Lidi drazí, to zas byla mela!
Včera byla vzhůru Praha celá.
Fanoušci, jichž věru byla spousta,
nepozřeli takřka ani sousta
a už lezli v plné elektriky,
mačkali se, drželi se kliky,
s touhou, aby už-už v družné partě
fandili té Slavii či Spartě.
Lidi drazí, to vám byla mela!
Slavie to včera neuměla.
O deseti dohrávala sice,
každý od ní čekal ale více.
A tak když pan sudí dlouze písknul,
každý Sparťan blaženě si výsknul
zatím co Slávist žalem bledne
a čte chmurně skóre: dvě ku jedné!
Teď však, lidi teprve bude mela
a Praha se divit bude celá!
Na rozhlednu pětkrát fanda vleze,
druhý v plavkách na kole se sveze,
třetí bos chce pánům kávu nosit,
čtvrtý jak psík štěkat bude, prosit
a nejlepší věru bude balet
až v bačkorách sudy budou válet!
Ale k čemu nářky nebo žaly?
Slavisti se vícekrát už smáli
a tak musí jednou zase změnou
náladu mít trochu pokaženou.
Zkrátka moudře: vyhrála to Sparta,
s deštíčkem jí šťastná padla karta,
tož jí slavný zažehněme plamen
a tím verše zakončíme. — Amen!
(Báseň "SPARTA vs. SLAVIA" publikoval dne
30.9. 1940 v Národních listech R. Sieger)
Email
Tisk
