Na podzim roku 2011 stál tehdejší Český svaz tělesné výchovy, jehož nástupcem je Česká unie sportu, před strategickým rozhodnutím. Největší sportovní spolek v České republice byl po pádu Sazky zadlužený osmi sty miliony korun a každý rok vznikaly organizaci v běžné činnosti ztráty v desítkách milionů korun. Zdálo se, že jediné řešení, jak vylepšit ekonomickou situaci, představuje prodej majoritních podílů ČSTV v horských střediscích ve Špindlerově Mlýně, Peci pod Sněžkou a Harrachově.

"Akciové společnosti provozující tato střediska byly podinvestované, vybydlené, vysáté dividendami a měly zastaralé technické vybavení. Tlak na jejich prodej byl ze všech stran obrovský. Znalecké posudky přitom oceňovaly naše podíly ve všech třech skiareálech částkou 240 milionů korun. Nové vedení ČUS však nakonec uvážilo, že jde o majetek všech sportovců, a uznalo, že by bylo chybou se ho zbavovat. Proto navrhlo jiný a efektivnější model ve formě dlouhodobých pronájmů skiareálů komerčním subjektům a valná hromada ČUS tento krok jednoznačně schválila," připomíná předseda ČUS Miroslav Jansta.

Skiareál Špindlerův Mlýn si pronajala na dvacet let s opci společnost Melida, skiareál v Peci pod Sněžkou na stejně dlouho dobu společnost Mega Plus. Od roku 2012 mnohonásobně klesla zadluženost obou skiareálů, vzrostly investice do infrastruktury a zvýšil se zisk. Například ve Špindlerově Mlýně v období 2013–2016 společnost Melida investovala 470,574 milionu korun, což je 5,5krát víc než v letech 2008–2011. Důležité je, že z pronájmů získávají akcionáři každoročně zhruba 60 milionů korun.

Bez vyřešení vlastnictví nebudou investice

Podobný model se však nebyl realizován ve středisku Harrachov. "Areál v Harrachově jsme nepronajali i proto, aby v něm zůstal prostor pro mládežnický, výkonnostní a vrcholový sport a také z důvodu diverzifikace rizik. Působí zde několik subjektů, které mají sportoviště v chátrajícím stavu na státních pozemcích a pozemky si pronajímají. Pro to, aby mohly tyto subjekty investovat v rámci vybudování celku – sportovního centra, je potřeba nejprve vykoupit státní pozemky," vysvětluje Miroslav Jansta.

ČUS je pouze akcionářem jednoho ze subjektů – Sportovního areálu Harrachov (ČUS 56,5 %, Svaz lyžařů ČR 37,6 %, město Harrachov 4 % a společnost Sportlease 1,9 %), který provozuje skiareál. Cílem ČUS v Harrachově je od počátku vybudování sportovního centra pro přípravu české reprezentace. Bez vyřešení vlastnictví pozemků, z nichž 98 % je zastavěno trvalými stavbami SAH a navíc tvoří funkční celek, není možné realizovat připravené významné investice do modernizace technického vybavení a zázemí.


Negativní role starostky Harrachova

V této souvislosti však sehrává negativní roli město Harrachov. Jeho starostka Eva Zbrojová, a na ni napojené neprůhledné podnikatelské subjekty, po celou dobu vyjednávání postupuje v rozporu se soudní judikaturou a zajištěním funkčního celku. Nejdřív chtěla pozemky získat bezúplatně, pak část pozemků za 1 korunu a následně je odkoupit za 40 miliónů korun. Lobbuje a postupuje proti zájmům SAH a znehodnocuje tak nejen podíl města, které je rovněž akcionářem SAH, ale poškozuje i ostatní akcionáře. Pro svůj zájem využívá politiky, poslance, státní úředníky (Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo financí) a některé novináře – magazín Reportér a pořad Reportéři ČT (Miroslav Petráček). Tato média zcela neprofesionálně šíří zavádějící informace, dezinformace nebo dokonce úplné lži a hájí tak zájmy lobbistů vystupujících v této kauze.

ČUS podala stížnost k Radě ČT a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání na pořad Reportéři ČT.

"Na schůzce 10. listopadu 2016 v budově Ministerstva školství za účasti náměstkyně Kratochvílové, hejtmana Libereckého kraje Půty, starostky Harrachova Zbrojové, poslance Ploce a představitelů ČUS – předsedy Jansty a místopředsedy Pelty i koordinátora zamýšleného Sportovního centra Harrachov Dlouhého, to bylo právě vedení ČUS, které navrhlo Libereckému kraji a městu Harrachov, že ČUS je připravena buď pozemky sama vykoupit, nebo na ně půjčit s tím, že jediným zájmem je vznik velkého sportovního areálu, v němž budou hlavními vlastníky Svaz lyžařů ČR, město Harrachov, případně i Liberecký kraj," uvádí Miroslav Jansta.

Jediné skutečně „lukrativní“ pozemky, které se ve skiareálu nacházejí, vlastní již třicet let SAH a nacházejí se v blízkosti dojezdu u sjezdovky a spodní stanice lanové dráhy Alfa. Plochou jde o necelé 2 hektary, na kterých chce v budoucnu SAH vybudovat hotel a zázemí pro lyžaře.

"Cíl lobbistů postupujících proti SAH je jasný – když nezískali majoritu ve skiareálech ve Špindlerově Mlýně a v Peci pod Sněžkou, snaží se získat právě tyto pozemky. Jsou také zřejmě motivem města Harrachova či paní starostky pro nelogické jednání, kterým poškozuje zájmy SAH i obyvatelů a podnikatelských subjektů v Harrachově – jejich získání by totiž mohlo být zajímavé pro následný odprodej developerům," uzavírá Miroslav Jansta.