Sportovat na vlastní pěst? Žádná utopie, stačí zpřístupnit volné plochy


Praha se v příštím roce stane evropským městem sportu 2016. Jak jsme na tom tedy se sportovními aktivitami v hlavním městě? Komerčních akcí, které se zde konají, je během roku nespočet. Ovšem jaký na ně mají názor sami Pražané? Právě na takové téma byl ve dnech od 12. do 19. června letošního roku firmou SANEP realizován průzkum. Prostřednictvím internetového dotazování se ho zúčastnilo přes 26 000 respondentů, obyvatel Prahy.

Ne všichni chtějí vyhrát Wimbledon nebo Stanley Cup. Spousta lidí má mnohem nižší, přesto o nic méně důležité ambice – hýbat se. Ovšem ve chvíli, kdy oni chtějí. Rádi si za tuto možnost i zaplatí. Bohužel chybí dostatek míst, kde se dají tyto aktivity provádět. Libovolně, neorganizovaně, bez nutnosti členství ve sportovním klubu. Celých 49 % dotázaných mužů a žen dalo jasně najevo, že se rádo věnuje pohybovým aktivitám individuálně, pouze 7 % upřednostňuje organizované sportování jako členové sportovní organizace. Na jednu z otázek, která přímo zněla, zda se dotázaní účastní velkých sportovních akcí typu maraton, plochá dráha, Kolo pro život či pochod Praha – Prčice, odpovědělo 65,9 % respondentů záporně. Tyto velké akce je navíc podle průzkumu nezajímají ani jako diváky.

Přitom právě do takových akcí putuje mnoho peněz od sponzorů, ale i příslušných městských částí. Paradoxně však právě takovéto masivní akce Pražany podle všeho nelákají. Ale i oni si chtějí jít zasportovat, ovšem neorganizovaně, podle svých představ a přání. Je sobota odpoledne, ideální počasí pro venkovní aktivitu. Jdete kolem volného a udržovaného hřiště, na kterém visí cedule s možností zapsat se do seznamu zájemců pro volejbalový zápas od 15 hodin. Už je tam vepsáno pět jmen, další do počtu se hodí. Připíšete se a odpoledne se těšíte na bezva hru a třeba i nové přátelé. Utopie? Nemusela by být. V dnešní době chytrých telefonů a rozvinutých sociálních sítí si lze sportování domluvit velmi rychle a jednoduše.


Stačí jen zvýšit počet dostupných volných ploch ve městě, které pro takové aktivity citelně chybí. Neorganizovaný sport by neměl být přežitek, ale cesta, jak nejen mladé lidi přimět sportovat, obzvlášť když sami chtějí. Neustále se hovoří o nutnosti podporovat v pohybu děti a mládež. Ano, je to důležité, ale nemělo by se zapomínat i na ostatní sportovní nadšence, kteří nepotřebují být nutně zapsáni v kroužku, ale chtějí mít dostatek možností pro své vlastní aktivity. Není přece nutné platit desetitisíce za členství ve sportovních oddílech, kam mimochodem třicetiletého rekreačního běžce asi těžko vezmou. Ale i pro samotné děti, které se do organizovaných kroužků nedostanou, jsou volné plochy ve městech určené ke sportování cestou, jak se nevzdávat pohybu. Přes 57 % dotazovaných je přesvědčeno, že by město mělo podporovat volnočasové aktivity dětí ve školním věku. A to maraton v ulicích hlavního města asi nebude.

Finanční prostředky, které putují do těchto komerčních sportovních akcí, by se přitom mohly použít na zvelebení a provoz hřišť či parků, na zaplacení trenéra, který by na třeba výše uvedený „spontánní“ volejbalový zápas dohlížel. Na podobném principu přitom již roky funguje například projekt We Run Prague, který organizuje společnost Nike. Ta nabízí zájemců zdarma hodiny běhu pod dohledem profesionálních trenérů. Jsou určené pro malé skupinky běžců, nikoliv pro desítky tisíc. A funguje to. Vyvrcholením těchto dílčích akcí pak byl vždy hromadný běh na 10 km Prahou, který se však počínaje letošním rokem již neuskuteční. Pro mnohé aktéry tréninkových kurzů Nike to přitom byla třešnička na dortu po jejich celoročním úsilí. Byla by velká škoda, kdyby zrušením velké akce došlo i na omezení těch menších, které svůj efekt jednoznačně ukázaly a o které byl dosud velký zájem.

Sportující mládež, jakkoliv je její podpora důležitá, však mnohdy jakékoliv jiné možnosti sportování pro jiné cílové skupiny zcela zastiňuje. Pro sportovní kluby jsou prvořadé počty členů, díky kterým získávají finanční příspěvky. Ty jdou ale mnohdy na platy funkcionářů, nikoliv na činnost pro mladé jako takovou. Zdá se, že pojem „členská základna“, je pro některé stále největší mantrou. Sportování a zdravý pohyb tím však ztrácí svůj lesk. I proto by možná bylo na čase začít hledat jiné možnosti. A Praha, jako hlavní město, jich rozhodně skýtá více než dost.

(eh, sportovnilisty.cz,foto:arch.)