Voda je pro člověka nezastupitelný živel a bez ní by ve vesmíru nepřežil. Nepotřebujeme ji ale jen k základním funkcím života, k pití, vaření, hygieně, ale také k jeho rozvoji, ke společenskému životu a ke sportu. Vždyť pohyb ve vodě je velmi příjemný, ve vodě odpočíváme, cvičíme, člověk nadnášen vodou si připadá hned lehčí, štíhlejší a každý pohyb je snazši. Proto také člověk vynalezl množství vodních sportů, při kterých může předvést své další schopnosti.
Jedním z těchto sportů je vodní pólo. Encyklopedie je označují jako kolektivní míčovou hru, která se hraje v bazénu o přesně určených rozměrech, které jsou jiné pro muže a jiné pro ženy. Hrají proti sobě dvě šestičlenná družstva, každé má svého brankáře. Jednotlivé týmy diváci rozeznávají podle barev koupacích čepiček.
Princip hry je stejný jako u všech podobných typů her včetně fotbalu. Dostat míč do branky. „Předskokanem“ vodního póla byla hra, při které se sedělo na sudech a míč se postrkoval do branky pádlem. Že to nebyl snadný pohyb se můžeme kdykoliv přesvědčit. Později se od sudů upustilo a začalo se hrát přímo ve vodě. První pravidla vodního póla pocházejí již z roku 1870, sice se ještě vyvíjela, ale od konce 19. století se způsob hry vlastně nezměnil.
Vodní póĺo se jako kolektivní olympijský sport hraje nejdéle, poprvé se s ním diváci setkali na letní olympiádě v Paříži v roce 1900. Ženy si však na svůj start musely ještě sto let počkat.
Foto © Depositphotos.com/muzsy
