Ne velmi často, ale občas je slyšet termín – Národní házená. Je to takový ekvivalent nižší soutěže vzhledem k nejvyšší házenkářské lize.
Vznikla v roce 1905 jako míčová hra, ale kolektivní a jen pro ženy. Založil ji Václav Karas, což byl profesor na Smíchově v Praze a tehdy jí říkal Vrhaná s přenášením, což je dnes považováno trochu za úsměvné, ale nějak se začít muselo. Její pravidla sepsal a dal do časopisu s názvem Výchova tělesná.
Jeho pravidla spočívala v té době v tom, že hřiště rozdělil na čtyři čtvrtiny a tým, který měl devět hráčů, nesměl z těch svých čtvrtin vycházet. Když to srovnáme s pravidly tehdy a dnes, tak ta dnešní forma je mnohem jednodušší, minimálně na pohled. Dalším, kdo národní házenou poposunul, byl Josef Klenka, ale pořád to nebylo ono. V roce 1944 se zavedla nová pravidla házené.
V současné době hraje v jednom týmu sedm hráčů a k tomu dva náhradníci. Je to rozložené na tři útočníky, dva záložníci, jeden obránce a jeden brankář. Hráč může nést balon pouze dvě sekundy, někomu se to může zdát málo, ale tak to prostě je. Balonem se může hodit i o zem, ale pouze dvakrát. Momentálně národní házenou hrají jak ženy, tak i muži.
Foto © Depositphotos.com/katatonia82
Email
Tisk
