Při sledování olympijských her všem našim olympionikům držíme palce a pevně věříme, že zúročí svou mnohaletou dřinu a odříkání. Nejen tito sportovci jsou vzorem pro naše děti a mládež, ve kterých má každý stát svoji budoucnost. Mají však dnes budoucnost všechny naše sportující děti a mládež v současných podmínkách? Za dané situace bohužel ne! Jde přitom jen o vůli zodpovědného ministerstva.
Je smutné, že Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR dává na podporu sportu dětí a mládeže pouze desetinu z celkové částky vyčleněné na oblast sportu.
Ještě smutnější je, že za peníze daňových poplatníků odjíždí na olympijské hry celá řada politický funkcionářů a sportovních bafuňářů. Na tuto část výpravy se prostředky naleznou vždy. V příštích letech tak bude na olympiádu cestovat pouze parta těchto sportovních bafuňářů a papalášů, ale asi nikdo jiný. V budoucnu již těžko budeme disponovat sportovní elitou, která by naši zem reprezentovala. Základna sportujících dětí a mládeže se neustále snižuje. Důvod je stále stejný již několik let. Státní finance, které se ke sportujícím dětem, mládeži a jejich trenérům až na vzácné výjimky nikdy nedostanou. První hořké plody tohoto stavu již sklízíme. Na letošní olympiádu se z ČR nekvalifikoval žádný z kolektivních sportů a to poprvé po dvaceti letech.
O možnostech dětí, které chtějí sportovat alespoň rekreačně ani nemluvě. Nehledě na to, že sportovní areály jsou pro tuto část sportujících dětí zapovězeny. Kde mají tedy děti nemajetných rodičů sportovat? Moc takových míst není. Velké části dětí tak nezbývá, než sledovat své sportovní vzory pouze v televizi a to, jak se jim přiblížit v reálném světě jim zůstane pouze v rovině nedostupného přání, či snu.