Karel Malina, který  by 21. února oslavil 84. narozeniny, celý profesní život spojil s Československým a Českým rozhlasem. Do pražské budovy na Vinohradské 12  nastoupil po maturitě na obchodní škole v roce 1949 jako stenotypista. Zaznamenával zprávy od domácích i zahraničních zpravodajů  a přepisoval je na stroji. Přitom psal  i své vlastní zprávy ze sportu a posléze i za sportovními událostmi  sám jezdil jako reportér, aby z nich  pořizoval  reportáže. Proslavil se zejména v šedesátých letech minulého století a komentováním zápasů z fotbalového mistrovství světa v roce 1962 či úspěchů gymnastky Věry Čáslavské na olympijských hrách v Tokiu a v  Mexiku.  V  roce 1978 se stal spoluzakladatelem Československého klubu fair play, když v pondělním pořadu pro mládež byla jeho přičiněním udělována Zlatá po neděli za fair play. Právem se stal člen Klubu  fair play při Československém a později při Českém olympijském výboru. Karel Malina byl za tuto práci oceněn například se stal nositelem Ceny mezinárodního klubu fair play při UNESCO, v roce 2004 mu byla udělena cena Mezinárodního olympijského výboru (ČOV) Sport a média. V roce 2010 obdržel Cenu Oty Pavla, kterou ČOV oceňuje propagaci olympijských idejí v publicistice. Ocenila jej i Fotbalová asociace ČR cenou Václava Jíry.

Jeho charakteristiký hlas zásluhou mravenčí práce sportovních redaktorů a techniků České televize zůstane navždy uchovaný v dokumentu, který vznikl tak, že filmový záznam z finále z fotbalového MS v Chile Československo - Brazílie byl sladěný s rozhlasovou reportáží dvojice Malina - Mana. Karel Malina reportoval také dříve populární cyklistický Závod míru, ale i běžné  sportovní události třeba i z masového sportu. Právě tam nacházel příkladné činy fair play neznámých sportovců, kteří se zachovali jako rytíři sportu.

Karel Malina napsal také několik publikací  například v roce 1985 mu vyšla v  Nakladatelství Novinář knížka Rozhlasový reportér Josef Laufer. Ten profil  sportovního novináře byl v té době zcela ojedinělý a lze říci že dodnes vzácný.  Nutno dodat, že  Josef Laufer byl Malinovým vzorem, později kolegou a nakonec i kamarádem. Ostatně  Karel Malina se před lety  i on sám stal tématem diplomové práce jedné z vysokoškolských  studentek. O práci by asi měl zajímat i archív  Českého  rozhlasu, jemuž  Karel Malina zůstal věrný do konce života.

Hlas sportovního rozhlasového reportéra Karla Maliny, který zemřel po vážných zdravotních problémech, přeci jenom  čas od času veřejnost  bude  moci slyšet, třeba když  rozhlas, kterému se Malina upsal na celý život, bude připomínat slavné sportovní události a slavné sportovce. Ty ve svých reportážích Malina jmenoval častokrát pouhými křestními jmény jako například Věrku, nejslavnější olympioničku Československa.

Poslední rozloučení s dlouholetým sportovním žurnalistou se uskuteční v pondělí 9. února 2015 ve 14:00 ve strašnickém krematoriu.