Původní plán bylo probojovat se na Olympijské hry 2020 z květnové kvalifikace v Lucernu. Pro Mirku Topinkovou by to byla již pátá účast pod olympijskými kruhy. Osud však vše zařídil jinak a olympijská šampionka se místo sportovního boje těší na druhého potomka.
Nejúspěšnější veslařka české a československé historie oznámila ve čtvrtek 12. března 2020 konec své velkolepé kariéry. Nemusí však litovat! Během dvaceti let se jí podařilo vybojovat všechny významné triumfy, což se zatím žádnému jinému českému veslaři nepodařilo.
„Moje kariéra končí. V září očekáváme s manželem narození sourozence Adélky. Spousta lidí mi říkala, ať se ještě kvalifikuji na páté olympijské hry, že i to je úspěch, ale pro mě by bylo důležité jet tam s vidinou účasti ve finále, tedy s možností bojovat o medaili. A to jisté nebylo. Těhotenství je pro mě radostnější událost než kvalifikace do Tokia. Dosáhla jsem všeho, co jsem mohla, a nemám si co vyčítat. Vím, že se za svojí sportovní kariérou mohu ohlédnout a říct si: Stálo to za to!“ řekla pro svazový web českých veslařů Miroslava Topinková Knapková.
Přestože oba její rodiče veslovali a tatínek Miroslav dokonce dvakrát závodil na olympijských hrách, Mirka jejich kroky následovala až ve svých 19 letech. Do té doby se věnovala běžeckému lyžování a atletice. Do lodi se dostala trochu náhodou, když při cestování stopem potkala jednoho veslaře a ten ji přesvědčil, ať to zkusí. Veslovat začala v Lodních sportech Brno. Po roce na Brněnské přehradě přišlo stěhování do pražské Slavie, kde se jí ujal Tomáš Kacovský. Bývalý trojnásobný medailista z mistrovství světa stál po boku Mirky po celou její kariéru a pomohl jí vystoupat až na samotný vrchol.
„Mirku zdobí především obrovská vůle a píle. Ačkoliv nebyla fyzicky nejsilnější ze startovního pole, vůlí dokázala uspět,“ vyzdvihl Tomáš Kacovský největší přednosti své svěřenkyně.
První velký úspěch slavila v roce 2002, kdy vyhrála hodnocení Světového poháru, když si ve všech třech kolech SP dojela pro medaili. Celkové prvenství ve světovém poháru získala také o sedm let později. V roce 2003 se Mirka poprvé probojovala do finálového závodu mistrovství světa. V Miláně skončila těsně pod stupni vítězů a zároveň si zajistila účast na své první olympiádě. Pod pěti kruhy v Aténách 2004 opět dojela na čtvrtém místě a zářila štěstím.
„Ten začátek byl krásný. Když jsem skončila s atletikou, myslela jsem, že na olympijských hrách startovat nebudu. A pak se mi to splnilo,“ připustila Mirka Topinková, že svůj dětský sen o olympiádě téměř vzdala.
V letech 2005 a 2006 se dočkala prvních medailí z mistrovství světa. V japonském Gifu i anglickém Etonu nestačila jen na legendární Ekaterinu Karsten z Běloruska. Na další olympiádu v roce 2008 odjížděla jako jedna z favoritek. Bojovala ze všech sil, ale dojela až na 5. místě. Z této prohry se dlouho otřepávala.
„Když mi v Aténách chyběly 2s k medaili, říkala jsem si, že trochu přidám v tréninku a na další olympiádě mi medaile nemůže uniknout. Rozdíl mezi finále a medailí je ale obrovský!“ vysvětlila česká skifařka, jak těžké je vybojovat medaili, nebo dokonce vyhrát.
Částečně si spravila chuť první velkou zlatou medaili, kterou získala na zářijovém mistrovství Evropy v Aténách s velkým náskokem. Evropský šampionát ovládla ještě čtyřikrát. O rok později v Poznani přidala bronz z mistrovství světa.
V roce 2011 přišla Mirčina zlatá chvilka. Na Bledu si trpělivě počkala na svoji šanci a doveslovala pro vysněný titul mistryně světa! Konečně porazila svoji letitou soupeřku Ekaterinu Karsten.
„Tam se to protrhlo. Tohle vítězství mi možná hodně pomohlo psychicky – když se to povedlo tentokrát, tak proč by nemohlo i příště. Ale můj trenér je maximalista. Spokojený byl asi tak 5 vteřin a pak řekl: Vyhrála jsi jen o 1,5s, za rok to musí být min. o 3,5s,“ prozradila Mirka Topinková, že Tomáš Kacovský je velice náročný trenér.
Olympijské hry v Londýně, které si Mirka Knapková protrpěla, přinesly zlatou tečku. Kvůli natrženému mezižebernímu svalu zvažovala, že olympiádu vzdá. Připravit se na závody jí pomáhal také nejlepší český fyzioterapeut, profesor Pavel Kolář. Mirka však ukázala velké srdce bojovnice a v každém závodě na kanále Dorney Lake excelovala. Do finále vletěla jako uragán a suverénně si dojela pro zlatou olympijskou medaili! Tím zkompletovala svoji skvělou sbírku úspěchů.
„Za mě osobně je vítězství Mirky v Londýně a celý příběh okolo něj nejsilnějším sportovním zážitkem mého života. Jsme oba ze stejného veslařského klubu, viděl jsem den co den a rok za rokem úplně detailně, co všechno pro úspěch dělá,“ řekl Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru. „Z olympijského pohledu bychom samozřejmě byli rádi, kdyby Mirka závodila i v Tokiu, ale život přináší i radostnější a důležitější události.“
Mezi olympiádami v Londýně a Riu rozšířila Mirka svoji sbírku medailí ze světových šampionátů o další dva kousky. V roce 2013 dojela třetí v korejském Chungju a o dva roky později vybojovala stříbro na jezeře Aiguebelette v Savojských Alpách. Olympijské hry 2016 byly pro Mirku posledním závodem před mateřskou přestávkou. V Riu vyhrála finále B a domů se tak vrátila se 7. místem.
Po narození dcery Adélky se Mirka Topinková opět objevila v lodi. První sezónu se zapojila do párové čtyřky a poprvé v kariéře tak závodila na nejvyšší světové úrovni v jiné než individuální disciplíně. V roce 2019 už opět zářila na skifu. Na mistrovství Evropy v Lucernu si dojela pro svoji poslední velkou medaili. Bronz byl její devátou medailí z evropských šampionátů. Z mistrovství světa jich má 6 včetně zlaté z roku 2011.
Nyní se se slzami v očích rozloučila se svojí bohatou kariérou a těší se na další přírůstek do rodiny.
„Mirko, děkujeme Ti za všechnu radost, kterou jsi nám během své kariéry připravila. A přejeme hodně štěstí v další životní etapě!" těmito slovy poděkovali veslaři na svazovém webu Mirce Topinkové za její podíl na proslavení českého veslování.
Nejúspěšnější veslařka české a československé historie oznámila ve čtvrtek 12. března 2020 konec své velkolepé kariéry. Nemusí však litovat! Během dvaceti let se jí podařilo vybojovat všechny významné triumfy, což se zatím žádnému jinému českému veslaři nepodařilo.
Jak říkám...
„Moje kariéra končí. V září očekáváme s manželem narození sourozence Adélky. Spousta lidí mi říkala, ať se ještě kvalifikuji na páté olympijské hry, že i to je úspěch, ale pro mě by bylo důležité jet tam s vidinou účasti ve finále, tedy s možností bojovat o medaili. A to jisté nebylo. Těhotenství je pro mě radostnější událost než kvalifikace do Tokia. Dosáhla jsem všeho, co jsem mohla, a nemám si co vyčítat. Vím, že se za svojí sportovní kariérou mohu ohlédnout a říct si: Stálo to za to!“ řekla pro svazový web českých veslařů Miroslava Topinková Knapková.
Přestože oba její rodiče veslovali a tatínek Miroslav dokonce dvakrát závodil na olympijských hrách, Mirka jejich kroky následovala až ve svých 19 letech. Do té doby se věnovala běžeckému lyžování a atletice. Do lodi se dostala trochu náhodou, když při cestování stopem potkala jednoho veslaře a ten ji přesvědčil, ať to zkusí. Veslovat začala v Lodních sportech Brno. Po roce na Brněnské přehradě přišlo stěhování do pražské Slavie, kde se jí ujal Tomáš Kacovský. Bývalý trojnásobný medailista z mistrovství světa stál po boku Mirky po celou její kariéru a pomohl jí vystoupat až na samotný vrchol.
Jak říkám...
„Mirku zdobí především obrovská vůle a píle. Ačkoliv nebyla fyzicky nejsilnější ze startovního pole, vůlí dokázala uspět,“ vyzdvihl Tomáš Kacovský největší přednosti své svěřenkyně.
První velký úspěch slavila v roce 2002, kdy vyhrála hodnocení Světového poháru, když si ve všech třech kolech SP dojela pro medaili. Celkové prvenství ve světovém poháru získala také o sedm let později. V roce 2003 se Mirka poprvé probojovala do finálového závodu mistrovství světa. V Miláně skončila těsně pod stupni vítězů a zároveň si zajistila účast na své první olympiádě. Pod pěti kruhy v Aténách 2004 opět dojela na čtvrtém místě a zářila štěstím.
Jak říkám...
„Ten začátek byl krásný. Když jsem skončila s atletikou, myslela jsem, že na olympijských hrách startovat nebudu. A pak se mi to splnilo,“ připustila Mirka Topinková, že svůj dětský sen o olympiádě téměř vzdala.
V letech 2005 a 2006 se dočkala prvních medailí z mistrovství světa. V japonském Gifu i anglickém Etonu nestačila jen na legendární Ekaterinu Karsten z Běloruska. Na další olympiádu v roce 2008 odjížděla jako jedna z favoritek. Bojovala ze všech sil, ale dojela až na 5. místě. Z této prohry se dlouho otřepávala.
Jak říkám...
„Když mi v Aténách chyběly 2s k medaili, říkala jsem si, že trochu přidám v tréninku a na další olympiádě mi medaile nemůže uniknout. Rozdíl mezi finále a medailí je ale obrovský!“ vysvětlila česká skifařka, jak těžké je vybojovat medaili, nebo dokonce vyhrát.
Částečně si spravila chuť první velkou zlatou medaili, kterou získala na zářijovém mistrovství Evropy v Aténách s velkým náskokem. Evropský šampionát ovládla ještě čtyřikrát. O rok později v Poznani přidala bronz z mistrovství světa.
V roce 2011 přišla Mirčina zlatá chvilka. Na Bledu si trpělivě počkala na svoji šanci a doveslovala pro vysněný titul mistryně světa! Konečně porazila svoji letitou soupeřku Ekaterinu Karsten.
Jak říkám...
„Tam se to protrhlo. Tohle vítězství mi možná hodně pomohlo psychicky – když se to povedlo tentokrát, tak proč by nemohlo i příště. Ale můj trenér je maximalista. Spokojený byl asi tak 5 vteřin a pak řekl: Vyhrála jsi jen o 1,5s, za rok to musí být min. o 3,5s,“ prozradila Mirka Topinková, že Tomáš Kacovský je velice náročný trenér.
Olympijské hry v Londýně, které si Mirka Knapková protrpěla, přinesly zlatou tečku. Kvůli natrženému mezižebernímu svalu zvažovala, že olympiádu vzdá. Připravit se na závody jí pomáhal také nejlepší český fyzioterapeut, profesor Pavel Kolář. Mirka však ukázala velké srdce bojovnice a v každém závodě na kanále Dorney Lake excelovala. Do finále vletěla jako uragán a suverénně si dojela pro zlatou olympijskou medaili! Tím zkompletovala svoji skvělou sbírku úspěchů.
Jak říkám...
„Za mě osobně je vítězství Mirky v Londýně a celý příběh okolo něj nejsilnějším sportovním zážitkem mého života. Jsme oba ze stejného veslařského klubu, viděl jsem den co den a rok za rokem úplně detailně, co všechno pro úspěch dělá,“ řekl Jiří Kejval, předseda Českého olympijského výboru. „Z olympijského pohledu bychom samozřejmě byli rádi, kdyby Mirka závodila i v Tokiu, ale život přináší i radostnější a důležitější události.“
Mezi olympiádami v Londýně a Riu rozšířila Mirka svoji sbírku medailí ze světových šampionátů o další dva kousky. V roce 2013 dojela třetí v korejském Chungju a o dva roky později vybojovala stříbro na jezeře Aiguebelette v Savojských Alpách. Olympijské hry 2016 byly pro Mirku posledním závodem před mateřskou přestávkou. V Riu vyhrála finále B a domů se tak vrátila se 7. místem.
Po narození dcery Adélky se Mirka Topinková opět objevila v lodi. První sezónu se zapojila do párové čtyřky a poprvé v kariéře tak závodila na nejvyšší světové úrovni v jiné než individuální disciplíně. V roce 2019 už opět zářila na skifu. Na mistrovství Evropy v Lucernu si dojela pro svoji poslední velkou medaili. Bronz byl její devátou medailí z evropských šampionátů. Z mistrovství světa jich má 6 včetně zlaté z roku 2011.
Nyní se se slzami v očích rozloučila se svojí bohatou kariérou a těší se na další přírůstek do rodiny.
„Mirko, děkujeme Ti za všechnu radost, kterou jsi nám během své kariéry připravila. A přejeme hodně štěstí v další životní etapě!" těmito slovy poděkovali veslaři na svazovém webu Mirce Topinkové za její podíl na proslavení českého veslování.
(vh, SportovníListy.cz, Český veslařský svaz, foto: Petr Skála)
Email
Tisk
