Stát nechce zdravého občana? Výuka tělesné výchovy ve škole se musí změnit – pohybovou negramotnost už pociťuje také armáda.
Stát nechce zdravého občana? V rámci konference, kterou uspořádala první únorový čtvrtek v pražském hotelu Pyramida Česká unie sportu, hledali na tuto otázku odpověď erudovaní odborníci – sportovní trenéři, lékaři zabývající se sportovní medicínou, představitelé armády a další specialisté v oboru pohybových aktivit. Ve svých vystoupeních prezentovali dopady špatné pohybové gramotnosti u dětí. Shodli se, že pouhé dvě hodiny tělesné výchovy týdně v rámci školní výuky rozhodně nestačí a že se obecně u dětí vytrácí zájem o sport, hry a spontánní pohyb. Tento neblahý trend se projevuje už také při náboru nových rekrutů do profesionální armády a dalších složek integrovaného záchranného systému. Klíčové pro nápravu neutěšeného stavu je nejen navýšení počtu hodin pohybových aktivit ve škole, ale i podpora státu prostřednictvím programů pro rozvoj zdravého životního stylu, například v rámci národní strategie „Zdraví 2020“.
Michal Ježdík při přednášce takto naznačil, jak jsou pro národní basketbalový tým důležití dva borci působící v cizině
O potřebě změny ve školní tělesné výchově hovořil také Antonín Plachý z FA ČR
Ve škole je potřeba přidat další tři hodiny aktivit týdně, nejlépe formou spontánního pohybu, má jasno Slavomír Lener
Pohled do sálu po dvouhodinovém programu konference
Na konferenci vystoupili před novináři i sportovci se zkušenostmi v zahraničí hokejista Patrik Eliáš a basketbalista Jiří Welsch
Michal Kraus, poradce ČUS v oblasti ekonomických strategií a analýz, se rozhovořil o důsledcích podfinancování sportu ze strany státu
Živý ohlas vyvolalo úvodní vystoupení válečného veterána, generálmajora Emila Bočka ...
Výzva pětadevadesátiletého generála Emila Bočka: Obnovme na pár měsíců vojenskou službu
Mizí spontánní hra dětí na ulici a v přírodě
Skutečnost je taková, že se skoro třetina dětí v České republice potýká s obezitou. Přibývá rodičů, kteří volný čas svých ratolestí neřeší a raději je pouští k počítači, televizi nebo tabletu.
"Nedostatečný pohyb má pak za následek, že v prvních třídách přibývá dětí s vadami řeči, poruchami pozornosti, řada z nich je méně manuálně zručná a má častěji potíže při psaní a čtení," uvedl ve svém příspěvku Michal Ježdík. Sportovní ředitel basketbalové federace svoji prezentaci zaměřil na problém, kdo nebo co zabíjí kreativitu u dětí. Upozornil současně na neblahý fenomén, že zcela vymizela spontánní hra dětí na ulici.
" V dnešní době až příliš často spoléháme na organizované sportování, jenže trénink může vést k robotizaci, která zabíjí kreativitu. Hráč totiž přestává přemýšlet sám o sobě, přestává používat zdravý rozum a nemusí se snažit hledat řešení. Tenhle aspekt nám schází zejména v kolektivních sportech," doplnil Michal Ježdík a vyzval k pěti hodinám pohybových aktivit týdně pod kuratelou státu.
Pět hodin pohybových aktivit ve škole
O potřebě změny ve školní tělesné výchově hovořil také Antonín Plachý, vedoucí vzdělávacího úseku Fotbalové asociace ČR.
"Pokud při hodině tělocviku stojí pár žáků, je to možná malý detail. Pokud jich stojí polovina, je to chyba učitele. A pokud se tohle děje ve většině škol, tak už se jedná o chybu v systému výuky učitelů,“ prohlásil Antonín Plachý, podle kterého by pedagogické školy měly vycházet z jiného programu pro tělesnou výchovu.
Podle šéftrenéra Českého svazu ledního hokeje Slavomíra Lenera je zcela nezbytné, aby se navýšil počet hodin pohybových aktivit na pět týdně. Dvě hodiny povinné tělesné výchovy týdně pro mladý organismus rozhodně nestačí.
"Ve škole je potřeba přidat další tři hodiny aktivit týdně, nejlépe formou spontánního pohybu. Dále je nutné vybudovat dostatečné zázemí pro pohybové aktivity v areálech škol, plochy či plácky. Zavést funkci pohybového instruktora na každé škole a zajistit právní ochranu pro učitele, kteří budou s dětmi provozovat pohybové aktivity navíc,“ shrnul své náměty Slavomír Lener.
Malá pohybová zdatnost populace způsobuje také prokazatelně miliardové škody českému hospodářství. Absence v zaměstnání, nízká pohybová a manuální zručnost, neschopnost práce v týmu a dodržování pravidel, chabá fyzická výdrž, psychická labilita a další negativní faktory způsobené nedostatkem přirozeného pohybu a pohybových zkušeností a dovedností snižují zásadním způsobem pracovní a výrobní produktivitu i kvalitu života ve stáří.
"Bez pohybového zlepšení si právem můžeme klást otázku: Kdo bude vydělávat na náš život?“ konstatoval sportovní trenér a manažer Michal Barda.
Stát neplní svou roli
Michal Kraus, poradce ČUS v oblasti ekonomických strategií a analýz, se rozhovořil o důsledcích podfinancování sportu ze strany státu.
"Nedostatečná spolupráce mezi školou, sportovními spolky a obcemi vyplývá z toho, že v mnoha obcích neexistují ucelené programy pro rozvoj tělovýchovy a sportu, zejména dětí a mládeže,“ prohlásil. Podle něj je pohybově zcela neaktivních Čechů téměř dvakrát více, než je průměr Evropské unie. „Každoročně se snižuje počet tělovýchovných jednot a sportovních klubů. Přitom sport v EU zabezpečuje pracovní místa pro více než 15 milionů osob, což je téměř 6 % pracovní síly EU. V České republice je to kolem 200 tisíc osob, což jsou téměř 4 % pracovní síly," připomněl Michal Kraus.
(ps, SportovniListy.cz, foto: Petr Skála)
Stát nechce zdravého občana? V rámci konference, kterou uspořádala první únorový čtvrtek v pražském hotelu Pyramida Česká unie sportu, hledali na tuto otázku odpověď erudovaní odborníci – sportovní trenéři, lékaři zabývající se sportovní medicínou, představitelé armády a další specialisté v oboru pohybových aktivit. Ve svých vystoupeních prezentovali dopady špatné pohybové gramotnosti u dětí. Shodli se, že pouhé dvě hodiny tělesné výchovy týdně v rámci školní výuky rozhodně nestačí a že se obecně u dětí vytrácí zájem o sport, hry a spontánní pohyb. Tento neblahý trend se projevuje už také při náboru nových rekrutů do profesionální armády a dalších složek integrovaného záchranného systému. Klíčové pro nápravu neutěšeného stavu je nejen navýšení počtu hodin pohybových aktivit ve škole, ale i podpora státu prostřednictvím programů pro rozvoj zdravého životního stylu, například v rámci národní strategie „Zdraví 2020“.
SportovniListy.cz byly na místě ...
Živý ohlas vyvolalo úvodní vystoupení válečného veterána, generálmajora Emila Bočka ...
Výzva pětadevadesátiletého generála Emila Bočka: Obnovme na pár měsíců vojenskou službu
Mizí spontánní hra dětí na ulici a v přírodě
Skutečnost je taková, že se skoro třetina dětí v České republice potýká s obezitou. Přibývá rodičů, kteří volný čas svých ratolestí neřeší a raději je pouští k počítači, televizi nebo tabletu.
"Nedostatečný pohyb má pak za následek, že v prvních třídách přibývá dětí s vadami řeči, poruchami pozornosti, řada z nich je méně manuálně zručná a má častěji potíže při psaní a čtení," uvedl ve svém příspěvku Michal Ježdík. Sportovní ředitel basketbalové federace svoji prezentaci zaměřil na problém, kdo nebo co zabíjí kreativitu u dětí. Upozornil současně na neblahý fenomén, že zcela vymizela spontánní hra dětí na ulici. " V dnešní době až příliš často spoléháme na organizované sportování, jenže trénink může vést k robotizaci, která zabíjí kreativitu. Hráč totiž přestává přemýšlet sám o sobě, přestává používat zdravý rozum a nemusí se snažit hledat řešení. Tenhle aspekt nám schází zejména v kolektivních sportech," doplnil Michal Ježdík a vyzval k pěti hodinám pohybových aktivit týdně pod kuratelou státu.Pět hodin pohybových aktivit ve škole
O potřebě změny ve školní tělesné výchově hovořil také Antonín Plachý, vedoucí vzdělávacího úseku Fotbalové asociace ČR.
"Pokud při hodině tělocviku stojí pár žáků, je to možná malý detail. Pokud jich stojí polovina, je to chyba učitele. A pokud se tohle děje ve většině škol, tak už se jedná o chybu v systému výuky učitelů,“ prohlásil Antonín Plachý, podle kterého by pedagogické školy měly vycházet z jiného programu pro tělesnou výchovu.Podle šéftrenéra Českého svazu ledního hokeje Slavomíra Lenera je zcela nezbytné, aby se navýšil počet hodin pohybových aktivit na pět týdně. Dvě hodiny povinné tělesné výchovy týdně pro mladý organismus rozhodně nestačí.
"Ve škole je potřeba přidat další tři hodiny aktivit týdně, nejlépe formou spontánního pohybu. Dále je nutné vybudovat dostatečné zázemí pro pohybové aktivity v areálech škol, plochy či plácky. Zavést funkci pohybového instruktora na každé škole a zajistit právní ochranu pro učitele, kteří budou s dětmi provozovat pohybové aktivity navíc,“ shrnul své náměty Slavomír Lener.Malá pohybová zdatnost populace způsobuje také prokazatelně miliardové škody českému hospodářství. Absence v zaměstnání, nízká pohybová a manuální zručnost, neschopnost práce v týmu a dodržování pravidel, chabá fyzická výdrž, psychická labilita a další negativní faktory způsobené nedostatkem přirozeného pohybu a pohybových zkušeností a dovedností snižují zásadním způsobem pracovní a výrobní produktivitu i kvalitu života ve stáří.
"Bez pohybového zlepšení si právem můžeme klást otázku: Kdo bude vydělávat na náš život?“ konstatoval sportovní trenér a manažer Michal Barda.Stát neplní svou roli
Michal Kraus, poradce ČUS v oblasti ekonomických strategií a analýz, se rozhovořil o důsledcích podfinancování sportu ze strany státu.
"Nedostatečná spolupráce mezi školou, sportovními spolky a obcemi vyplývá z toho, že v mnoha obcích neexistují ucelené programy pro rozvoj tělovýchovy a sportu, zejména dětí a mládeže,“ prohlásil. Podle něj je pohybově zcela neaktivních Čechů téměř dvakrát více, než je průměr Evropské unie. „Každoročně se snižuje počet tělovýchovných jednot a sportovních klubů. Přitom sport v EU zabezpečuje pracovní místa pro více než 15 milionů osob, což je téměř 6 % pracovní síly EU. V České republice je to kolem 200 tisíc osob, což jsou téměř 4 % pracovní síly," připomněl Michal Kraus.(ps, SportovniListy.cz, foto: Petr Skála)
Email
Tisk
