Za snad jediný celosvětově uznávaný sport, který má v každé zemi spousty příznivců je považován fotbal. Možná proto, že míč není náročným sportovním nářadím a parta kluků, která  s ním kope mezi dvěma brankami se najde všude. Ale jinak má každý stát či světadíl svá specifika, která se vyvíjela po dlouhá léta a příslušná země je na ně hrdá a nedá si je za nic na světě vzít. Příkladem může být hon na lišku, který se již po staletí provozuje na anglickém venkově.

 
Tento parforsní hon je tradiční štvanice , kdy vycvičená a připravená smečka čistokrevných loveckých psů stopuje a štve lišku vypuštěnou z klece. Cílem je kořist dostihnout  a zabít nebo vyčerpat tak, aby bylo možno ji vrátit zpět  a případně znovu použít. Proti této tradici již delší dobu protestují ochránci zvířat, neboť lišky, přestože jsou škodnou zvěří už pomalu z divoké přírody mizí a hlavně způsob lovu je považován za týrání zvěře. Z těchto důvodů je někdy podoba honu pozměněna tak, že lišku představuje jeden z členů lovecké společnosti, který má na rameni připnut liščí ocas.

 
Tento sport provozuje venkovská šlechta a jedná se pro ně o prestižní záležitost, kdy každý á možnost  prokázat své schopnosti, kondici a jezdecké umění. Ochránci zvířat na to mají ovšem jiný názor, ale ani přes protesty se nezdá, že by tato tradice z dějin anglického venkova zmizela.

Foto © Depositphotos.com/cynoclub