Patřil k nejlepším světovým veslařům své doby. Zdeněk Pecka měl ovšem smůlu, neboť v době, kdy skvěle vesloval, byly všechny olympijské hry někým bojkotované. On sám se dvakrát zúčastnil olympijských her a z Montrealu 1976 i z Moskvy 1980 si přivezl bronz. Té třetí v Los Angeles, při které soudruzi socialistických zemí kromě Rumunů, poopravili olympijskou myšlenku: "Není důležité vyhrát, ale zúčastnit!" na "Není důležité vyhrát, ale nezúčastnit se!" a skutečně česká olympijská výprava za velkou louži, aby tam sportovala pod pěti kruhy, na truc neodcestovala.
"Politické rozhodnutí nejet v roce 1984 na olympiádu Zdeněk těžce nesl. V té době měli veslaři na medaili a po Moskvě čtyři roky dřiny byly rázem zbytečné," komentovala události, které se staly před čtyřiceti lety, o třicet let později Peckova žena Květa Jeriová.
Zdeněk Pecka proto v roce 1984 ukončil svou aktivní sportovní kariéru. Později byl však i úspěšným trenérem a v roce 2013 byl uveden do Trenérské síně slávy. Skvělý sportovec a manžel olympijské medailistky Květy Jeriové zesnul 30. ledna 2024 ve věku 69 let.
Sportovat začal Zdeněk Pecka, jak později vzpomínal, pod dojmem televizních přenosů z olympiády 1968 v Mexiku. V rodných Litoměřicích našel cestu do loděnice místního Slavoje.
Na vojně v Dukle Praha pak pod vedením trenéra Václava Kozáka dorostl do reprezentačního dresu Československa. Nejprve v letech 1974 až 1978 jezdil párovou čtyřku, byl stabilním členem posádky, která na mistrovstvích světa bojovala o medaile – 1974 byl třetí, 1975 a 1977 druhý, 1978 čtvrtý. Ve čtyřce vedené Jaroslavem Hellebrandem spolu s Václavem Vochoskou a Vladkem Lacinou, který na poslední chvíli vyměnil Filipa Koudelu, svedl na olympijských hrách 1976 v Montrealu velký souboj s loděmi NDR a SSSR, v němž se po špatném startu museli českoslovenští veslaři nakonec spokojit s bronzovou medailí.
Od roku 1979 jezdil s Václavem Vochoskou na dvojskifu. Hned v první sezóně uspěli na mistrovství světa 1979 na slovinském jezeru Bled, kde podlehli jen bratrům Frankovi a Alfovi Hansenům z Norska.
Norové moskevské hry bojkotovali. Na veslařském kanálu v Krylatském však Pecka bojoval více s nemocí než se soupeři. Postoupili sice do finále, ale v něm už nestačili jak na suverénní dvojskif NDR, tak na posádku Jugoslávie. Jejich bronzová medaile však byla jedinou, kterou veslaři Československa na této olympiádě vybojovali.
Na následujících dvou mistrovstvích světa 1981 a 1982 pak s Vochoskou obsadili čtvrté a třetí místo. Po rozhodnutí Československého olympijského výboru nezúčastnit se olympijských her 1984 v Los Angeles ukončil Zdeněk Pecka svou aktivní kariéru.
V roce 1985 začal pracovat v Dukle Praha jako trenér párových disciplín, dlouhá léta vedl nejúspěšnějšího českého veslaře 90. let Václava Chalupu. Od roku 1997 byl ředitelem Sportcentra Račice.
Dvojnásobný bronzový olympijský medailista ve veslování, na dvojskifu a párové čtyřce vybojoval i pět medailí ze světových šampionátů. Později úspěšný trenér je členem Síně slávy Unie profesionálních trenérů.
Zdeněk Pecka 06. února 1954, Litoměřice - 30. ledna 1954, Litoměřice
„Je to velká ztráta pro veslování i celý český sport. Bude nám všem moc chybět. Upřímnou soustrast celé jeho rodině, nejbližším i přátelům, “ řekl předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval, jehož Zdeněk Pecka trénoval.
Manželé běžkyně na lyžích Květoslava Jeriova-Peckova a veslař Zdeněk Pecka mají svůj strom
Manželé běžkyně na lyžích Květoslava Jeriova-Peckova a veslař Zdeněk Pecka v roce 2021 v Botanické zahradě v Praze v Troji vysadili a zalili severoamerickou břízu tuhou (Betula lenta).
Byli jsme u toho, když v Botanické zahradě v Praze slavní olympionici vysadili stromky
V Praze byl v říjnu 2019 představený projekt Vitezstvijevpohybu.cz, který má za cíl připomenout příběhy nejlepších českých sportovců. Prvními zapojenými sportovci byli Květa Jeriová Pecková a Zdeněk Pecka.
Olympijské legendy představují své příběhy v projektu, kterému se říká: Vítězství je v pohybu
(Petr Skála pro SportovniListy.cz s využitím nekrologu na webu Českého olympijského výboru, foto: Petr Skála)
