Klub českých turistů byl založen 11. června 1888 tedy přesně před 135 lety skupinou vlastenců kolem Vojty Náprstka. Klub, který se stal ve sportovní historii po Sokole teprve druhou sportovní organizací, byl od začátku velice aktivní. Turisté od svého založení pomáhali svým členům třeba i tím, že zřizovali síť ubytoven a z iniciativy turistů vznikla také velmi hustá síť značených cest a později vycházela tiskem i průvodcovská literatura a mapy. Lidé také považovali a považují za čest, být členy Klubu, který v současné době sdružuje téměř 40 000 turistů z celého Česka.
Klub českých turistů, jak už víte, byl založen 11. června 1888 z iniciativy nadšenců v čele s Vilémem Kurzem st. (předseda Národní jednoty Pošumavské), Františkem Čížkem (předseda Národní jednoty Severočeské) a architektem Vratislavem Pasovským. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace sice zvolil známého cestovatele a veřejného činitele Vojtěcha Náprstka, ten však plnil svoji úlohu známé osobnosti v čele klubu, ale práci v klubu se mnoho nevěnoval a předsednické místo již po půl roce opustil na první valné hromadě Klubu českých turistů v lednu 1889.
Začátky české turistiky a Klubu českých turistů
První tři léta existence nového klubu byla obzvlášť pozoruhodná. Prvním významným činem KČT, následujícím brzy po jeho založení, se stalo na jaře r. 1889 organizování velké výpravy českých turistů na Světovou výstavu do Paříže, která byla jednou z hlavních senzací konce minulého století. Výpravy se zúčastnilo celkem 363 mužů a žen a její ohlas v české společnosti byl veliký.
S touto výpravou má spojitost i další počínání českých turistů inspirovaných Eiffelovou věží v Paříži. Turisté přišli s myšlenkou vystavět při příležitosti pražské výstavy v roce 1891 zmenšeninu (1:5) této rozhledny na Petříně, a aby k ní byl od Vltavy snadný přístup, spojit stavbu ještě s položením lanové dráhy. Když Vilém Kurz seznámil v lednu r. 1890 českou veřejnost s tímto projektem ve slavném novinovém fejetonu "Rozhledna na Petříně, obrázek z blízké budoucnosti Prahy", kde předpovídal hotové stavby na srpen 1891, připadala každému myšlenka jako fantazie, zvlášť když rozpočet činil přes 100 000 zlatých. Vedení KČT se však ihned spojilo s odborníky, předložilo veřejnosti projekty (věž o výšce 60 m s restaurací, lanová dráha s technicky zajímavým pohonem na principu převahy vody, napouštěné do nádrže vozu na horní stanici), založilo "Společenstvo s ručením omezeným", jehož předsedou se stal architekt Pasovský, vykoupilo pozemky, v otázce půjček se spojilo s Živnostenskou bankou a vypsalo podílové listy po 50 zlatých, které soukromé osoby, obchody, podniky i pražská, vinohradská a žižkovská městská rada rychle vykoupily - a mohlo se začít se stavbou.
Základy rozhledny i zemní práce na lanovce byly po tuhé zimě dohotoveny v květnu 1891, ocelová věž dostavěná 2. července 1891, když 35 montérů smontovalo díly z Českomoravské strojírny za necelé tři měsíce. Lanovka dala víc práce, vozy ze smíchovské továrny Ringhoffer vyjely na trať až 20. srpna 1891. Vilém Kurz tedy přesně předpověděl lanovku i rozhlednu, které jsou v provozu dodnes, i když vodní pohon byl později nahrazen elektrickým a věž sloužila přechodně i jiným účelům.
Od začátku Klubu se turisté snažili výstavbou chat zajistit pro své členy možností dostupného ubytování. K účastníkům pochodů tedy k pěším turistům se brzy přihlásili i lyžaři pořádající lyžařské výlety a závody. Turistům ve dvacátém století mezi světovými válkami se naskytly i další možnosti cestování a tak k již často používané železnici přišlo na řadu také využívání automobilové a autobusové dopravy.
Klub českých turistů prodělal i několik změn, například po druhé světové válce v letech, kdy se zrušily takové sportovní organizace jako je Sokol, úředně zanikl Klub českých turistů, aby pak jeho členové prakticky stejnou činnost prováděli dál v odborech turistiky, které byly součástí tělovýchovných jednot. Ten nejpočetnější odbor měla v Praze například TJ Praga, která od šedesátých let několik desetiletí vydávala každý měsíc přehled svých akcí, který byl pro Pražany k sehnání v sázkové kanceláři TJ v Žitné ulici. Tento odbor pořádal výlety i ve všední dny pro seniory a proto také měl takovou členskou základnu. Zmiňujeme se o odboru turistiky TJ Praga také proto, že zde v tamějším turistickém oddíle mládeže v tzv. Tomících vedl mladé turisty Jaroslav Foglar, který na konci osmdesátých let dokonce na výroční schůzi TJ za značného potlesku všech ostatních sportovců a činovníků převzal za práci s turistickou mládeží ocenění Československého svazu tělesné výchovy I. stupně.
Po roce 1990 byl Klub českých turistů obnoven a začal pokračovat většinou ve všech předchozích iniciativách. Klub získal zpět většinu svých chat, začal vydávat turistické mapy v měřítku 1:50 000 a pokračoval ve značení turistických cest, s kterým ostatně nepřestal ani v době, kdy Klub byl úředně zrušen.
Jak říkám..."Hlavní cíle klubu jsou od roku 1888 neměnné. Dlouhodobě zaměřujeme svoji činnost na širokou veřejnost všech věkových kategorií, na rodiny s dětmi, seniory i na zdravotně handicapované, kterým nabízíme bohatou škálu turistických aktivit. Klub podporuje aktivity studentů a turistické mládeže," řekl na slavnostním zasedání ke 135. výročí založení Klubu českých turistů jeho předseda Jiří Homolka.
K lednu 2023 bylo v Česku v terénu a na mapách vyznačeno 44 100 km pěších turistických tras, dále 40 541 km cyklotras, 556 km lyžařských tras značených lyžařskou značkou, 2 800 km jezdeckých stezek a 149 tras určených pro vozíčkáře nebo také pro rodiče s dětmi v kočárku.
Turistické značení patří k pokladům této země a je vzorem i pro zahraniční turisty a tak čeští turisté vyznačili turistické trasy třeba v rumunském Banátu, v Chorvatsku, v Brazílii nebo dokonce v Mongolsku.
Líbil se vám článek? Máte k němu nějakou připomínku nebo zajímá vás diskuse k němu? Více na facebookovém profilu webu SportovníListy.cz zde.
(Petr Skála pro SportovníListy.cz podle zprávy na webu kct.cz, foto: Petr Skála)
