Tématy jednotlivých přednášek byly zastoupení žen v řídících pozicích ve sportu v ČR a v zahraničí, shrnutí a analýza iniciativ EU v oblasti rovnosti mužů a žen ve sportu a také homofobie ve sportu.Ačkoliv se může zdát, že se jedná o v současnosti aktuální téma, není tomu tak. Vždyť už před téměř dvěma stoletími tuto „novátorskou“ problematiku vyřešil český Sokol.

Názory na ženy byly v minulém století jiné než jsou dnes. Také proto byl Sokol založen jako mužská sportovní organizace. I přes to ale nebyly ženy v jeho počátcích opomenuty. Například Karolína Světlá byla matkou prvního sokolského praporu a při jeho zasvěcení pronesla i krásnou programovou řeč – to se psal 1. červen roku 1862!

V tom samém roce byl z popudu Vojty Náprstka, českého vlastence, mecenáše a národopisce, založen Americký klub dam (první český ženský spolek), kde se ženy mohly věnovat také cvičení. Celá řada členek Amerického spolku dam pak v roce 1868 přešla do Tělocvičného spolku paní a dívek českých. Z nich pak Tyrš vybral první náčelnici, kterou se stala Klemeňa Hanušová.

Na prvním valném sjezdu České obce sokolské bylo svatováclavskou rezolucí upraveno i cvičení žen v Sokole. Při sokolských jednotách byly zřízeny ženské odbory, které měly svoje předsedkyně, ale nebyly zastoupeny ve výborech jednot. Cvičitelské sbory mužů vysílaly své zástupce do sborů žen, kde byli nejen poradci, ale občas také opravdovými vedoucími.

Takový stav trval až do 23. dubna roku 1911, kdy výbor České obce sokolské rozhodl, že se i ženy mohou stát plnoprávnými členkami. Od této chvíle tak byly v rámci Sokola ženy postaveny na stejnou úroveň jako muži a členy výborů jednot byly náčelníci i náčelnice.

Zrovnoprávnění žen v Sokole znamenalo důležitý mezník nejen ve vývoji Sokola, ale také v posunu názorů na sport českých žen.