V polovině září 2014 proběhla v Praze konference o financování sportu. Mezi mnoha řečníky byl i předseda Sdružení sportovních svazů Zdeněk Ert. Ten pro Sportovnílisty.cz poskytl rozhovor. Tady je ...
Jaké pocity máte z konference o financování sportu, kterou pořádal portál SportovniListy.cz ve společně s Českou unií sportu a Sdružením sportovních svazů?
"Myslím si, že se tady nastartovala diskuse o navýšení finančních prostředků pro sport. Bylo zde řečeno, že ze sportu plyne do státního rozpočtu 54 miliard korun, ale do sportu se vrací jen 3 miliardy zpět. Kdybychom jsme se chtěli příblížit na úroveň světové špičky, tak bychom měli dostat zpět nejméně 12 miliard. Ten rozdíl je příliš veliký. Peněz pro sport je málo a tím pádem dochází k napětí. Peníze dostávají navíc jen některé sporty, zejména ty, které jsou olympijskými, a dále některé kolektivní sporty, které jsou posuzovány rovněž podle zvláštních kritérií. Například na technické sporty se pak finančních prostředků nedostává. Technické sporty byly dříve (ještě za existence Československého svazu tělesné výchovy) pod Svazarmem, který financovala armáda. V devadesátých letech však byly všechny sporty sjednoceny pod jednu zastřešující organizaci. Přednost ale dostávaly jen vybrané olympijské sporty."
Co tato konference změnila a co změnit může?
"Tato konference už některé změny nastartovala. Dohodli jsme se např. s Českou unií sportu, podepsali jsme memorandum o spolupráci. Ze strany České unie sportu zazněl požadavek, aby se podmínky upravily zejména u regionálního sportu, kde peníze citelně chybí, a to nejenom u technických sportů."
Na venkově a v malých městech najdeme mnoho nadšenců, kteří trénují zejména mládež, a ti se do režimu financování sportu z prostředků ministertsva školství mládeže a tělovýchovy nedostanou. Slýcháme však o vícezdrojovém financování sportu. Jak je to s ním?
"Vícezdrojové finacování je možné jen velkých sportů, většinou olympijských, pak se financují i někteří profesionálové, kteří naší zemi reprezentují. V této oblasti je samozřejmě větší zájem sponzorů, avšak všeobecni lze říci, že sponzorů ubývá. Například v soukromé sféře byla řada sponzorů skandalizována a ostatní dávají stále méně prostředků. Sport přestaly sponzorovat i státní podniky a zahraniční podniky rovněž šetří, většinu zisku navíc vyvádějí do mateřských zemí. U obcí to pak záleží na osvícenosti starostů, aby vyčlenili alespoň část finančních prostředků obce na sport. Zde totiž nejsou pravidla, která by radnice zavazovala, aby například peníze z hazardu šly výhradně na sport. Pak zbývá stát a jestli ze státu jde na sport v porovnání s průměrnými evropskými zeměmi jen čtvrtina peněz, tak to je málo. Pak se budeme muset smiřovat s tím, že naše děti budou místo na hřištích trávit volný čas spíše doma u počítačů a budou se věnovat všemu možnému, bude narůstat kriminalita a časem se staneme národem obézních lidí."
Jaké máte řešení?
"Podporovat všechny sporty. Vždyť nemáme jen sporty, které jsou jen hrou zvyšující fyzickou zdatnost, ale jsou tu sporty, které podporují i další činnosti, třeba zvyšují technickou dovednost a zručnost a jsou prospěšné pro další činnosti v běžném lidském životě. Vemte si například požární sport, jemuž se v Česku věnuje 50 tisíc dětí a další desetisíce máme mezi mládeží do 18 let. Mladí hasiči se připravují na to, co budou dělat v mimořádných situacích. Když je povodeň, tak voláte hasiče, nevoláte olympijský výbor? Nejhorší ale je, že nejsou opomíjeny jen technické sporty. Máme tu například kynology. Ti čeští patří v porovnání se světem ke špičkám, tvoří zachránné týmy operující i ve světě, dále máme třeba vynikající radisty, kteří mohou být užiteční, kdyby například vypadla síť mobilních operátorů. Když mobily budou při nějaké katastrofě hluché, co budeme dělat? V devadesátých letech jsem si myslel, že nebude nikdy válka a ona pak byla a je. Sice daleko, jenže současná složitá mezinárodní situace ukazuje, že v budoucnu může být nebezpečí válečného konfliktu docela blízko."
(ps, foto: Petr Skála)
