V hotelu Ambassador – Zlatá Husa proběhl první listopadovou sobotu galavečer při příležitosti vyhlášení ankety Českého atletického svazu Atlet roku 2021. Králem uplynulé atletické sezóny se stal stříbrný olympijský medailista v hodu oštěpem Jakub Vadlejch. Trenérem roku byl oceněn Jan Železný. Kategorii junior roku ovládl desetibojař František Doubek a objevem roku se stal kladivář Jan Doležálek.
Jakub Vadlejch je prvním mužským vítězem Atleta roku od roku 2006, kdy převzal korunu pro krále sezóny desetibojař Roman Šebrle. Svěřenec Jana Železného se raduje z vítězství v anketě vůbec poprvé v kariéře. Dosud byl nejlépe druhý v letech 2017 a 2019. V TOP 10 se ale nachází už popáté v řadě. Jeho triumf je naprosto zasloužený. Byl totiž nejúspěšnějším českým atletem na olympijských hrách v Tokiu, kde získal stříbrnou medaili v sezónním výkonu 86.67 a nestačil pouze na vítězného Inda Neeraje Chopru. Jakubovi se dařilo také v rámci Diamantové ligy. Na mítinku v Lausanne byl druhý a v curyšském finále obsadil třetí příčku. Vždy hodil za 85 metrů. To se mu v sezóně podařilo celkem čtyřikrát.
Český oštěp měl opět skvělou sezónu a důkazem toho je i Vítězslav Veselý. Ten se vrací do elitní desítky Atleta roku po pěti letech a hned vyrovnal druhým místem své maximum v této anketě. Stejného umístění dosáhl i v letech 2013 a 2014. Víťa prodal v osmatřiceti letech své bohaté zkušenosti a v olympijském finále si vyházel bronz ve svém nejlepším výkonu za posledních šest let 85.44. Navázal tak na bronzový olympijský úspěch z her v Londýně 2012. Tentokrát si ovšem mohl oslavy užít přímo na stadionu. Bronz z Londýna totiž získal až dodatečně po diskvalifikaci jednoho ze soupeřů. Patřil také mezi hlavní opory českého týmu na mistrovství Evropy družstev v rumunské Kluži, kde přispěl k postupu našeho družstva zpět mezi elitu druhým místem. Velmi solidně závodil také v Diamantové lize, kde mu jen těsně unikl postup do finálového klání. Letos je to již jeho sedmé umístění v TOP 10 Atleta roku.
Potřetí za sebou obsadil pomyslnou bronzovou pozici český koulařský rekordman Tomáš Staněk. Celkem figuruje v první desítce Atleta počtvrté. Tomášovi se dařilo zejména v halové sezóně, kde se v polské Toruni stal mistrem Evropy. Triumf si zajistil výkonem 21.62. Jednalo se už o jeho čtvrtý cenný kov z halového mezinárodního vrcholu v řadě. Ovšem i pod otevřeným nebem dokazoval, že patří do užší světové špičky. Zvítězil na mistrovství Evropy družstev v Kluži a reprezentoval nás i na olympijských hrách v Tokiu. V nesmírně nabité soutěži ovšem skončila jeho cesta v kvalifikaci a z Japonska si odvezl sedmnácté místo.
Kristiina Mäki se probila do elitní desítky Atleta roku vůbec poprvé v kariéře. Dosud bylo jejím maximem jedenácté místo z roku 2019. Pro letošní ročník si ovšem výrazně polepšila a není divu. Její příběh je vskutku jedinečný. Na olympijských hrách v Tokiu se postarala o největší atletické překvapení, když pouhých sedm měsíců po porodu syna Kaapa se dokázala zázračně dostat do životní formy a postoupit na trati 1500 metrů až do olympijského finále, ve kterém obsadila třinácté místo. Svůj semifinálový postup navíc ozdobila novým českým rekordem 4:01.23.
Oštěpařka Nikola Ogrodníková už v minulosti okusila, jaké to je vyhrát tuto anketu. Stalo se tak v roce 2018, kdy zvítězila hlavně díky stříbru na mistrovství Evropy v Berlíně. Letos jí patří pátá příčka, čímž zopakovala své umístění z před dvou let. Nikola předváděla v průběhu sezóny vyrovnané výkony. Nejdále hodila na Zlaté tretře v Ostravě, kde byla druhá za 65.13 a ve světových tabulkách tohoto roku figuruje na šesté pozici. Při mistrovství Evropy družstev v Kluži připsala na konto českého týmu plný bodový zisk za první místo a s velkými nadějemi odlétala i na olympijské hry v Tokiu. Zde prožila zklamání, když se jí nepodařilo postoupit do finále a byla šestnáctá. Chuť si alespoň částečně spravila ve finále Diamantové ligy, kde si vyházela pěkné třetí místo.
Čtvrtkařka Lada Vondrová nakoukla do elitní desítky Atleta roku podruhé v kariéře a stejně jako v roce 2019 skončila šestá. Ve svých dvaadvaceti letech má již zkušeností na rozdávání. Na halovém mistrovství Evropy v Toruni jí unikl postup do semifinále smolně jen o setinky. V průběhu letní sezónu však měla mnohem více štěstí. Na mistrovství Evropy družstev v Kluži doběhla druhá za hvězdnou Nizozemkou Femke Bolovou. Zatím svého životního úspěchu pak dosáhla na mistrovství Evropy do 23 let v estonském Tallinnu, kde po napínavém souboji s reprezentační kolegyní Barborou Malíkovou zvítězila v novém osobním rekordu 51.19. K tomu ještě přidala druhé zlato se štafetou na 4x400 metrů. Neztratila se ani na olympijských hrách v Tokiu, kde si ještě o kousek posunula své kariérní maximum na 51.14, díky čemuž postoupila do semifinále, což pro ni byl beze sporu úspěch.
Barbora Špotáková je v mnoha ohledech rekordmankou Atleta roku. Tuto anketu dokázala v minulosti vyhrál už devětkrát a letos je to už její čtrnácté umístění v TOP 10. Chyběla pouze v letech 2013 a 2018, kdy byla na mateřské pauze. V tomto roce jí v konečném hodnocení patří sedmá příčka. Vůbec nejpovedenější závod sezóny prožila na mítinku Diamantové ligy ve svém oblíbeném Monaku, kde zaznamenala díky hodu na 63.08 již své jedenadvacáté vítězství v rámci tohoto nejprestižnějšího atletického seriálu. Na olympijských hrách usilovala o zisk čtvrtého cenného kovu v řadě. To se jí bohužel nepodařilo, když skončila před branami finále na čtrnáctém místě. V curyšském finále Diamantové ligy pak byla čtvrtá.
Stejně jako její velká soupeřka i kamarádka Kristiina Mäki, je i Diana Mezuliáníková poprvé v první desítce Atleta roku. Osmým místem je tak odměněna za skvělé výkony, které v uplynulé sezóně předváděla. Na mistrovství Evropy družstev v Kluži patřila mezi největší opory, když byla třetí na patnáctistovce a čtvrtá na osmistovce. Úspěšně nás pak reprezentovala i na olympijských hrách v Tokiu. Při své premiéře pod pěti kruhy se jí podařilo postoupit do semifinále, když si hned dvakrát posunula osobní rekord až na 4:03.70. Parádní forma jí vydržela i po návratu z Japonska. Na mítinku v rakouském Andorfu útočila na trati 1000 metrů na národní historické maximum někdejší půlkařské mistryně světa Ludmily Formanové a časem 2:35.84 za ním zaostala jen o 78 setin.
Barbora Malíková se stala Objevem roku v roce 2017 a letos poprvé nakoukla i do elitní desítky, když obsadila deváté místo. Největší zásluhu na tom má její vystoupení na mistrovství Evropy do 23 let v Tallinnu, kde si doběhla pro stříbro za vítěznou Ladou Vondrovou a byla finišmankou zlaté štafety na 4x400 metrů, kterou v cílové rovince vytáhla ze čtvrté pozice až na vrchol. Ještě předtím získala v pouhých devatenácti letech již svůj třetí titul mistryně České republiky. Ve Zlíně i v Tallinnu zaběhla totožně 51.23, což je hodnota jejího aktuálního osobního rekordu. Zazávodila si také na olympijských hrách v Tokiu, kdy skončila její cesta v rozběhu.
Tyčkařka Amálie Švábíková byla v roce 2018 vyhlášena juniorkou roku a v hlavní kategorii obsadila desáté místo, které jí patří i pro sezónu 2021. Své nejlepší vystoupení sezóny si nechala na ten nejlepší moment. Na mistrovství Evropy do 23 let v Tallinnu odlétala jako obhájkyně stříbra z předešlého kontinentálního šampionátu této kategorie a v Estonsku byla ještě úspěšnější, když se jako jediná z celého startovního pole úspěšně přenesla přes 450 centimetrů, což pro ni znamenalo zisk zlaté medaile a titul mistryně Evropy. Navázala tak na svůj zlatý úspěch z mistrovství světa juniorů ve finském Tampere.
Junior roku – František Doubek
Ocenění pro juniora roku získal desetibojař František Doubek. Ten prožil opravdu zajímavou sezónu. Jako favorit na cenný kov odlétal už na mistrovství Evropy juniorů v Tallinnu. Zde ho však o medaili připravila diskvalifikace v běhu na 400 metrů, po které svěřenec trenéra Miroslava Ruckého neskrýval zklamání. Vše si ovšem vynahradil na světovém šampionátu stejné kategorie v keňském Nairobi. Zde totiž nenašel přemožitele a triumfoval v novém českém juniorském rekordu 8169 bodů. Navázal tak na zlatý úspěch svého předchůdce Jiřího Sýkory, který opanoval MSJ v Eugene 2014. Právě Sýkorův rekordní zápis Doubek překonal o 34 bodů a v historických světových tabulkách kategorie do 20 let se posunul na čtvrté místo.
Objev roku – Jan Doležálek
Objevem sezóny 2021 se stal kladivář Jan Doležálek. Borec, který se připravuje pod vedením trenérského dua Iva Tlapáková a Jan Touš si vedl velmi dobře už na mistrovství Evropy juniorů v Tallinnu, kde skončil pátý. Přesto sám po soutěži přiznal, že pomýšlel o něco výše. Své ambice pak beze zbytku naplnil na mistrovství světa do 20 let v Nairobi, kde dvakrát posunul hodnotu svého vlastního juniorského národního rekordu až na 77.83 a právě tímto výkonem si zajistil titul juniorského mistra světa.
Trenér roku – Jan Železný
Kategorie trenér roku má svého absolutního rekordmana. Stal se jím Jan Železný. Oštěpařský mág ovládl tuto anketu už pošesté ve své trenérské kariéře. Dosud se dělil s pěti triumfy o tento primát s dalšími dvěma trenérskými legendami Daliborem Kupkou a Rudolfem Černým. Jan Železný v letošní sezóně dovedl Jakuba Vadlejcha k olympijskému stříbru a třetímu místu v Diamantové lize. Stejného umístění v tomto seriálu dosáhla také jeho další svěřenkyně Nikola Ogrodníková. Kromě šesti trenérských ocenění, opanoval Jan Železný anketu Atlet roku také sedmkrát jako závodník.
Skoro celá desítka atletů roku 2021 pohromadě
Jan Železný a Jakub Vadlejch
Tady jsou skoro všichni ocenění závodníci a závodnice včetně nadějných nadějí české atletiky
Atlet roku 2021 – TOP 10
Jakub Vadlejch 1609 bodů
Vítězslav Veselý 1444 bodů
Tomáš Staněk 1120 bodů
Kristiina Mäki 1116 bodů
Nikola Ogrodníková 714 bodů
Lada Vondrová 703 bodů
Barbora Špotáková 594
Diana Mezuliáníková 365 bodů
Barbora Malíková 246 bodů
Amálie Švábíková 243 bodů
Jakub Vadlejch je prvním mužským vítězem Atleta roku od roku 2006, kdy převzal korunu pro krále sezóny desetibojař Roman Šebrle. Svěřenec Jana Železného se raduje z vítězství v anketě vůbec poprvé v kariéře. Dosud byl nejlépe druhý v letech 2017 a 2019. V TOP 10 se ale nachází už popáté v řadě. Jeho triumf je naprosto zasloužený. Byl totiž nejúspěšnějším českým atletem na olympijských hrách v Tokiu, kde získal stříbrnou medaili v sezónním výkonu 86.67 a nestačil pouze na vítězného Inda Neeraje Chopru. Jakubovi se dařilo také v rámci Diamantové ligy. Na mítinku v Lausanne byl druhý a v curyšském finále obsadil třetí příčku. Vždy hodil za 85 metrů. To se mu v sezóně podařilo celkem čtyřikrát.
Český oštěp měl opět skvělou sezónu a důkazem toho je i Vítězslav Veselý. Ten se vrací do elitní desítky Atleta roku po pěti letech a hned vyrovnal druhým místem své maximum v této anketě. Stejného umístění dosáhl i v letech 2013 a 2014. Víťa prodal v osmatřiceti letech své bohaté zkušenosti a v olympijském finále si vyházel bronz ve svém nejlepším výkonu za posledních šest let 85.44. Navázal tak na bronzový olympijský úspěch z her v Londýně 2012. Tentokrát si ovšem mohl oslavy užít přímo na stadionu. Bronz z Londýna totiž získal až dodatečně po diskvalifikaci jednoho ze soupeřů. Patřil také mezi hlavní opory českého týmu na mistrovství Evropy družstev v rumunské Kluži, kde přispěl k postupu našeho družstva zpět mezi elitu druhým místem. Velmi solidně závodil také v Diamantové lize, kde mu jen těsně unikl postup do finálového klání. Letos je to již jeho sedmé umístění v TOP 10 Atleta roku.
Potřetí za sebou obsadil pomyslnou bronzovou pozici český koulařský rekordman Tomáš Staněk. Celkem figuruje v první desítce Atleta počtvrté. Tomášovi se dařilo zejména v halové sezóně, kde se v polské Toruni stal mistrem Evropy. Triumf si zajistil výkonem 21.62. Jednalo se už o jeho čtvrtý cenný kov z halového mezinárodního vrcholu v řadě. Ovšem i pod otevřeným nebem dokazoval, že patří do užší světové špičky. Zvítězil na mistrovství Evropy družstev v Kluži a reprezentoval nás i na olympijských hrách v Tokiu. V nesmírně nabité soutěži ovšem skončila jeho cesta v kvalifikaci a z Japonska si odvezl sedmnácté místo.
Kristiina Mäki se probila do elitní desítky Atleta roku vůbec poprvé v kariéře. Dosud bylo jejím maximem jedenácté místo z roku 2019. Pro letošní ročník si ovšem výrazně polepšila a není divu. Její příběh je vskutku jedinečný. Na olympijských hrách v Tokiu se postarala o největší atletické překvapení, když pouhých sedm měsíců po porodu syna Kaapa se dokázala zázračně dostat do životní formy a postoupit na trati 1500 metrů až do olympijského finále, ve kterém obsadila třinácté místo. Svůj semifinálový postup navíc ozdobila novým českým rekordem 4:01.23.
Oštěpařka Nikola Ogrodníková už v minulosti okusila, jaké to je vyhrát tuto anketu. Stalo se tak v roce 2018, kdy zvítězila hlavně díky stříbru na mistrovství Evropy v Berlíně. Letos jí patří pátá příčka, čímž zopakovala své umístění z před dvou let. Nikola předváděla v průběhu sezóny vyrovnané výkony. Nejdále hodila na Zlaté tretře v Ostravě, kde byla druhá za 65.13 a ve světových tabulkách tohoto roku figuruje na šesté pozici. Při mistrovství Evropy družstev v Kluži připsala na konto českého týmu plný bodový zisk za první místo a s velkými nadějemi odlétala i na olympijské hry v Tokiu. Zde prožila zklamání, když se jí nepodařilo postoupit do finále a byla šestnáctá. Chuť si alespoň částečně spravila ve finále Diamantové ligy, kde si vyházela pěkné třetí místo.
Čtvrtkařka Lada Vondrová nakoukla do elitní desítky Atleta roku podruhé v kariéře a stejně jako v roce 2019 skončila šestá. Ve svých dvaadvaceti letech má již zkušeností na rozdávání. Na halovém mistrovství Evropy v Toruni jí unikl postup do semifinále smolně jen o setinky. V průběhu letní sezónu však měla mnohem více štěstí. Na mistrovství Evropy družstev v Kluži doběhla druhá za hvězdnou Nizozemkou Femke Bolovou. Zatím svého životního úspěchu pak dosáhla na mistrovství Evropy do 23 let v estonském Tallinnu, kde po napínavém souboji s reprezentační kolegyní Barborou Malíkovou zvítězila v novém osobním rekordu 51.19. K tomu ještě přidala druhé zlato se štafetou na 4x400 metrů. Neztratila se ani na olympijských hrách v Tokiu, kde si ještě o kousek posunula své kariérní maximum na 51.14, díky čemuž postoupila do semifinále, což pro ni byl beze sporu úspěch.
Barbora Špotáková je v mnoha ohledech rekordmankou Atleta roku. Tuto anketu dokázala v minulosti vyhrál už devětkrát a letos je to už její čtrnácté umístění v TOP 10. Chyběla pouze v letech 2013 a 2018, kdy byla na mateřské pauze. V tomto roce jí v konečném hodnocení patří sedmá příčka. Vůbec nejpovedenější závod sezóny prožila na mítinku Diamantové ligy ve svém oblíbeném Monaku, kde zaznamenala díky hodu na 63.08 již své jedenadvacáté vítězství v rámci tohoto nejprestižnějšího atletického seriálu. Na olympijských hrách usilovala o zisk čtvrtého cenného kovu v řadě. To se jí bohužel nepodařilo, když skončila před branami finále na čtrnáctém místě. V curyšském finále Diamantové ligy pak byla čtvrtá.
Stejně jako její velká soupeřka i kamarádka Kristiina Mäki, je i Diana Mezuliáníková poprvé v první desítce Atleta roku. Osmým místem je tak odměněna za skvělé výkony, které v uplynulé sezóně předváděla. Na mistrovství Evropy družstev v Kluži patřila mezi největší opory, když byla třetí na patnáctistovce a čtvrtá na osmistovce. Úspěšně nás pak reprezentovala i na olympijských hrách v Tokiu. Při své premiéře pod pěti kruhy se jí podařilo postoupit do semifinále, když si hned dvakrát posunula osobní rekord až na 4:03.70. Parádní forma jí vydržela i po návratu z Japonska. Na mítinku v rakouském Andorfu útočila na trati 1000 metrů na národní historické maximum někdejší půlkařské mistryně světa Ludmily Formanové a časem 2:35.84 za ním zaostala jen o 78 setin.
Barbora Malíková se stala Objevem roku v roce 2017 a letos poprvé nakoukla i do elitní desítky, když obsadila deváté místo. Největší zásluhu na tom má její vystoupení na mistrovství Evropy do 23 let v Tallinnu, kde si doběhla pro stříbro za vítěznou Ladou Vondrovou a byla finišmankou zlaté štafety na 4x400 metrů, kterou v cílové rovince vytáhla ze čtvrté pozice až na vrchol. Ještě předtím získala v pouhých devatenácti letech již svůj třetí titul mistryně České republiky. Ve Zlíně i v Tallinnu zaběhla totožně 51.23, což je hodnota jejího aktuálního osobního rekordu. Zazávodila si také na olympijských hrách v Tokiu, kdy skončila její cesta v rozběhu.
Tyčkařka Amálie Švábíková byla v roce 2018 vyhlášena juniorkou roku a v hlavní kategorii obsadila desáté místo, které jí patří i pro sezónu 2021. Své nejlepší vystoupení sezóny si nechala na ten nejlepší moment. Na mistrovství Evropy do 23 let v Tallinnu odlétala jako obhájkyně stříbra z předešlého kontinentálního šampionátu této kategorie a v Estonsku byla ještě úspěšnější, když se jako jediná z celého startovního pole úspěšně přenesla přes 450 centimetrů, což pro ni znamenalo zisk zlaté medaile a titul mistryně Evropy. Navázala tak na svůj zlatý úspěch z mistrovství světa juniorů ve finském Tampere.
Junior roku – František Doubek
Ocenění pro juniora roku získal desetibojař František Doubek. Ten prožil opravdu zajímavou sezónu. Jako favorit na cenný kov odlétal už na mistrovství Evropy juniorů v Tallinnu. Zde ho však o medaili připravila diskvalifikace v běhu na 400 metrů, po které svěřenec trenéra Miroslava Ruckého neskrýval zklamání. Vše si ovšem vynahradil na světovém šampionátu stejné kategorie v keňském Nairobi. Zde totiž nenašel přemožitele a triumfoval v novém českém juniorském rekordu 8169 bodů. Navázal tak na zlatý úspěch svého předchůdce Jiřího Sýkory, který opanoval MSJ v Eugene 2014. Právě Sýkorův rekordní zápis Doubek překonal o 34 bodů a v historických světových tabulkách kategorie do 20 let se posunul na čtvrté místo.
Objev roku – Jan Doležálek
Objevem sezóny 2021 se stal kladivář Jan Doležálek. Borec, který se připravuje pod vedením trenérského dua Iva Tlapáková a Jan Touš si vedl velmi dobře už na mistrovství Evropy juniorů v Tallinnu, kde skončil pátý. Přesto sám po soutěži přiznal, že pomýšlel o něco výše. Své ambice pak beze zbytku naplnil na mistrovství světa do 20 let v Nairobi, kde dvakrát posunul hodnotu svého vlastního juniorského národního rekordu až na 77.83 a právě tímto výkonem si zajistil titul juniorského mistra světa.
Trenér roku – Jan Železný
Kategorie trenér roku má svého absolutního rekordmana. Stal se jím Jan Železný. Oštěpařský mág ovládl tuto anketu už pošesté ve své trenérské kariéře. Dosud se dělil s pěti triumfy o tento primát s dalšími dvěma trenérskými legendami Daliborem Kupkou a Rudolfem Černým. Jan Železný v letošní sezóně dovedl Jakuba Vadlejcha k olympijskému stříbru a třetímu místu v Diamantové lize. Stejného umístění v tomto seriálu dosáhla také jeho další svěřenkyně Nikola Ogrodníková. Kromě šesti trenérských ocenění, opanoval Jan Železný anketu Atlet roku také sedmkrát jako závodník.
Atlet roku 2021 – TOP 10
Jakub Vadlejch 1609 bodů
Vítězslav Veselý 1444 bodů
Tomáš Staněk 1120 bodů
Kristiina Mäki 1116 bodů
Nikola Ogrodníková 714 bodů
Lada Vondrová 703 bodů
Barbora Špotáková 594
Diana Mezuliáníková 365 bodů
Barbora Malíková 246 bodů
Amálie Švábíková 243 bodů
(Petr Jelínek, atletika.cz, SportovníListy.cz, foto: Ivana Roháčková)
