Je-li někdo odsouzen k tomu, aby žil s těžkým zdravotním handicapem, není to žádný důvod k optimismu. Hodně ovšem záleží na tom, jak se člověk k takové situaci postaví. Je mezi námi hodně takových, kteří to zvládnou bez problémů  a žijí mnohem hodnotnější a pestřejší život než lidé zdraví. Do jejich života patří láska, štěstí, zábava  i sport. Všichni víme, že handicapovaní sportovci byli beze zbytku přijati zdravou veřejností, a účast na paralympiádách nebo jiných vrcholných soutěžích handicapovaných sportovců v zimních i letních sportech si nijak nezadá se zájmem fanoušků o kterékoliv jiné sportovce. V některých sportovních disciplínách dokonce dochází ke společným závodům se sportovci bez handicapu. Můžeme jmenovat třeba zápasy ve Sledge hokeji.

Máme handicapované lyžaře, atlety, cyklisty i horolezce, kteří s pomocí asistentů překonávají rekordy i sami sebe a nepovažují to za nic výjimečného. Také proč? Dělají přece jen to, co dělají i všichni ostatní, jen k tomu musí vynaložit trochu víc síly, umu, odvahy i energie a to je přece více než obdivuhodné. Handicapovaní sportovci nám jen dokazují, že zdravotní handicap není to, co člověka vyřazuje na okraj společnosti. Je to hlavně jeho neochota na sobě zapracovat, bolestínství a lhostejnost a tyto vlastnosti jsou vlastnosti společné pro všechny lidi.

Foto © Depositphotos.com/wujekspeed