Jiří Kejval je pro Českou unii sportu nedůvěryhodnou osobou pro další vedení Českého olympijského výboru.
Takový signál vyslali zástupci sportovních svazů, klubů a tělovýchovných jednot v únorovém usnesení výkonného výboru České unie sportu. A to více jak půl roku po valné hromadě České unie sportu, která vyzvala Český olympijský výbor ke změnám stanov.
Předseda Jiří Kejval na jakékoliv výzvy ke změně stanov nereagoval, stejně jako tři roky předtím. Výkonný výbor České unie sportu vycházel i z právních analýz, které poukazují na prokorupční jednání, porušování interních předpisů Českého olympijského výboru a etického kodexu MOV. Účastníkům volebního pléna Českého olympijského výboru doporučuje volit do vedení a orgánů kandidáty, kteří mají v programu nápravu stávajících nedostatků a nasměrování k hlavnímu poslání zajistit zázemí na olympijských hrách a pracovat ve prospěch národních sportovních svazů.
Výkonný výbor České unie sportu se zaobíral vztahy s Českým olympijským výborem podrobně a hlouběji přes půl roku. Vedení České unie sportu k tomu téměř jednomyslně vyzvali zástupci TJ/SK a svazů na loňské valné hromadě České unie sportu. Podnětem byla netečnost předsedy Jiřího Kejvala k opakovaným výzvám na demokratizaci řízení olympijského výboru a transparentní informování členů o jeho hospodaření. A to i od členů výkonného výboru Českého olympijského výboru.
Jak říkám...
„Jiřímu Kejvalovi se v období 2012-2020 nepodařilo semknout sportovní prostředí a zavést rovnoprávné postavení členů Českého olympijského výboru. Jeho ohýbání stanov, zákulisní praktiky, manipulace a nepřímé jednání nedává naději nasměrovat Český olympijský výbor zpět k jeho původnímu poslání. Vyhýbání se požadavkům členů, autoritářský přístup, snižování podpory svazů na úkor nárůstu nákladů na vlastní provoz, to by neměla být vizitka předsedy takové organizace. Je zřetelné, že problém netkví v Českém olympijském výboru jako takovém, ale v tom, jak je řízen,“ prohlásil, místopředseda České unie sportu Marek Hájek..
Členům výkonného výboru České unie sportu byla mimo jiné předložena právní stanoviska advokátní kanceláře Rychetský, Hlaváček, Krampera. Podle nich došlo ze strany Jiřího Kejvala k prokorupčnímu jednáním spočívajícímu v opakovaném poskytování neopodstatněného plnění ze strany Českého olympijského výboru úředníkům státní správy. Tím došlo k porušení Olympijské charty a Etického kodexu Mezinárodního olympijského výboru. Stejné znaky naplňuje i obcházení pravomocí Pléna nebo Výkonného výboru Českého olympijského výboru i fakt, že statutární orgán Českého olympijského výboru je pouze jedna osoba – jeho předseda.
Zvaní úředníků MŠMT je v rozporu s Olympijskou chartou
Účast na atraktivních výjezdech do zahraničí a servis pro řadové úředníky MŠMT, kteří rozhodovali o dotacích pro střešní organizace, jsou dokumentované. Olympijských her a jiných olympijských akcí se účastnilo v letech 2012-2017 na pozvání Českého olympijského výboru celkem 19 státních úředníků, kteří nebyli součástí oficiální české výpravy. Výbor jim přesto hradil dopravu, ubytování, vstupenky na sportoviště a oblečení z olympijské kolekce.
Jak je napsáno...
„S ohledem na skutečnost, že pozvané osoby byly povětšinou zaměstnanci MŠMT z odboru sportu, kteří se podílí na rozhodování o přidělování finanční podpory sportu ze státního rozpočtu na základě Zákona o podpoře sportu, Koncepce podpory sportu MŠMT, lze uvažovat, že přijetím uvedeného plnění se zaměstnanci ministerstva MŠMT dostali do střetu zájmů. Přijetí plnění mohlo mít vliv na jejich následné rozhodování o stanovení pravidel pro podporu sportu a pro financování činnosti samotného Českého olympijského výboru “ píše se ve stanovisku advokátní kanceláře.
Zmanipulované stanovy Českého olympijského výboru
Česká unie sportu je jedním z členů Českého olympijského výboru. Jenže největší sportovní spolek a s ním řada dalších se nemůže účastnit volebního Pléna Českého olympijského výboru, a to navzdory faktu, že byl jeden ze zakládajících členů. Tento stav způsobují stanovy Českého olympijského výboru a navazující rozhodnutí nižších orgánů, než je Plénum. Řada voličů v něm je de facto jmenovaná a část je na činnosti olympijského výboru závislá v rámci organizačních složek a komisí, jejichž personální složení nemohou členové Českého olympijského výboru ovlivnit. Tito zástupci mají volební právo.
Jak říkám...
„Je to, jako kdybychom si v rámci struktur České unie sportu založili komisi pro podporu současného předsedy Jansty a těmto nečlenům České unie sportu dali volební právo. Velká část členů Českého olympijského výboru – včetně těch zakládajících – byla rozhodnutím Výkonného výboru, tedy nikoliv nejvyšším orgánem, odsunuta do pozic, kdy nemá možnost účastnit se Pléna a volit. O změnách se Jiří Kejval přes řadu výzev odmítá čtyři roky bavit a strká před těmito otázkami hlavu do písku,“ potvrdil Marek Hájek.
Navíc statutární orgán Českého olympijského výboru je jednočlenný, což je v kontextu podobných velkých spolků v České republice a v zahraničí raritou. Tato organizační struktura je podle advokátní kanceláře v rozporu s Etickým kodexem MOV.
Jak je napsáno...
„Platí obecné pravidlo, že je třeba se vyhnout individuálnímu podpisu závazných povinností organizace,“ píše se v odborném stanovisku.
Finanční příspěvky svazům se snižují
Za vedení Jiřího Kejvala se zásadně snížil podíl finančních příspěvků sportovním svazům cestou akciové společnosti Česká olympijská, tedy z olympijského marketingu. Podíl plnění ve prospěch svazů činí jen 3,1 % z výkonů společnosti oproti 23,4 % v období před nástupem Kejvala do funkce předsedy Českého olympijského výboru. Finanční příspěvky svazům cestou České olympijské klesly za jeho předsednictví (2013–2020) o 149,43 milionů korun, tedy o 79 procent. Přitom astronomicky vzrostly náklady na jeho sekretariát ze 158 na 289,5 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy pro sportovní svazy od Karla Bauera, končícího člena výkonného výboru Českého olympijského výboru.
Jak říkám...
„Z činnosti České olympijské se stalo jakési uzavřené marketingové perpetuum mobile, kde částky vydávané na marketingové projekty se vlastně kryjí s výkony společnosti, a pro činnost sportovních svazů mají minimální význam. Nejhorší na tom je, že nevíme přesně, kam ty peníze zmizely. Přitom je mohly svazy použít na přípravu reprezentantů na olympijské hry nebo na světové či evropské šampionáty,“ popsal Marek Hájek.
Dokument Výkonného výboru České unie sportu shrnuje hlavní výhrady vůči jednání Jiřího Kejvala, jako jediného statutárního zástupce Českého olympijského výboru, kvůli nimž není pro Českou unii sportu důvěryhodnou a způsobilou osobou pro další vedení Českého olympijského výboru:
1. manipulativní a diskriminační stanovy Českého olympijského výboru;
2. autoritářský styl řízení, nerespektování spolkové demokracie, neopodstatněné napadání ČUS v médiích;
3. enormně rostoucí náklady na sekretariát a aparát Českého olympijského výboru;
4. rapidně se snižující průměrný podíl příspěvků sportovním svazům;
5. hmotná plnění státním úředníkům, kteří měli na starosti dotace (zvaní na akce a další služby);
6. přihlášení se ke škodě Českého olympijského výboru, která nevznikla;
7. nepravdivě a zmatečně uváděná členská základna Českého olympijského výboru (zejména v dotačním řízení);
8. zmařené prostředky na projekt Centrální evidence sportovců;
9. nezdařený a drahý záměr Českého olympijského výboru o záchranu areálu skokanských můstků v Harrachově.
Takový signál vyslali zástupci sportovních svazů, klubů a tělovýchovných jednot v únorovém usnesení výkonného výboru České unie sportu. A to více jak půl roku po valné hromadě České unie sportu, která vyzvala Český olympijský výbor ke změnám stanov.
Předseda Jiří Kejval na jakékoliv výzvy ke změně stanov nereagoval, stejně jako tři roky předtím. Výkonný výbor České unie sportu vycházel i z právních analýz, které poukazují na prokorupční jednání, porušování interních předpisů Českého olympijského výboru a etického kodexu MOV. Účastníkům volebního pléna Českého olympijského výboru doporučuje volit do vedení a orgánů kandidáty, kteří mají v programu nápravu stávajících nedostatků a nasměrování k hlavnímu poslání zajistit zázemí na olympijských hrách a pracovat ve prospěch národních sportovních svazů.
Výkonný výbor České unie sportu se zaobíral vztahy s Českým olympijským výborem podrobně a hlouběji přes půl roku. Vedení České unie sportu k tomu téměř jednomyslně vyzvali zástupci TJ/SK a svazů na loňské valné hromadě České unie sportu. Podnětem byla netečnost předsedy Jiřího Kejvala k opakovaným výzvám na demokratizaci řízení olympijského výboru a transparentní informování členů o jeho hospodaření. A to i od členů výkonného výboru Českého olympijského výboru.
Jak říkám...
„Jiřímu Kejvalovi se v období 2012-2020 nepodařilo semknout sportovní prostředí a zavést rovnoprávné postavení členů Českého olympijského výboru. Jeho ohýbání stanov, zákulisní praktiky, manipulace a nepřímé jednání nedává naději nasměrovat Český olympijský výbor zpět k jeho původnímu poslání. Vyhýbání se požadavkům členů, autoritářský přístup, snižování podpory svazů na úkor nárůstu nákladů na vlastní provoz, to by neměla být vizitka předsedy takové organizace. Je zřetelné, že problém netkví v Českém olympijském výboru jako takovém, ale v tom, jak je řízen,“ prohlásil, místopředseda České unie sportu Marek Hájek..
Členům výkonného výboru České unie sportu byla mimo jiné předložena právní stanoviska advokátní kanceláře Rychetský, Hlaváček, Krampera. Podle nich došlo ze strany Jiřího Kejvala k prokorupčnímu jednáním spočívajícímu v opakovaném poskytování neopodstatněného plnění ze strany Českého olympijského výboru úředníkům státní správy. Tím došlo k porušení Olympijské charty a Etického kodexu Mezinárodního olympijského výboru. Stejné znaky naplňuje i obcházení pravomocí Pléna nebo Výkonného výboru Českého olympijského výboru i fakt, že statutární orgán Českého olympijského výboru je pouze jedna osoba – jeho předseda.
Zvaní úředníků MŠMT je v rozporu s Olympijskou chartou
Účast na atraktivních výjezdech do zahraničí a servis pro řadové úředníky MŠMT, kteří rozhodovali o dotacích pro střešní organizace, jsou dokumentované. Olympijských her a jiných olympijských akcí se účastnilo v letech 2012-2017 na pozvání Českého olympijského výboru celkem 19 státních úředníků, kteří nebyli součástí oficiální české výpravy. Výbor jim přesto hradil dopravu, ubytování, vstupenky na sportoviště a oblečení z olympijské kolekce.
Jak je napsáno...
„S ohledem na skutečnost, že pozvané osoby byly povětšinou zaměstnanci MŠMT z odboru sportu, kteří se podílí na rozhodování o přidělování finanční podpory sportu ze státního rozpočtu na základě Zákona o podpoře sportu, Koncepce podpory sportu MŠMT, lze uvažovat, že přijetím uvedeného plnění se zaměstnanci ministerstva MŠMT dostali do střetu zájmů. Přijetí plnění mohlo mít vliv na jejich následné rozhodování o stanovení pravidel pro podporu sportu a pro financování činnosti samotného Českého olympijského výboru “ píše se ve stanovisku advokátní kanceláře.
Zmanipulované stanovy Českého olympijského výboru
Česká unie sportu je jedním z členů Českého olympijského výboru. Jenže největší sportovní spolek a s ním řada dalších se nemůže účastnit volebního Pléna Českého olympijského výboru, a to navzdory faktu, že byl jeden ze zakládajících členů. Tento stav způsobují stanovy Českého olympijského výboru a navazující rozhodnutí nižších orgánů, než je Plénum. Řada voličů v něm je de facto jmenovaná a část je na činnosti olympijského výboru závislá v rámci organizačních složek a komisí, jejichž personální složení nemohou členové Českého olympijského výboru ovlivnit. Tito zástupci mají volební právo.
Jak říkám...
„Je to, jako kdybychom si v rámci struktur České unie sportu založili komisi pro podporu současného předsedy Jansty a těmto nečlenům České unie sportu dali volební právo. Velká část členů Českého olympijského výboru – včetně těch zakládajících – byla rozhodnutím Výkonného výboru, tedy nikoliv nejvyšším orgánem, odsunuta do pozic, kdy nemá možnost účastnit se Pléna a volit. O změnách se Jiří Kejval přes řadu výzev odmítá čtyři roky bavit a strká před těmito otázkami hlavu do písku,“ potvrdil Marek Hájek.
Navíc statutární orgán Českého olympijského výboru je jednočlenný, což je v kontextu podobných velkých spolků v České republice a v zahraničí raritou. Tato organizační struktura je podle advokátní kanceláře v rozporu s Etickým kodexem MOV.
Jak je napsáno...
„Platí obecné pravidlo, že je třeba se vyhnout individuálnímu podpisu závazných povinností organizace,“ píše se v odborném stanovisku.
Finanční příspěvky svazům se snižují
Za vedení Jiřího Kejvala se zásadně snížil podíl finančních příspěvků sportovním svazům cestou akciové společnosti Česká olympijská, tedy z olympijského marketingu. Podíl plnění ve prospěch svazů činí jen 3,1 % z výkonů společnosti oproti 23,4 % v období před nástupem Kejvala do funkce předsedy Českého olympijského výboru. Finanční příspěvky svazům cestou České olympijské klesly za jeho předsednictví (2013–2020) o 149,43 milionů korun, tedy o 79 procent. Přitom astronomicky vzrostly náklady na jeho sekretariát ze 158 na 289,5 milionu korun. Vyplývá to ze zprávy pro sportovní svazy od Karla Bauera, končícího člena výkonného výboru Českého olympijského výboru.
Jak říkám...
„Z činnosti České olympijské se stalo jakési uzavřené marketingové perpetuum mobile, kde částky vydávané na marketingové projekty se vlastně kryjí s výkony společnosti, a pro činnost sportovních svazů mají minimální význam. Nejhorší na tom je, že nevíme přesně, kam ty peníze zmizely. Přitom je mohly svazy použít na přípravu reprezentantů na olympijské hry nebo na světové či evropské šampionáty,“ popsal Marek Hájek.
Dokument Výkonného výboru České unie sportu shrnuje hlavní výhrady vůči jednání Jiřího Kejvala, jako jediného statutárního zástupce Českého olympijského výboru, kvůli nimž není pro Českou unii sportu důvěryhodnou a způsobilou osobou pro další vedení Českého olympijského výboru:
1. manipulativní a diskriminační stanovy Českého olympijského výboru;
2. autoritářský styl řízení, nerespektování spolkové demokracie, neopodstatněné napadání ČUS v médiích;
3. enormně rostoucí náklady na sekretariát a aparát Českého olympijského výboru;
4. rapidně se snižující průměrný podíl příspěvků sportovním svazům;
5. hmotná plnění státním úředníkům, kteří měli na starosti dotace (zvaní na akce a další služby);
6. přihlášení se ke škodě Českého olympijského výboru, která nevznikla;
7. nepravdivě a zmatečně uváděná členská základna Českého olympijského výboru (zejména v dotačním řízení);
8. zmařené prostředky na projekt Centrální evidence sportovců;
9. nezdařený a drahý záměr Českého olympijského výboru o záchranu areálu skokanských můstků v Harrachově.
(Jiří Uhlíř, Česká unie sportu, SportovníListy.cz, foto: Petr Skála)
Email
Tisk
