvou lidech spolu s juniorkami. Už moc příležitostí prokázat formu nebude."

Jste mistryní Evropy a medailistkou z evropských i světových šampionátů v disciplíně fourcross na horských kolech i v bikrosu. Kterého výsledku si ceníte nejvíc?
"Určitě druhého místa při Světovém poháru v roce 2011 v nizozemském Papendalu. To považuji za svůj nejcennější výsledek nejen v bikrosu."

(ps, ÚAMK, Sportovnilisty.cz, Foto: Archiv Romany Labounkové)