„A zejména špunty do uší a sluchátka. To bude zásadní, aby všichni přežili,“ říkal se smíchem kanoista Filip Dvořák. S parťákem Jaroslavem Radoněm a trenérem a otcem Liborem Dvořákem totiž stráví 66 dní přípravou v Newportu a v Chula Vistě.
„Takhle dlouho jsme na soustředění ještě nebyli. Ale nevíme, kolik olympiád nás ještě čeká. Buďme realisté, možná je to poslední šance, tak pro to musíme udělat maximum,“ dodal Jaroslav Radoň.
Pokud totiž deblkanoisté chtějí na olympijské hry v Riu de Janeiru, musejí se na ně probojovat z květnové dokvalifikace v Duisburgu. Proto vyrážejí do zámoří na konci ledna a vrátí se až na začátku dubna. Větší část pobytu v USA stráví také s kajakářkou Lucií Matouškovou v Newportu u rodiny Corlissových. „Máme ohromnou výhodu v tom, že tam jedeme za známými a kamarády, u kterých i bydlíme. Potkáme se s lidmi, které jsme rok neviděli. Máme s nimi co probrat a o čem se bavit,“ řekl Filip Dvořák.
V tradiční tréninkové destinaci budou bronzoví medailisté z mistrovství světa 2013 trénovat hlavně na singlkanoích. „Máme za sebou skoro dva měsíce suché přípravy bez pádlování na vodě, tedy relativně dost lyžování, běhání, plavání, posilovny, pádlování na trenažéru. Po fyzické stránce jsme připravení. V Newportu uděláme základ na singlech, potřebujeme najezdit objemy a trochu se do toho dostat,“ líčil Dvořák.
Z Newportu, kde se jako obvykle potkají také se slovenskými kajakáři, se pak přesunou do tréninkového centra v Chula Vistě, kde se tou dobou už budou připravovat bronzoví olympijští medailisté ze čtyřkajaku Daniel Havel, Lukáš Trefil, Josef Dostál a Jan Štěrba i další špičkoví čeští kajakáři. Pro deblkanoisty však nebude setkání s nimi jen rozptýlením „ponorkové nemoci“. Půjde hlavně o společný trénink.
„Málokdy se nám povede, že bychom na deblkanoi jezdili proti někomu. V létě nám dělal sparing kajakář Pavel Davídek, což bylo super, ale takhle z jara jsme jezdili jen sami. Tohle bude důležitý faktor směrem ke kvalifikaci,“ řekl Filip Dvořák. Jaroslav Radoň dodal: „Doufáme, že nám to dost pomůže.“
Háček posádky si na dlouhý pobyt za mořem bere oblíbenou muziku a také několik knížek. „Hudba je pro mě nejlepší relax. A začal jsem docela číst, takže si s sebou vezmu radši víc knížek než méně,“ řekl Radoň. Ačkoli si je vědom toho, že letošní boj o olympiádu může být poslední, je v klidu.
„Poslední dva roky jsme to brali hodně vážně, v přípravě jsme občas měli nějaké problémy, takže se nám už pak v konci nedařilo. Paradoxně si myslím, že by nám mohlo pomoci, že jsme olympiádu nevyjeli,“ řekl Radoň. „Zdá se mi, že příprava probíhá úplně nejvíc v pohodě. Navíc poslední reprezentační testy ukázaly, že jsme na tom nejlépe, co jsme kdy byli. A hlavně: funguje to a baví nás to. Mám z toho dobrý pocit. A ten je základem dobrého výsledku.“