Na Gardě začíná 24. září 2019 mistrovství světa ve windsurfingu v olympijské třídě RS:X. Na startu bude 130 mužů a 106 žen ze všech koutů světa včetně tří českých surfařů Karla Lavického, Jan Slívové a Kateřiny Švíkové. Finálové rozjížďky se pojedou v sobotu 28. září 2019.
Pro některé závodníky je tato událost především soubojem o světový titul, touží po medaili z velké regaty. Pro jiné jde především o bitvu o olympijské hry. Pro státy, které se dosud nekvalifikovaly a mezi něž patří i Česko, se zde bude přidělovat osm míst pro muže a devět míst pro ženy na olympiádu do Tokia. Ve flotile mužů jsou největšími konkurenty Karla Lavického, který už má dvě olympiády za sebou, závodníci z Koreji, Švýcarska, Běloruska či Nového Zélandu. České dvě surfařky se utkají se soupeřkami z Turecka, Peru, Řecka nebo Brazílie. Pro závodníky z už kvalifikovaných zemích, jde o souboj s ostatními členy národních týmů, protože na olympiádu může jet jen jeden muž a jedna žena z každé země.
A konečně toto mistrovství světa je také velkou šancí pro rostoucí hvězdy, které zde mohou závodit proti těm nejlepším. Udělovat se budou totiž i tituly v kategorii do 21 let a mladých závodníků a závodnic je na Gradě spousta – včetně české závodnice Kateřiny Švíkové.
Den před zahájením šampionátu byla naplánována tréninková rozjížďka, ale vítr se na známé italské jezero nedostavil, takže se nekonala. Ani předpověď na úvodní den mistrovství nevypadala moc dobře, proto byl start posunut už na dopoledne.
„Většinou se před velkým závodem motivuji a připomínám si, proč tu dřinu vlastně dělám a proč jsem s windsurfingem začala. Kdo surfuje tak skluz zná, ale ostatním bych to chtěla trochu přiblížit, co na tom vlastně tak moc zbožňuji. Stoupnu si na prkno, na tu krásnou vodní hladinu, kde se mnou houpají vlny. Přijde poryv větru, opře se do plachty, prkno pošlu po vodě do skluzu. Nohy do poutek, zaháknout do trapézu a už letím nad vodní hladinou. Jak jednoduché, ovšem to je to nejmenší. Pro mě je důležitá rychlost a maximální stoupání či odpadání po větru. Zkrátím si úvazky dle síly větru, vytočím se po směru jízdy, chytím přední rukou vytahovačku co nejdál a snažím se zaklonit, koukat nahoru a kontrolovat poryvy. Jednou nohou prkno přizvedávám – vyostřuji a druhou tlačím do flosny a snažím se kopírovat vlny a zašlapávat je. Váhu se snažím dát dopředu, zadní lem plachty položit na prkno a soustředit se na to nejdůležitější – na vítr. Když prkno letí po vodě tak, jak má, už jen vnímám tu nádheru dokonalého skluzu. Volnost, svoboda, nádherný pocit, vše řídíte jen vy. Vy a příroda. Občas se vykoupu a často pády bolí, ale i to k tomu patří," vysvětlila Jana Slívová půvab windsurfingu.
Všichni tři reprezentanti Česka se na vrchol sezony připravovali právě na Gardě, kde strávili téměř celé léto.
Pro některé závodníky je tato událost především soubojem o světový titul, touží po medaili z velké regaty. Pro jiné jde především o bitvu o olympijské hry. Pro státy, které se dosud nekvalifikovaly a mezi něž patří i Česko, se zde bude přidělovat osm míst pro muže a devět míst pro ženy na olympiádu do Tokia. Ve flotile mužů jsou největšími konkurenty Karla Lavického, který už má dvě olympiády za sebou, závodníci z Koreji, Švýcarska, Běloruska či Nového Zélandu. České dvě surfařky se utkají se soupeřkami z Turecka, Peru, Řecka nebo Brazílie. Pro závodníky z už kvalifikovaných zemích, jde o souboj s ostatními členy národních týmů, protože na olympiádu může jet jen jeden muž a jedna žena z každé země.
A konečně toto mistrovství světa je také velkou šancí pro rostoucí hvězdy, které zde mohou závodit proti těm nejlepším. Udělovat se budou totiž i tituly v kategorii do 21 let a mladých závodníků a závodnic je na Gradě spousta – včetně české závodnice Kateřiny Švíkové.
Den před zahájením šampionátu byla naplánována tréninková rozjížďka, ale vítr se na známé italské jezero nedostavil, takže se nekonala. Ani předpověď na úvodní den mistrovství nevypadala moc dobře, proto byl start posunut už na dopoledne.
Jak říkám...
„Většinou se před velkým závodem motivuji a připomínám si, proč tu dřinu vlastně dělám a proč jsem s windsurfingem začala. Kdo surfuje tak skluz zná, ale ostatním bych to chtěla trochu přiblížit, co na tom vlastně tak moc zbožňuji. Stoupnu si na prkno, na tu krásnou vodní hladinu, kde se mnou houpají vlny. Přijde poryv větru, opře se do plachty, prkno pošlu po vodě do skluzu. Nohy do poutek, zaháknout do trapézu a už letím nad vodní hladinou. Jak jednoduché, ovšem to je to nejmenší. Pro mě je důležitá rychlost a maximální stoupání či odpadání po větru. Zkrátím si úvazky dle síly větru, vytočím se po směru jízdy, chytím přední rukou vytahovačku co nejdál a snažím se zaklonit, koukat nahoru a kontrolovat poryvy. Jednou nohou prkno přizvedávám – vyostřuji a druhou tlačím do flosny a snažím se kopírovat vlny a zašlapávat je. Váhu se snažím dát dopředu, zadní lem plachty položit na prkno a soustředit se na to nejdůležitější – na vítr. Když prkno letí po vodě tak, jak má, už jen vnímám tu nádheru dokonalého skluzu. Volnost, svoboda, nádherný pocit, vše řídíte jen vy. Vy a příroda. Občas se vykoupu a často pády bolí, ale i to k tomu patří," vysvětlila Jana Slívová půvab windsurfingu.
Všichni tři reprezentanti Česka se na vrchol sezony připravovali právě na Gardě, kde strávili téměř celé léto.
(os, sailing.cz, SportovníListy.cz, foto: sailing.cz)
Email
Tisk
